Článek
Pokud byste rekapitulovali fotbalovou Spartu v minulých týdnech, rozhodně nepředpokládáte, že při zdaleka nejsložitějším souboji obstojí. A jak! Byla lepší, snaživější, koncentrovanější, kvalitnější, šikovnější, přesnější. Olympique Lyon, frajersky ležérní, chybující a málo aktivní, porazila v boji o Ligu mistrů zaslouženě 2:1.
„Byl to jeden z nejlepších zápasů po mém návratu,“ prohlásil trenér Brian Priske, jehož comeback se datuje do loňského června. Čtrnáct Priskeho měsíců to nebylo ideální. Sparta leckdy hodně drhla, zůstala daleko za titulem, nevyhrála pohár a fanoušci museli progres vyhlížet s trpělivostí. I letošní prázdniny dosud nebyly příjemné.
Předposlední přípravný zápas s polským Bialystokem? 0:1 a nezáživný zápas bez energie. Generálka s dánským Nordsjaellandem? 1:5 a nepřijatelný výbuch bez chuti. První ligové kolo v Brně? 1:3 a kolaps v defenzivní práci. Teprve páteční „jakž takž vítězství“ 3:1 nad Zlínem přineslo určitou dávku kladných bodů, plus další rozpaky.
Kde se ve Spartě o pár dní později vzal elán, zanícení a správný taktický plán? Pro úterní večer modifikovala sama sebe, válčila a trefila se do správné strategie.
Trenér Priske musel vyřešit osobní dilema, jestli na levém křídle vynechat slovenského kapitána Lukáše Haraslína. „Zvlášť v takovém zápase to bylo těžké,“ neskrýval Priske.
Nejužitečnější sparťanský hráč posledních sezon a jasný lídr týmu nastoupil až v 84. minutě, načež mu stoper Sörensen okamžitě předal kapitánskou pásku. V základu tentokrát dostala přednost kostarická posila Josimar Alcócer. Vedl si výborně, byť se oba zásahy do skóre obešly bez něj. Naopak levý obránce Matěj Ryneš jeden gól vstřelil a při druhém asistoval, čímž ukázal, že sparťanské kraje mají sílu, pokud se jim chce.
I bez Haraslína.
Lukáš Haraslín, tentokrát spíš jako nehrající kapitán.
Dá se předpokládat, že pro sobotní ligu v Mladé Boleslavi sparťané znovu sáhnou do sestavy a zase budou jiní. Nekonzistentní. Nestálí. Hodil by se přitom opak, aby příští úterý mohli zaútočit na postup do posledního předkola Ligy mistrů. Hrálo by se proti Fenerbahce Istanbul, nebo Sturmu Graz. Po vygumování Lyonu s motivačním bonusem. A s garantovanou odměnou 105 milionů korun.
Sparta zvládla nejen vyhrát, ale ustála taky mentální stránku zápasu. Zatímco byla celý první poločas aktivnější, s kuráží presovala, získávala odražené míče a hnala se rychle kupředu, odcházela na přestávku vyřízená, protože Martin Suchomel si v posledních vteřinách vstřelil nešikovný vlastní gól. Dvě sparťanské trefy navíc rozhodčí správně vymazali kvůli těsným ofsajdům - a když to bylo 1:1, Lyon kopal po Ševinského zbytečném faulu penaltu. Sparta navzdory tomu nezkolabovala. Přitom se mohlo potvrdit, že prostě na francouzské soupeře v pohárech neumí. Od listopadu 2007 nevyhrála v devíti zápasech po sobě.
Až v úterý večer to zlomila. Po zásluze.
Francouzský sportovní list L’Equipe napsal, že Sparta musela být udivená z toho, jak „soupeř bezcílně pobíhal sem a tam, působil ztraceně, dezorientovaně a naprosto bezradně“. Jenže byla to zároveň sparťanská práce, že Lyon strádal.
Předně by se mělo poděkovat vítězné mentalitě a překvapivým tahům trenéra Priskeho. O vynechání kapitána Haraslína už byla řeč. Zároveň se povedly dva přestupy na poslední chvíli, které můžeme považovat za krizová řešení. Norský blonďák Jonatan Brunes, bratranec elitního zabijáka Erlinga Haalanda, makal podle mustru moderního středního útočníka. A hubený střední záložník Roman Macek, někdejší talent českého fotbalu, si podmanil centrum hřiště.
Ačkoli přesunem z Mladé Boleslavi v nouzi řešil ztrátu defenzivních záložníků, při své sparťanské premiéře okamžitě rozehrával standardní situace, ale zároveň se snažil dirigovat, kam se hra posune. Trenér Priske bývalého záložníka Juventusu nebo Lugana pochválil před nastoupenou jednotkou: „Vzali jsme ho, aby nám pomohl. Proti Lyonu jsem mu věřil. Předvedl kvalitu a zkušenosti. Hrál opravdu dobře.“
Pokud by Sparta chtěla šlápnout za Ligou mistrů, což by se muselo považovat za prvotřídní senzaci, musí zvládnout ještě tři úkoly. Prioritně odvetu s Lyonem, od kterého se nedá očekávat, že by hrál tak vlažně jako na Letné. Sparta však sympaticky ukázala svoji sílu. Už ne bojácná a nudná, nýbrž odvážná a rychlá. I kdyby ji Liga mistrů minula, díky druhému místu v české soutěži má garantovaných osm zápasů v Evropské lize. Velmi pravděpodobně bez náladového Jana Kuchty, dřívější útočné jedničky, který se proti Lyonu nevešel ani do nominace. „Může přestoupit,“ nadhodil kouč Priske.
