Článek
Již předchozí zkoumání psích mozků ukázala, že „nejlepší přítel člověka“ prokazatelně vnímá a rozpoznává lidské emoce. Děje se tak díky soužití s lidmi po tisíce let. To psy evolučně vybavilo k tomu, aby nám rozuměli lépe než všechny ostatní zvířecí druhy na planetě.
Výsledky nedávné studie, která proběhla na Univerzitě ve Vídni, tato zjištění dále potvrzují. Vědci z této univerzity totiž zjistili, co se děje v psím mozku, když vidí člověka, jak se usmívá nebo mračí. Na výsledky studie upozornil web BBC.
Výzkumu se zúčastnilo celkem 14 psů, kteří seděli v mozkovém skeneru, zatímco jim byly ukazovány fotografie lidských tváří. Když psi viděli fotografie šťastných, usmívajících se lidských tváří, v mozku se jim „rozsvítila“ oblast spojená s odměnou.
V podstatě jejich mozek začal vypouštět hormon dopamin, který máme my lidé spojený s dobrou náladou a věcmi, jež nás rozveselují. Například s dobrým jídlem či pochvalou. Předchozí výzkumy na psech ukázaly, že se stejná oblast mozku aktivovala i tehdy, když čekali na pamlsek nebo ucítili známou osobu v jejich blízkosti.
„Toto zjištění tedy naznačuje, že šťastné tváře, a to i tváře cizích lidí, mají pro psy pozitivní význam,“ vysvětlila Laura Cuayaová, jedna z hlavních výzkumnic studie. Výzkumu ukázal, že nehraje roli, zda se na psy ve skeneru usmíval člověk, kterého znali či někdo cizí. V obou případech přišla stejná pozitivní reakce.
Autoři studie dále zkoumali, jak psi reagují na další lidské emoce. Ukazovali jim obrázky lidí projevujících štěstí, hněv, strach a smutek. Oblast mozku spojená s odměnami však reagovala pouze na šťastné tváře.
„Psi dokážou rozlišit pozitivní emoce od všech ostatních, ale zdá se, že nejsou schopni rozlišovat mezi různými negativními emocemi,“ řekl BBC News Raúl Hernández-Pérez, který rovněž působí na Vídeňské univerzitě a podílel se na výzkumu.
„Jsou opravdu dobří v chápání emocí u lidí – druhu, který je od nich zcela odlišný,“ dále popsala psí mozek jedna z autorek výzkumu Cuayaová. Uvedla, že z pohledu neurovědy je mozek oblíbených domácích mazlíčků „naprosto fascinující“.
„Když srovnáváme lidi s ostatními primáty, díváme se na schopnosti, které mohou pocházet od společného předka,“ dodala Cuayaová. „U psů je to ale úplně jiný příběh. Šli zcela odlišnou evoluční cestou, ale prostřednictvím domestifikace si vyvinuli sociální dovednosti nezbytné k tomu, aby nám rozuměli a dokázali s námi spolupracovat.“
„Naše psy můžeme odměňovat pamlsky, ale také je můžeme odměnit štěstím. Měli bychom se proto na psy usmívat – a to i na náhodné psy na ulici,“ uzavřela Cuayaová.
