Článek
Vláda v reakci na prudký růst cen ropy a potažmo také benzinu a nafty zavedla v dubnu cenové stropy. Jejich fungování postupně prodlužovala až do 19. července. Od pondělí tak neplatí nejen cenové stropy, ale také pravidla stanovující maximální marže obchodníků i nižší spotřební daň na naftu.
Redakce Seznam Zpráv nyní přináší data správce palivových karet CCS, ze kterých vyplývá, o kolik pumpaři ve srovnání s předchozím týdnem zdražili.
Tři okresy s největším zdražením benzinu (13.–20. 7. 2026):
Tachov: +2,18 Kč
Plzeň-jih: +2,08 Kč
Karlovy Vary: +1,97 Kč
Tři okresy s největším zdražením nafty (13.–20. 7. 2026):
Rokycany: +4,82 Kč
Přerov: +4,75 Kč
Příbram: +4,67 Kč
Hodnocení vládní regulace je složité. Objevují se názory, že státní zásah do fungování trhu podkopává důvěru investorů. Na druhou stranu je zřejmé, že ochránil dopravce i rodiny od cenového šoku. To popsal v České televizi například Lubor Lacina z Ústavu financí Mendelovy univerzity:
„Vládě se podařilo udržet ceny pohonných hmot mezi nejnižšími v Evropě, oproti jiným zemím byl rozdíl v řádu korun,“ řekl s tím, že podle něj krok pomohl hlavně velkým dopravcům a firmám a tím, kdo na něj doplatil, byl stát a rozpočet. Podle Laciny přišel stát za celé období regulace cen asi o 3,5 miliardy korun. Nyní se tedy ceny na pumpách opět zvednou, ale státní kasa bude dostávat více financí.
„Nejvíce to však poškodilo trh. Cena má reflektovat poptávku a nabídku a vládní opatření zkreslovalo cenu,“ řekl Lacina.
„Cenový strop považujeme od samého počátku za naprostý nesmysl. Když se na to podívám z vyššího nadhledu, tak cenové stropy nebo podobné zásahy do volného trhu nejen u motorových paliv by vláda nikdy neměla dělat,“ řekl redakci Seznam Zpráv Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů ČR.
