Článek
Od začátku roku v Polsku řidičům zpřístupnili téměř 163 kilometrů nových komunikací. Do konce roku mají přibýt další úseky, včetně dokončení části krakovského silničního okruhu.
„Všechno zatím nasvědčuje tomu, že letošní plán se podaří splnit,“ píše ekonomický deník Rzeczpospolita.
Polské ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) letos na silniční investice vyčlenilo 20 miliard zlotých, v přepočtu zhruba 112 miliard korun. Podobně vysoké výdaje chce stát udržet minimálně do roku 2030.
Jen letos se má vysoutěžit více než 200 kilometrů nových komunikací.
Ve srovnání s Českem pokračuje Polsko ve výrazně rychlejším tempu. České Ředitelství silnic a dálnic loni na konci roku uvádělo, že letos plánuje otevřít přibližně 40 kilometrů nových dálnic.
Čtyřikrát větší, dvakrát rychlejší
Polsko je sice zhruba čtyřikrát větší než Česko, letos ale svou dálniční a rychlostní síť rozšíří přibližně dvojnásobným tempem. Zatímco tam přibude přes pět procent stávající sítě, v Česku to budou necelá tři procenta.
Na konci loňského roku mělo Polsko téměř 5500 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Dlouhodobým cílem je síť o délce 7980 kilometrů. To znamená, že Polsko čeká ještě výstavba zhruba 2500 kilometrů nových tras.
V Česku je teď v provozu 1567 kilometrů dálnic. Naposledy se minulý pátek otevřel úsek dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm. Česká páteřní dálniční síť má mít v budoucnu 2000 kilometrů.
Rozdíl v rychlosti výstavby v Polsku a v Česku má hned několik příčin. Poláci po vstupu do Evropské unie nasměrovali značnou část evropských fondů do dopravní infrastruktury a výstavba dálnic se stala jednou z dlouhodobých státních priorit státu bez ohledu na výměnu vlád. Na tempo dohlížela centrální státní agentura GDDKiA.
Příprava dopravních staveb byla v Polsku zpravidla rychlejší než v Česku mimo jiné i díky jednodušším povolovacím postupům a rychlejšímu majetkoprávnímu vypořádání.
Českou výstavbu naopak po řadu let brzdila zdlouhavá povolovací řízení, opakovaná odvolání i soudní spory.
Svou roli hraje i terén. Velká část Polska je rovinatá, zatímco v Česku nové dálnice častěji vyžadují mosty, estakády a tunely. A významný je i rozdíl ve výchozí situaci: Polsko na počátku tisíciletí dohánělo zásadní deficit dálniční sítě, což vytvořilo silný politický tlak na její rychlé rozšiřování.
Další silnou pobídkou byl evropský fotbalový šampionát, který země pořádala v roce 2012 společně s Ukrajinou. Ve stejném roce Polsko otevřelo přes 600 kilometrů dálnic, což byl absolutní rekord.
Česko v té době naopak výstavbu výrazně utlumilo, stejně tak přípravu nových staveb. V posledních letech se ale rozdíl v tempu výstavby zmenšuje. Česko zrychlilo přípravu i výstavbu dopravních staveb, změny přinesla i reforma stavebního práva a úpravy povolovacích procesů.
Polský silniční boom se odráží i ve stavebnictví. Největší stavební firmy mají rozestavěné zakázky za miliardy zlotých a vláda jim letos schválila dodatečnou valorizaci starších smluv uzavřených ještě před prudkým růstem cen po začátku války na Ukrajině.
Na kompenzace vyčlenila zhruba dvě miliardy zlotých, zhruba 11,2 miliardy korun.
Vedle výstavby nových silnic se stát stále více zaměřuje také na modernizaci těch stávajících. Připravuje například rozšíření vytížené dálnice A2 mezi Varšavou a Lodží o třetí jízdní pruh nebo rozsáhlou opravu části dálnice A1 ve Slezsku.
