Článek
„Co mám informace, tak je to špatně všude,“ říká český mykolog Vladimír Antonín z Moravského zemského muzea v Brně. Patří mezi přední kapacity v oboru a během své kariéry mimo jiné vydal o houbách několik knih.
Má teď podle vás vůbec smysl chodit do lesa na houby, když je velké sucho a horko?
Když budu mluvit především za Brněnsko a jižní Moravu, kde žiji, tak v podstatě nemá, protože v těch lesích je veliké sucho, jakožto následek dlouhodobé absence deště, dlouho trvajících vysokých teplot a větru. Jediné místo, kde by se teoreticky dalo něco najít, jsou zbytky vlhkých míst nebo zbytky potůčků, říček, ale aby tam houbaři našli něco ve větším množství, v to nedoufám.
Má podle vás sucho stejný vliv na houby rostoucí v lese jako na ty, které rostou na loukách a pastvinách?
Samozřejmě, vliv na houby je stejný. Jenom na loukách a pastvinách ten účinek může být rychlejší, protože nemají stromový kryt. Ale důsledek sucha a teplot je úplně stejný.
Jsou podle vás tedy přeci jen v Čechách a v celé České republice oblasti, kde houby rostou? Které?
Co mám informace, tak je to špatné všude. Například v Beskydech zhruba na přelomu července a srpna rostly i hřibovité houby, ale podle nejnovějších zpráv už i Beskydy většinou vyschly. A jiná území teoreticky mohou mít také nějaká nadějnější místa pro růst hub, třeba části Krkonoš, případně Šumavy, ale nemyslím, že by to byl nějaký houbařský ráj.
Myslíte si, že když teď v srpnu houby nerostou, tak to znamená, že celá letošní houbařská sezóna je nadobro ztracena?
Nemusí to znamenat, že celá houbařská sezona je ztracena. Záleží na tom, kdy začne pršet a jak bude pršet. Ideální by bylo, kdyby přišel dlouhodobý déšť, takový, jak se říká, zahrádkářský déšť, to znamená ne nějaká bouřka, ne nějaká průtrž mračen, ale déletrvající mírný déšť, při kterém půda celá provlhne. A podhoubí hub bude mít šanci se zregenerovat.
Podhoubí může být lokálně zničeno
Jsou podle vás v České republice naopak nějaké druhy jedlých hub, kterým sucho vyhovuje?
Co se týče jedlých hub, toto výrazné sucho nevyhovuje žádným masitým houbám, protože ty potřebují nějakou vláhu ke svému růstu. Jsou samozřejmě skupiny, které jsou vůči suchu odolnější, například některé druhy holubinek rostou, i když není vyloženě vlhko, ale tohle extrémní sucho neprospívá žádným houbám.
V poslední době se kvůli vedrům například v Polabí začaly objevovat zajímavé teplomilné barevné hřiby, myslíte si, že se budou objevovat i dál?
Tyto teplomilné barevné hřiby se v teplých oblastech, to znamená třeba jižní Čechy, jižní Morava, Polabí, například v habrových doubravách a doubravách na jižní Moravě, případně na hrázích rybníků v jižních Čechách, objevují už delší dobu. To není vliv tohoto sucha a horka posledních několika let. Ty houby se vyskytují víceméně pravidelně, ale jejich růst záleží na tom, jaké mají podmínky. I tyto teplomilné houby potřebují vláhu, takže to je opravdu limitující faktor.
Myslíte si, že může vydatné sucho a velké vedro zcela zničit podhoubí hub, nebo to podhoubí jen spí a potom v dešti zase ožije?
Podhoubí může být lokálně zničeno, ale v okolí jsou třeba výtrusy hub nebo nějaká rezidua, kde podhoubí zůstává, z kterých se může podhoubí rozšířit. Takže samozřejmě jsou v extrémních případech lokality, kde může dojít k poškození růstu houby, nebo respektive k vymizení určitého druhu, ale ve většině případů někde zůstanou ještě zdroje regenerace mycelia a případně růstu mycelia nového.
Kdyby podle vás začalo konečně pršet, jak dlouho by trvalo, než se jedlé houby v českých lesích zase objeví?
To se nedá úplně odhadnout. Normálně se říká, že při „krátkodobém“ suchu trvá tak zhruba týden, než se houby začnou objevovat. Ale při tomhle opravdu velice silném suchu, s deficity vláhy při vysokých teplotách, to může trvat delší dobu. A opravdu si netroufnu odhadnout, za jakou dobu houbaři můžou doufat v úlovky.
Nové houby ze Středomoří?
Myslíte si, že sucho a horko mění chuť jedlých hub, nebo jsou po usušení nebo uvaření stejné jako v těch předchozích letech?
Tady si nejsem úplně jistý, ale myslím si, že to sucho chuť hub příliš neovlivňuje. Zkrátka, jestli houbaři najdou houby čerstvé a usuší je na sušičce, případně to napůl zaschne už přímo v terénu, tak si myslím, že to příliš chuť neovlivňuje. Ale houbaři musejí dávat pozor na další průvodní jevy zasychání plodnic hub v přírodě, například napadení hmyzem, plísněmi a dalšími houbami, které dělají houbu minimálně nejedlou.
Myslíte, že budou houby po takovém suchu a následném dešti zdravé, nebo v nich budou červi a plíseň?
Co se týče červivosti hub, první vlna, která se objeví, ta samozřejmě červivá bude dost. To je běžný jev třeba i u červnové vlny hřibovitých hub, která bývá hodně červivá. Když potom roste hub větší množství, procento červivých plodnic je menší.
Myslíte si, že měnící se klima do Česka přináší, či přinese nějaké nové druhy jedlých hub?
Teoreticky by mohlo, především ze Středozemí, ale dá se to těžko specifikovat, protože teplomilné houby, některé i ty, které se vyskytují třeba ve zmiňovaném Středozemí, u nás na teplých místech, to znamená například jižní Morava, jižní Čechy, Polabí, už rostou. Takže se může stát, že se tady vyskytne nový druh, ale nedá se obecně říct, že by změna klimatu měla, alespoň zatím, takový vliv a že by se sem tyto houby „tlačily“.
A lze podle vás očekávat i opačný trend, že některé tradiční druhy naopak z českých lesů budou mizet?
Ne, nemyslím si. Předpokládám, že i kdyby trvalo teplo a sucho dlouhou dobu, několik let, tak můžou být některé druhy třeba omezené ve svém růstu, ale že by úplně zmizely, to si nemyslím.
Rozhovor zpracoval Oskar Urbánek.
