Článek
„A tady stojí naše hasičárna,“ ukazuje na budovu natřenou lososovou barvou Michal Vinš, jeden ze zhruba 80 obyvatel obce Brodec nedaleko severočeských Loun. Na první pohled zvenčí domek ničím zajímavým nevybočuje: Pod střechou visí červený odznak hasičského záchranného sboru, v okně se odráží okolní les a vše zakončují dva metry vysoká dřevěná vrata od zbrojnice.
Pro místní však budova nese velký význam. Ještě před čtyřmi lety v ní pořádali společenské akce. Čepovalo se tu pivo a limonáda a děti si hrály na hřišti stojícím na mírném svahu s výhledem do okolní krajiny. „Bylo to srdce obce,“ popisuje Vinš. Vše se ale změnilo s příchodem komunálních voleb v roce 2022.
Tehdejší starostka Jana Hrušková se kvůli rodinným a pracovním důvodům rozhodla, že už nebude pokračovat ve své funkci. Přestože svůj odchod oznámila dva roky dopředu, místním se nepodařilo poskládat kandidátní listinu, která by obsahovala alespoň sedm kandidátů, což je zákonem stanovený minimální počet.
V obci se tak volby ani neuskutečnily, a proto do jejího vedení dosadilo ministerstvo vnitra svého správce, jenž měl za cíl vesničku řídit do doby, než se najde dostatek zájemců o křesla v zastupitelstvu. To se ale dosud nepodařilo.
„Mezi 7. lednem 2023 až 28. březnem 2026 byly dodatečné volby do zastupitelstva obce Brodec vyhlášeny celkem osmkrát, z toho v sedmi případech nebyla podána žádná kandidátní listina. Za posledních deset let neevidujeme situaci, kdy by došlo k tolika ‚marným‘ pokusům o provedení voleb v jedné obci z důvodu absence dostatečného počtu kandidátů,“ přibližuje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Jaké pravomoci má správce obce?
Činnost správce obce není plnohodnotnou náhradou působnosti a pravomoci zastupitelstva. Jeho postavení je zákonem koncipované jako provizorium, jehož smyslem je překlenutí dočasné neexistence zastupitelstva a vedení obce. Proto pro obec není výhodné, aby činnost správce byla dlouhodobého charakteru. Činnost správců spočívá z velké míry právě v přípravě dodatečných komunálních voleb.
Právě hasičárna plnila zpočátku roli hlavní jednací síně, ve které se aktivní místní Petr Kotek a Michal Vinš snažili ostatní přesvědčit, aby s nimi šli kandidovat. Dalších pět obyvatel, kteří by se s nimi pustili do řízení obce, ale nenašli.
Nabádat Brodečany ke kandidatuře se zpočátku podle svých slov pokoušel také správce z ministerstva Martin Pech. Pravidelně se s nimi před každým termínem dodatečných voleb mezi lety 2022 až 2024 scházel. Poté ale přestal. „Další setkání se neuskutečnila, neboť se všechna nesla v totožném duchu,“ napsal Pech redakci bez dalšího upřesnění.
Michal Vinš, který byl ochotný případně převzít post starosty už v roce 2022, to ale vidí jinak. Podle něj lidé ze schůze s Martinem Pechem, kde je měl k usilování o post v zastupitelstvu popostrčit, odcházeli demotivovaní.
Po několika setkáních se rozhodl správce obce hasičárnu zavřít. „Chtěl nás nakopnout k tomu, aby tu kandidaturu někdo vzal,“ vysvětluje si krok Petr Kotek. To se ale nestalo. Navíc obec pod dohledem správce Pecha přestala pořádat jakékoliv kulturní akce.
Srdce obce, jak o hasičárně mluví Michal Vinš, vyhaslo a Brodec se kompletně přestal rozvíjet. „Je to krok zpátky,“ myslí si.

Hasičárna bývala srdcem obce Brodec.
Správce v obci na rozdíl od starosty většinu času není. Do Brodce Martin Pech dojíždí pravidelně v úterý na dvě hodiny kolem poledne, mimo tuto vyhrazenou dobu pak pracuje jako klasický úředník na ministerstvu vnitra. Místní tak skoro nemají možnost se s ním potkat. „Když je tady pan Pech, tak jsme všichni v práci,“ upřesňuje Petr Kotek.
Část místních si na chování správce stěžuje dlouhodobě. Podle bývalé starostky Hruškové se Pech netajil tím, že ho role správce v Brodci „štve“. To potvrzuje také Michal Vinš.
„Nelze očekávat, že jmenovaný úředník, jehož činnost se v základu neopírá o vůli občanů obce, bude rozhodovat o věcech, které by měly být posuzovány a rozhodovány občany, respektive jejich zvolenými zástupci,“ reaguje na kritiku vedoucí tiskového oddělení ministerstva vnitra Adam Rözler.
„Je na občanech obce Brodec, aby přijali odpovědnost za správu a další rozvoj své obce. Obecně hodnotíme činnost správce obce Martina Pecha jako zcela standardní, přiměřenou a dostatečnou,“ dodává.
Pokus o „okupaci“
Pár let to vypadalo, že obec své vedení nenajde a na řadu přišla dlouhá série pokusů o opakované volby, ve kterých ale nikdo nekandidoval. Proč? V malých obcích, jako je Brodec, často vykonávají všichni zastupitelé včetně starosty svou funkci neuvolněně. To znamená, že si ponechají své zaměstnání a ve volném čase se starají o chod obce. Právě tuto skutečnost uváděla jako důvod svého odchodu ze starostenské funkce také Jana Hrušková.
„Už jsem nebyla schopná to vůbec skloubit dohromady se zaměstnáním a rodinou. Za těch dvacet let, co jsem v obci strávila, přibývalo čím dál tím víc agendy a výkon funkce starosty se stával náročnějším,“ líčí poslední starostka Brodce.
Zlom pro obec nastal v druhé polovině minulého roku, kdy se po sedmi neúspěšných termínech do voleb přece jenom někdo přihlásil. Mělo to ale jeden háček. Kandidáty, kteří se o místa ve vedení ucházeli, v Brodci nikdo neznal. Navíc zde neměli své trvalé bydliště, přestože to zákon vyžaduje.
„Zarazilo to všechny občany. Najednou všichni koukali, že tam je kandidátka, a nikdo nikoho neznal,“ vzpomíná Petr Kotek, který v minulých letech po boku Vinše usiloval o post místostarosty. „Mělo to trochu okupační znaky,“ doplňuje ho Vinš.
Samotní kandidáti své angažmá odůvodňovali tím, že Brodci chtěli pomoct. V malé obci se ale proti nim vzedmul silný odpor, a tak se rozhodli nakonec z voleb stáhnout. Ani na devátý pokus se tedy nepovedlo obec „spasit“. Místní však situace namotivovala k tomu se znovu chopit vedení.
„Sice s tím doteď nesouhlasím, ale částečně je dobře, že k tomu došlo. Vlastně jim děkuju, že tu kandidátku podali, protože to konečně popíchlo přesně ty lidi, kteří už v roce 2022 zvažovali, že po mně Brodec převezmou,“ vypráví Hrušková.
Brodec našel kandidáta na starostu, problém ale přetrvává
Politická snaha obec začít opět řídit se naplno rozjela. Petr Kotek a Michal Vinš dali dohromady tým sedmi místních a společně budou v letošních říjnových volbách kandidovat pod hlavičkou Sdružení pro Brodec. Kotek jako případný starosta a Vinš jako místostarosta. Ve středu Český statistický úřad zveřejní jména všech kandidátů do komunálních voleb.
„Věříme, že od obyvatel máme podporu. Nasbírali jsme podpisy, zároveň jsme zaznamenali zájem o akce, na kterých jsme si s lidmi povídali o tom, co vidí jako priority pro obec a co je tíží,“ říká Vinš.
Oba lídři kandidátky zároveň doufají, že s nimi správce Martin Pech bude na předání obce spolupracovat. „Byli bychom rádi, kdyby nám zavolal a řekl: ‚Blíží se volby, podíváme se na tu obec.‘ Aby nás trochu připravil a pomohl nám,“ sděluje kandidát na starostu Kotek.
Přestože Brodec nejspíš konečně najde svého starostu, problém s nedostatkem kandidátů v Česku podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Čapka přetrvává.
„Je dost možné, že se správcové začnou objevovat ve více obcích. A je otázka, jak to do budoucna řešit, protože některé obce vymírají. Máme maličké obce, kde najít třeba jen pět kandidátů do zastupitelstva může být docela problém,“ upozorňuje politolog.
Jeho slova potvrzují také letošní komunální volby. Už teď je jisté, že minimálně tři obce zůstanou po 9. a 10. říjnu bez starosty. Počet kandidátů, kteří o politické funkce jeví zájem, u nich totiž nepřekročil hranici stanovenou zákonem. Konkrétně jde o Krchleby, Slavníč a Rokytovec.
Zároveň existuje mnoho obcí, ve kterých kandidoval stejný počet lidí, jako je míst v zastupitelstvu. Pokud by se v nich tedy o post ucházelo o jednoho člověka méně, volby by se kvůli nedostatku zájemců neuskutečnily. „Takže máme třetinu obcí, kde není žádná demokratická soutěž, protože v nich občané nemají možnost volby mezi různými subjekty. A jejich počet se zvedá. Myslím si, že letos to číslo ještě naroste,“ obává se politolog Čapek.
Co slučování?
Nyní zákon o obcích říká, že v případě, kdy se v obci neuskuteční volby kvůli nedostatečnému počtu kandidátů, do jejího vedení nastupuje správce pověřený ministerstvem vnitra. Jiné řešení zatím český právní řád neumožňuje.
Čapek ale jedno nabízí: slučování obcí. „Pokud by obyvatelé nepostavili dvakrát za sebou kandidátku, tedy ani v opravném termínu, nebo by se v obci nenašel dostatek kandidátů, kteří chtějí být v zastupitelstvu, tak by se obec sloučila,“ prezentuje možné řešení Čapek.
Podotýká však, že tato cesta momentálně není politicky průchodná, navíc by ji musely doprovázet další legislativní změny. Je to ale jedna z možností, jak by se mohly české obce čtyřletému bezvládí a s ním spojené paralýze do budoucna vyhnout.
Anketa
Dokonce samotní Brodečané se potýkali s otázkou slučování. „Je tu skupina, které vyhovovalo a líbilo se jí, že obec zastupitelstvo mít nebude a že potom spadne pod něco většího, například Louny,“ nastiňuje kandidát na místostarostu Michal Vinš. On sám je proti slučování, spolu s Petrem Kotkem ale připouští, že obec je v této otázce rozdělena na dvě poloviny.
Jakkoliv mohou v Brodci mezi obyvateli panovat rozdílné politické názory, Kotek i Vinš tvrdí, že do osobních vztahů se to nepromítá. Navíc se oba dva těší, že po říjnových volbách se spolu všichni nejspíš konečně sejdou v hasičárně. Právě její navrácení je totiž jeden z bodů, který občanům na předvolebních setkáních slíbili.

Projekt Seznam Zpráv Tady žijeme mapuje, jak města a obce skutečně fungují – od Prahy, Brna či Ostravy až po malé vesnice. Před komunálními volbami 2026 přináší reportáže, analýzy i konfrontace s politiky a ukazuje rozdíl mezi předvolebními sliby a realitou každodenního života.













