Naděje zemřela. Čína napodruhé ničí život mladého člověka

Bylo mu sedmnáct, když stál v čele hongkongských demonstrací zaplavených žlutými deštníky. Časopis Time tehdy otiskl jeho fotografii na obálce s titulkem „Tvář protestu“.

O 12 let později přijel Joshua Wong k soudu vězeňskou dodávkou. Po prakticky šesti letech strávených za mřížemi se devětadvacetiletý aktivista znovu ocitl před soudem kvůli aktivitám, které kdysi z mladého studenta udělaly jeden z nejznámějších symbolů hongkongského prodemokratického hnutí.

Přestože původně existovala naděje na jeho lednové propuštění, hongkongský soud mu ve čtvrtek vyměřil deset let vězení za spiknutí se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti.

Wong se k obvinění přiznal už začátkem září. Jde přitom o jeho druhé stíhání podle kontroverzního zákona o národní bezpečnosti, kterým Peking po masových protestech v roce 2019 zásadně proměnil politické poměry v Hongkongu.

Podle obžaloby se Wong spolu s bývalým poslancem Nathanem Lawem a dalšími aktivisty podílel na mezinárodní kampani, jejímž cílem bylo přimět zahraniční vlády a firmy k tlaku na Peking a hongkongské úřady.

Mimo jiné údajně podporoval výzvy k sankcím a nabádal zahraniční společnosti, aby se vyhýbaly investicím v pevninské Číně. Propagoval také petici požadující, aby izraelská forenzní společnost Cellebrite přestala dodávat své technologie hongkongské policii.

Wongovi hrozil trest odnětí svobody na tři až deset let, případně až doživotí, pokud soud čin označí za „závažný“. Přiznání viny obvykle vede ke snížení trestu.

Obhajoba se snažila Wongův případ zasadit i do kontextu jiných procesů podle zákona o národní bezpečnosti. Jeho právník zdůraznil, že jednání devětadvacetiletého aktivisty bylo výrazně méně závažné než případ mediálního magnáta Jimmyho Laie, kterého soud letos odsoudil k 20 letům vězení.

Wongovi advokáti proto navrhli trest kolem čtyř a půl roku a žádali další zohlednění jeho přiznání i výrazné prodlevy při vznesení obvinění.

Wongův obhájce Derek Chan již dříve uvedl, že nový trest bude téměř celý navazovat na předchozí věznění a celková délka trestu může být pro Wonga „drtivá“.

Soudce vrchního soudu William Tam při vynášení rozsudku řekl, že „trest musí odpovídat závažnosti trestného činu“.

„Je rovněž nezbytné, aby soud vyjádřil odpor společnosti vůči plánu obžalovaného a jeho činům, při nichž se spolu s dalšími osobami spolčil se zahraničními silami či vnějšími prvky s cílem ohrozit národní bezpečnost,“ zdůraznil také.

Obviněný aktivista již dříve sdělil, že se při organizování prodemokratických shromáždění podle svého názoru pohyboval v mezích zákona. Později si však uvědomil, že „se mýlil“.

Zatímco se Hongkong za posledních šest let proměnil k nepoznání, Wong sledoval dění ve světě z jedné z nejpřísněji střežených věznic ve městě. Ve věznici Stanley si půjčuje knihy od členů místních triád, studuje právo a prostřednictvím dopisů se snaží udržovat kontakt s okolním světem.

Deník The Guardian získal přístup k výňatkům z jeho soukromé vězeňské korespondence, která ukazuje každodenní život někdejší tváře hongkongských protestů. Wong v dopisech žádá přátele, aby mu posílali snímky příspěvků ze sociálních sítí nebo za něj pokládali otázky chatbotům s umělou inteligencí.

Z dopisů je patrné, že se snaží čas za mřížemi vyplnit četbou, studiem i fyzickou aktivitou. Mezi knihami, které četl, jsou paměti ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který v roce 2024 zemřel ve vězení.

V jednom z dopisů Wong vzpomíná, jak vysvětloval ruskému spoluvězni a svému studentovi angličtiny význam slova „totalitární“. Jako příklad mu prý uvedl ruského prezidenta Vladimira Putina.

Za odlehčenými postřehy ale neskrývá obavu o budoucnost Hongkongu.

„Jediná věc, která mě trápí, je, že lidé zapomenou na Hongkong a že uprostřed soupeření a bojů mezi velmocemi zapomenou na nespočet obyčejných, neznámých lidí z různých koutů světa, kteří za své přesvědčení zaplatili vysokou cenu,“ stojí v jednom ze zápisů.

Jeho někdejší spolupracovnice Frances Hui, která dnes žije v exilu, v rozhovoru pro The Guardian upozornila, že Wongův případ je také zápasem o to, jak si bude veřejnost pamatovat politické dějiny celé její generace.

Na osudu Joshuy Wonga lze sledovat, co se během 12 let stalo s celou generací hongkongských prodemokratických aktivistů.

V roce 2014 se tehdy ještě teenager Wong stal mezinárodní tváří takzvaného deštníkového hnutí. Tisíce demonstrantů po dobu 79 dnů obsazovaly hlavní silnice Hongkongu a požadovaly větší možnost svobodně vybírat své politické představitele.

Wong později spoluzaložil politickou skupinu Demosistō a spolu s dalšími mladými aktivisty usiloval o větší autonomii Hongkongu a možnost rozhodovat o jeho politické budoucnosti. Vedle domácích protestů začal hledat podporu také v zahraničí.

V roce 2016 tak odcestoval do Spojených států, kde podporoval vznik zákona o lidských právech a demokracii v Hongkongu, který by umožnil americké administrativě postihovat hongkongské a čínské představitele považované za odpovědné za potlačování základních svobod ve městě.

Do Washingtonu se vrátil také v září 2019, uprostřed několikaměsíčních protivládních protestů. Zákon americký Kongres schválil o několik týdnů později.

Rok 2019 byl nakonec pro Hongkong zlomovým – tamní představitelé přišli s návrhem zákona, který měl umožnit vydávání podezřelých mimo jiné do pevninské Číny. První protesty proti jeho přijetí přerostly v širší protivládní hnutí.

Odpovědí Pekingu bylo zavedení rozsáhlého zákona o národní bezpečnosti, který kriminalizoval mimo jiné separatismus, podvracení státní moci, terorismus a koluzi se zahraničními silami. Podle čínských a hongkongských úřadů byl zákon nezbytný k obnovení stability po násilných protestech roku 2019. Kritici naopak tvrdí, že posloužil k praktické likvidaci organizované politické opozice.

Demosistō se v den přijetí zákona rozpustilo, Wong však dle obžaloby pokračoval v aktivitách zaměřených na zahraniční tlak. Například pomohl zviditelnit zmíněnou petici Nathana Lawa, která žádala izraelskou společnost Cellebrite, aby přestala dodávat technologie hongkongské policii. Firma o několik měsíců později oznámila, že prodej svých produktů do Hongkongu a pevninské Číny skutečně ukončí.

Wongovi příznivci upozorňují, že obžaloba zasazuje jeho jednání do širšího rámce aktivismu, který začal už před zavedením zákona o národní bezpečnosti, a případ proto označují za fakticky retroaktivní. Prokuratura však samotné spiknutí vymezila na období od července do listopadu 2020 a zdůrazňuje, že Wong ve výzvách k zahraničnímu tlaku pokračoval i po vstupu zákona v platnost.

Wongovi někdejší prodemokratičtí spolupracovníci mezitím odešli do exilu, skončili ve vězení nebo se stáhli z veřejného života. Desítky aktivistů byly odsouzeny v procesu známém jako „Hong Kong 47“, který se týkal neoficiálních opozičních primárek z roku 2020.

„Je zřejmé, že vláda ho chce držet za mřížemi tak dlouho, jak to jen půjde, aby ho izolovala a nedovolila mu stát se viditelným symbolem odporu,“ uvedla Frances Hui z Committee for Freedom in Hong Kong Foundation.

Kritiku vyslovily také mezinárodní organizace na ochranu lidských práv.

„Tím, že proti Joshuovi Wongovi hromadí jedno obvinění za druhým, úřady zajišťují, že tato ikona demokracie zůstane za mřížemi, a umlčují tak nejen jeho, ale i hongkongské prodemokratické hnutí, které pomáhal vést a inspirovat,“ dodala pro The Guardian Elaine Pearsonová z Human Rights Watch.

Obhájce Derek Chan před soudem zdůraznil, že Wong během téměř šesti let ve vězení „značně dozrál“. Požádal soud, aby uložil trest, který mu ještě ponechá „světlo na konci tunelu“.

„Stále si zachovává pozitivní přístup, že jednoho dne bude propuštěn z vězení, kde bude moci vést plnohodnotný život a starat se o své stárnoucí rodiče,“ řekl advokát.

AKTUTALIZACE: Doplnili jsme informace o Wongově pobytu ve vězení.