Trumpovi hrozí nevídaný volební výprask

Dřevorubec, lovkyně lososů, učitel či exguvernér. Demokraté vysílají do boje o klíčový Senát pestrou sestavu kandidátů, kteří se kdysi živili, jak se dalo.

Jejich úspěch nebo nezdar rozhodne o tom, jak bude vypadat zbytek mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude ještě mocnější, nebo naopak z něj potenciální demokratický triumf udělá slabého, více méně neškodného prezidenta? Politická sezóna se po létě právě dostala do své poslední, intenzivní fáze.

Demokraté doufají, že republikánům ve volbách na začátku listopadu odeberou kontrolu nad oběma komorami Kongresu a budou moci omezovat či přímo ničit Trumpovu agendu. A zřejmě by rozjeli i celou řadu vyšetřování namířených proti prezidentovi a jeho lidem.

Momentálně se očekává, že demokraté získají zpět Sněmovnu reprezentantů. Republikáni ale stále doufají, že si „alespoň“ udrží mocnější Senát, kde se obmění třetina mandátů. Prezidenta by tak mohli efektivně chránit, a pokud by znovu došlo na tzv. impeachment, tak ho v Bílém domě udržet. Senát totiž v procesu legislativního odvolávání z funkce hraje roli soudce.

Přesto je výhled pro republikány s ohledem na průzkumy veřejného mínění stále horší.

Za předpokladu, že si demokraté udrží křesla v Michiganu a Georgii, o něž republikáni usilují, jim totiž k zisku většiny v Senátu stačí čtyři křesla, která v současnosti patří prezidentově straně.

Demokraté přitom často pomýšlejí na státy, kde senátorská křesla nevyhráli celé dekády. Na Aljašce triumfovali naposled před 18 lety, v Texasu a Maine dokonce před 38.

Donald Trump je ale těžce nepopulární. Jeho celní politika a válka v Íránu zdražily pohonné hmoty, hnojiva, ale také potraviny a základní zboží. Sleduje tak pokles popularity i v někdejších republikánských baštách, jakými jsou Ohio či Iowa.

Seznam Zprávy v tomto textu rozebírají klíčové senátní souboje, které budou během volební noci 3. listopadu patřit k nejsledovanějším. Jde právě o křesla, jež v současné době drží republikáni, a Trumpova strana tam tak hraje o svou budoucnost.

Zde se demokraté cítí nejsilnější. Bývalý demokratický guvernér státu Roy Cooper si měsíce udržuje nad svým konzervativním rivalem Michaelem Whatleyem pohodlný náskok, který podle některých sondáží dosahuje deseti a více procent.

Cooper, který byl ještě před rokem poslední nadějí demokratů v tomto státě, je dnes většinou datových expertů a politologů považován za jasného favorita.

„V současné době přitahují větší pozornost jiné volební souboje a v Severní Karolíně to zatím vypadá poněkud nudně. Zatím se nejedná o volby za miliardu dolarů, jak někteří pozorovatelé předpovídali,“ napsal David A. Graham z časopisu The Atlantic.

Severní Karolína je stát, kde se demokraté v posledních letech o senátní vítězství pokoušeli už několikrát, ale zatím jim vždy unikalo. Teď to může být jinak i v důsledku dlouhodobých demografických změn.

Ze severovýchodu USA sem na předměstí měst jako Charlotte či Raleigh přicházejí mladí, vysoce vzdělaní profesionálové zběhlí ve špičkových technologiích. Láká je tam lukrativní práce, levnější životní náklady a blízkost přírody. Většina z nich se kloní k demokratům.

I zde si demokraté věří, nejsou ale v žádném případě tak sebevědomí jako v Severní Karolíně. Jejich původní (populární) kandidát Graham Platner z boje odstoupil, protože se na něj provalila celá řada skandálů od nacistického tetování přes domácí násilí až po sexuální napadení.

Jeho „náhradník“ Troy Jackson má podle většiny průzkumů mírný náskok. Podobně jako Platner je Jackson přímočarý, lidově ohnivý a nabízí „chlapácké“ vzezření.

Bývalý dřevorubec Jackson svou kampaň mimo jiné postavil na rebelii proti politickým elitám, které mají pouze odpovídat politické a ekonomické moci, a hodily střední a nižší třídu přes palubu.

„Sledoval jsem, jak se z člověka z velmi odlehlého koutu státu Maine, který si stejně jako ti před ním chtěl jen vydělat na živobytí těžbou dřeva v lesích, vyvinul rozhněvaný muž, který si uvědomil, že karty jsou rozdané proti dělnickým profesím,“ řekl časopisu Politico Jym St. Pierre, výkonný ředitel neziskové organizace Restore: The North Woods, která se staví proti těžbě dřeva na státních pozemcích.

Proti Jacksonovi stojí zkušená republikánská senátorka Susan Collinsová. Ta si své křeslo v tomto jinak spíše demokratickém státě dokázala udržet už téměř 30 let. Je tak nejdéle sloužící senátorkou za stát Maine.

Collinsová za tu dobu mnohokrát ukázala, že si umí poradit i s náročnými volebními souboji. Pomáhala jí pověst středové političky, která se nebojí jít proti republikánskému mainstreamu ani v některých důležitých otázkách. Letos by ale demokraté mohli voliče přesvědčit, že se Collinsová od této své pověsti odchýlila a stále častěji jde na ruku Donaldu Trumpovi.

Demokraté zde mají šanci na úspěch díky Mary Peltolové, další výrazné kandidátce, která se vymyká představě běžné političky.

Peltolová vzhledem ke svému původu a životním poměrům patří spíše do tábora Troye Jacksona než Roye Coopera. Tato původní obyvatelka Aljašky se narodila a vyrůstala u řeky Kuskokwim poblíž Beringova moře, kam se lze dostat jen malým letadlem, nebo v zimě po zamrzlé řece na sněžném skútru. Jedla tam maso tuleňů a losů, sbírala lesní plody a lovila lososy.

Už jednou ji obyvatelé tradičně konzervativní Aljašky zvolili do vysoké funkce - v roce 2022 se stala poslankyní. Stala se tak první demokratkou, která tento mandát zastávala za posledních padesát let, první ženou zastupující Aljašku ve Sněmovně reprezentantů Spojených států a první původní obyvatelkou Aljašky zvolenou do Kongresu.

O své křeslo ale přišla v roce 2024. Přesto ji šéf senátních demokratů Chuck Schumer považuje za „poslední kousek“ do skládačky demokratické většiny.

„Paní Peltolová však ve své kampani bojuje proti Washingtonu stejně tak jako proti kterémukoli ze svých soupeřů. Ve svém volebním programu se zaměřila na zmanipulovaný systém ve Washingtonu, který brzdí rozvoj Aljašky, zatímco politici si napěchovávají vlastní kapsy,“ napsal k ní nedávno list The New York Times.

Ani Peltolová ovšem nečelí snadnému soupeři. Musí porazit dosavadního republikánského senátora Dana Sullivana, který má za sebou už dvě úspěšné kampaně.

Na rozdíl od ostatních států už máme v tomto souboji reálná data z voleb, kde Peltolová a Sullivan poměřili síly. Na Aljašce mají zvláštní systém primárek, ve kterých proti sobě stojí kandidáti různých stran. Peltolovou v nich podpořilo 49,5 procenta voličů, Sullivana jen 41,4 procenta.

Dlouhodobé zkušenosti v USA ukazují, že stávající senátoři a kongresmani mají v případě obhajoby ve volbách výhodu. Tento výsledek tak pro Sullivana není dobrou zprávou. Jeho nadějí zůstává výrazně vyšší počet lidí, který chodí k listopadovým volbám.

Fakt, že demokratický kandidát Sherrod Brown je tu už dlouhou dobu ve vedení, je pro republikány diplomaticky řečeno nepříjemné zjištění. Tento stát totiž od roku 2012, kdy tu vyhrál prezidentské volby demokrat Barack Obama, pomalu ale jistě přešel do kolonky spolehlivě konzervativní.

V Ohiu podobně jako v dalších státech v okolí ale na voliče podle sociologů, stratégů a lokálních médií negativně dopadá prezidentova celní politika. Zvlášť pak jeho obchodní roztržka s Kanadou. Tato země je pro Ohio největším obchodním partnerem. Ve státě se mimo jiné montují části do automobilů kanadských firem. Velmi nepopulární je tu také válka s Íránem, která zdražila ceny za palivo, hnojiva a zemědělskou techniku.

„Mají právo být z toho frustrovaní. Prezident slíbil, že to bude krátká válka. Chtěl jsem, aby byla krátká a úspěšná. Ale táhne se to,“ připustil na stanici MSNow republikánský kandidát Jon Husted.

On sám je sice úřadující senátor, ale nebyl zvolený. Do horní komory ho jmenoval guvernér, když se J. D. Vance stal viceprezidentem a musel se vzdát svého mandátu. Oproti tomu demokrat Brown je volebně ostřílený. Senátorem za Ohio byl tři období, než ho v roce 2024 smetla trumpovská vlna.

V tomto zemědělském státě se odehrává prakticky to samé, co v Ohiu. Farmáři v Iowě si rovněž stěžují na vysoké náklady, hlasitě se ozývají především pěstitelé kukuřice, hlavního artiklu státu, na němž Iowa navíc závisí. Díky své bohaté a úrodné ornici se zde totiž pěstuje vůbec nejvíc této plodiny z celých USA.

I proto si demokraté říkají, že pokud Ohio půjde jejich cestou, trend by se mohl rozšířit i do Iowy.

Podle sondáží si tu zatím lépe vede republikánka Ashley Hinsonová, demokrata Joshe Tureka poráží v průměru o tři až čtyři procenta. Podobně těsný je i boj o křeslo guvernéra, kde má naopak o pár procent navrch demokrat. Řada expertů i proto tento stát dnes označuje za „kolísavý“.

„Mějte na paměti, že se jedná o stát, ve kterém Donald Trump v roce 2024 zvítězil s náskokem více než 13 procentních bodů. Skutečnost, že oba tyto souboje (senátní i guvernérský) jsou v rozmezí statistické chyby v průzkumu, v němž ti samí voliči volili Trumpa dvouciferným rozdílem, hovoří jasně o tom, jaká je v těchto soubojích aktuální situace,“ řekl pro lokální deník Iowa Capitol Dispatch David Paleologos, ředitel Centra politického výzkumu na Suffolk University.

I obyvatelé konzervativní Nebrasky jsou ostře vymezeni proti válce v Íránu a celním rozepřím. Tento agrární stát tak trpí stejně jako Ohio, Iowa či Kansas vysokými cenami za pohonné hmoty a za zemědělské produkty a stroje.

Demokraté tady sice nemají své želízko v ohni, proti republikánovi ale stojí silný nezávislý kandidát Dan Osborn, který s konzervativcem Petem Rickettsem svádí vyrovnaný boj. Demokratická kandidátka z boje proto raději ustoupila, aby Osbornovi neubrala hlasy.

Osborn je válečný veterán, bývalý šéf odborů a strojní mechanik. Podobně jako Jackson v Maine i on sází na svůj „nefiltrovaný“ projev a zasazuje se za ekonomickou spásu střední a nižší třídy.

Pokud by zvítězil a demokraté by ze čtyř klíčových křesel získali jen tři, byl by to právě on, kdo by rozhodoval o tom, na jakou stranu se Senát přikloní. Při remíze 50:50 má totiž tuto pravomoc viceprezident USA, tedy v tomto případě republikán J. D. Vance.

Osborn už se ale jednou o Senát pokoušel v roce 2024. Ve stejné chvíli na stejné kandidátce svůj mandát v doplňovacích volbách získal i Ricketts a dopadl výrazně lépe než republikánská senátorka, kterou se pokoušel sesadit Osborn. Letos tak čelí těžšímu soupeři.

Tento stát, považovaný za baštu republikánů, tak jako je Kalifornie vnímána za „území demokratů“, může letos zažít skutečný politický šok. Průzkumy totiž mají už týdny ve vedení demokrata Jamese Talarica.

Tento bývalý učitel podle expertů zvolil pro Texas vhodnou strategii: politické projevy často prolíná s křesťanskou vírou. Zasazuje se přitom o progresivní náboženské hodnoty.

Ježíše Krista často zmiňuje i jeho rival, republikán Ken Paxton, jenž se hlásí k evangelikálům. Mnozí experti mají za to, že nakonec rozhodne to, k jakému výkladu křesťanství se voliči přikloní: k Talaricově liberálnímu, nebo Paxtonově přísně konzervativnímu?

A demokraté také doufají, že část voličů odradí Paxtonovy skandály. Texaská Sněmovna reprezentantů (pod kontrolou republikánů) ho v roce 2023 odvolala z funkce nejvyššího státního zástupce Texasu za korupci a úplatkářství. Na veřejnost se dostala i jeho nevěra, která ukončila jeho třicetileté manželství.