Článek
Senátorské posty letos lákají i osobnosti, které se proti existenci horní komory Parlamentu v minulosti vymezovaly.
Jednou z nich je například komunistka Petra Prokšanová. „O Senátu nám říkají, že je ‚pojistkou demokracie‘. Já si ale myslím, že je to odkladiště politiků a černá díra na peníze,“ sdílela například minulé září. Za svým názorem si stojí i teď, coby kandidátka Komunistické strany Čech a Moravy na Praze 5.
Jak sama na svých sociálních sítích popsala, instituci lze zrušit pod podmínkou, že o to budou usilovat samotní senátoři. „Proto kandiduji do Senátu. Aby v něm byl (pro začátek) alespoň jeden člověk, který o jeho zrušení bude usilovat,“ vysvětlila na svém facebookovém profilu.
Následně v duchu komunistických hodnot, ke kterým se veřejně hlásí, Prokšanová přislíbila, že pokud by se do Senátu skutečně dostala, je připravena „pracovat za minimální mzdu“. Zbylé peníze by prý dávala na dobročinné účely.
Prokšanová je aktivní tváří pražské KSČM. Na sítích se například odkazuje na Leninovy myšlenky, dlouhodobě se také staví proti členství v EU či NATO, které označuje za „agresivní pakt“. Vedle mezinárodních organizací pak Prokšanová kritizuje například i Ústav pro studium totalitních režimů s tím, že je nutné ho zrušit. V loňských volbách kandidovala do Poslanecké sněmovny, zvolena ale nebyla.
Rédová plánuje změnu ústavního systému
Komunistická politička není jediná, kdo se hlásí do horní komory i přes vlastní odpor k jejímu fungování. Na zrušení Senátu trvá i známá postava dezinformační scény Petra Rédová, která jde do voleb za koalici Stačilo! na Znojemsku.
O zrušení instituce chce usilovat právě až by se stala její součástí. „Ke změně ústavního systému je totiž potřeba i souhlas samotného Senátu a já jsem připravena z pozice senátorky pro jeho zrušení hlasovat. S trochou nadsázky řečeno, jsem ryba, která je připravena vypustit si vlastní rybník,“ sdělila Rédová redakci.
Už nyní je přitom krajskou zastupitelkou a rovněž se uchází o místo v zastupitelstvu města, a to na kandidátce pětičlenné koalice Restart pro Brno, jejíž součástí je vedle Stačilo! i KSČM nebo Česká suverenita sociální demokracie.
Tažení do Senátu Rédová rámuje také jako snahu vytlačit z horní komory politiky opozice, kteří tam mají nyní většinu.
„Je potřeba zastavit další obsazování Senátu kandidáty bývalé vládní garnitury a jejími politickými spojenci. Nestačí je porazit ve sněmovních volbách, je nutné jim zavřít i zadní vrátka do Senátu,“ napsala Rédová na Facebooku například k plakátu ohlašujícím kandidaturu bývalého náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který jde do voleb jako nezávislý za hnutí STAN.
Na síti také tvrdí, že má do voleb podporu i od jihomoravské a znojemské SPD a strany PRO Jindřicha Rajchla. Za Rajchlovu partaj se do Senátu snažila dostat už v minulosti. Celkově má za sebou současná krajská zastupitelka několik neúspěšných pokusů o politickou funkci. V roce 2024 jí například nevyšla kandidatura do Evropského parlamentu, tehdy již za hnutí Stačilo!
Rédová se do veřejného povědomí dostala už v roce 2021, když ve videích na sítích šířila dezinformaci o covidu-19. Varovala například před vakcínami proti nemoci. „Za tím, co jsem během covidu říkala, si pevně stojím: lidé mají nezadatelné právo na úplné informace, právo pochybovat a právo ptát se,“ říká dnes Rédová.
Loni šířila také video, ve kterém americký herec Mel Gibson tvrdí, že jeho kamarády vyléčilo z rakoviny užívání ivermektinu. Vědecké důkazy podporující použití ivermektinu k léčbě rakoviny přitom neexistují.
Kritiku ale vyvolal třeba i její loňský plakát v kampani do parlamentních voleb odkazující na Jana Palacha: „Zapalme v sobě Palacha – ne bolestí, ale pravdou. Ne ohněm, ale láskou. Ne obětí, ale činem. Volme proti lži!“.
Za výše zmíněná slova tehdy schytala tvrdou reakci například od Paměti národa a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Kandidátka, která vyzývala k denacifikaci Česka
O místo v Senátu se uchází v obvodu Frýdek-Místek také Nela Lisková. „To, že někdo považuje Senát za zbytečný, přece neznamená, že bychom měli rezignovat na to, kdo v něm bude rozhodovat. Dokud tato instituce existuje, měla by být obsazena lidmi, kteří budou vždy jednat v zájmu České republiky a jejích občanů,“ hlásá například její nedávný příspěvek na Instagramu.
Lisková na sebe upoutala kvůli nenávistným příspěvkům na sítích. Soud ji potrestal za nenávistné a manipulativní příspěvky o Pirátech, Olze Richterové i Ukrajincích.
V roce 2019 například sdílela na sociální síti smyšlené tvrzení, zaštiťované osobou místopředsedkyně České pirátské strany Olgy Richterové, jež uvádělo, že Richterová a Piráti chtějí dávat migrantům startovací byty, zatímco Češi si mají brát hypotéky. Na svém twitterovém účtu také vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci Česka, což se v roce 2023 dostalo i do zprávy o extremismu Ministerstva vnitra.
Ve zprávě o extremismu se Lisková objevila rovněž v roce 2016 kvůli jejímu působení u Národní domobrany.
Stejně jako ona se do Senátu hlásí její kolega z Národní domobrany Marek Obrtel, současný zastupitel Olomouckého kraje za Stačilo!.
Ministerstvo vnitra v roce 2019 konstatovalo, že domobranecké skupiny, jako například zmíněná Národní domobrana, dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci. „Někteří jejich členové jsou zastánci a šiřiteli různých konspiračních teorií,“ píše se ve zprávě o extremismu.
Obrtel aktuálně kandiduje do horní komory Parlamentu za Českou stranu národně sociální. Někdejší vojenský lékař v minulosti vedl záchrannou službu v Pardubickém kraji. Působil mimo jiné jako velitel polní nemocnice v Afghánistánu, za účast na vojenských misích dostal i vyznamenání. V roce 2014 ale požádal o jejich „odejmutí“ a začal prohlašovat, že je NATO „zločinecká organizace“.
Ještě před pár lety byl Obrtel vedoucím lékařem kroměřížské záchranky. Jeho zaměstnanci si ale stěžovali na to, že jejich šéf šíří dezinformace o očkování, které měl svým podřízeným zasílat i e-mailem.
V roce 2025 byl Obrtel také součástí skupiny, která podala trestní oznámení s cílem prozkoumat obsah vakcín proti onemocnění covid-19 policií. Skupina zdravotníků a občanů se odvolávala mimo jiné na vyjádření slovenského vládního zmocněnce Petera Kotlára, podle kterého mohou vakcíny měnit lidskou DNA.
Právě kvůli tomuto výroku se Kotlárem začala zabývat policie, která ho začátkem letošního roku obvinila z šíření poplašné zprávy. Odborníci dlouhodobě vyvrací, že by vakcíny měnily DNA.
Kotlár se v daném stanovisku odkazoval na posudek molekulární bioložky Soni Pekové. I ona měla o místo v Senátu zájem, který veřejně deklarovala, a to za obvod Kladno. Mezi kandidáty, kteří podali registraci k volbám, ale nakonec není, jak ukazuje zpráva o podaných přihláškách na webu města.
Peková sehrála klíčovou roli v období pandemie, když byla jednou z prvních viroložek, jejíž laboratoř zvládala testovat lidi na přítomnost koronaviru. Od té doby ale Peková začala šířit vědecky zavádějící sdělení, která vedla k její diskreditaci. Kvůli posudku „o škodlivosti očkování proti covidu-19“ začalo s Pekovou české Ministerstvo zdravotnictví vést správní řízení. Důvodem byla údajná podjatost. „Práce účastnice řízení zaštítěná znaleckým oprávněním představuje nebezpečný zdroj manipulace se strachem veřejnosti a v důsledku ohrožuje nejen zdraví jednotlivců, ale veřejné mínění vůbec,“ napsalo ministerstvo v oznámení, které sama genetička zveřejnila.
Protlačit se do Senátu může být snazší, říká politolog
Paradoxní situaci, kdy se někteří kandidáti chtějí do Senátu dostat s tím, že současně žádají jeho zrušení, vysvětluje politolog zabývající se politickým extremismem Jan Charvát. Podle něj se totiž politikům dlouhodobě nedaří veřejnosti vysvětlit smysl horní komory.
Že se o místo v Senátu pokouší i lidé z mimoparlamentních stran nebo osoby z dezinformační scény, je podle Charváta logické. „Kandidatura do Senátu nabízí možnost, která je pro tyto osoby zajímavá, protože dostat se do něj může v některých případech znamenat jen pár tisíc hlasů. Zejména na některých místech to může být jednodušší než se pokoušet protlačit do Sněmovny,“ říká Charvát.
Politolog si ale nemyslí, že by zisk senátního křesla několika kandidátů, kteří požadují jeho zrušení, mohl vést k zásadní změně s tím, že jednotlivci systém neohrozí. „K proměně ale může dojít, kdyby se změnily poměry a podobných jednotlivců tam bylo víc. Do budoucna to může být problematické,“ uzavírá.
