„Monstrproces“ je u konce. Hongkongu zazvonil umíráček

Jimmymu Laiovi původně za porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti hrozilo doživotí. Nakonec mu jej v pondělí soud udělil v jiné podobě - dnes osmasedmdesátiletého muže odsoudil k 20 letům vězení.

„Po zvážení a celkovém posouzení celkového trestu za Laiovo závažné a těžké trestné jednání (…) jsme přesvědčeni, že celkový trest pro Laie v tomto případě by měl být 20 let odnětí svobody,“ uvádí soudní dokumenty.

Vysoký trest soud odůvodnil tím, že byl Lai hlavou spiknutí. Dva roky z jeho 20letého trestu se budou překrývat se stávajícím trestem odnětí svobody, což pravděpodobně znamená, že si odsedí dalších 18 let. V době propuštění v roce 2044 mu bude 96 let.

Jak upozorňuje britská stanice BBC, vězňům bývá za dobré chování odpuštěna část trestu. Pokud by tomu tak bylo i v Laiově případě, mohl by se dostat na svobodu kolem roku 2037 nebo 2038, kdy by mu bylo 90 let. Ani to však v případě Hongkongu není jisté.

Doposud strávil Jimmy Lai ve vazbě 1867 dnů. Na vynesení posledního rozsudku čekal několik měsíců, pondělní stání nakonec trvalo deset minut. Laiův mezinárodní právní tým mluví o monstrprocesu.

„Od samého začátku se jednalo o inscenovaný proces – scénář je již napsán. Víme, že bude vynesen drakonický rozsudek,“ řekl ještě před verdiktem Caoilfhionn Gallagher KC, který Laiův mezinárodní právní tým vede.

Rozsudek dle něj znamená „poslední ránu pro právní stát v Hongkongu“. Vyzval světové lídry, aby po Číně požadovali Laiovo propuštění a návrat k rodině do Londýna.

Rodina sice věří v Jimmyho silnou mentalitu, fyzicky ovšem strádá. Hongkongské úřady sice trvají na tom, že ve vězení se mu dostává adekvátní péče, Laiovi blízcí však tvrdí, že nyní fakticky čelí trestu smrti.

„Dnešek je temným dnem pro všechny, kdo věří v pravdu, svobodu a spravedlnost,“ uvedl jeho syn Sebastien. „Znamená to úplné zničení hongkongského právního systému a konec spravedlnosti.“

Dcera Claire rozsudek popsala jako „srdcervoucí a krutý“ a dodala, že za posledních pět let byla svědkem zhoršování otcova zdravotního stavu. „Pokud bude tento rozsudek vykonán, zemře jako mučedník za mřížemi,“ řekla.

Soud uvedl, že „zdravotní důvody jsou jen zřídka, pokud vůbec, důvodem ke snížení trestu za závažné trestné činy“.

Před hongkongským soudem postávali také Laiovi příznivci, které rozsudek šokoval. „Nikdy by nás nenapadlo, že muž, který vydává noviny, skončí ve vězení,“ řekl BBC jeden z nich.

Další odsouzení ve stejné kauze dostali tresty od šesti do deset let vězení - trest pro Jimmyho Laie je zatím nejpřísnější za porušení zákona o národní bezpečnosti.

Mezi odsouzenými je také Andy Li, o jehož osudu si Seznam Zprávy povídaly s jeho sestrou v tomto rozhovoru. Dostal sedm let a tři měsíce.

Trest pro Laie je tvrdý a krutý nejen podle jeho rodiny, ale také dle lidskoprávních organizací i zahraničních vlád. Spojené království informovalo, že „bude s čínskými úřady v Laiově případu urychleně dále spolupracovat“.

„Britský státní příslušník Jimmy Lai byl dnes odsouzen k 20 letům vězení. (…) Znovu vyzývám hongkongské úřady, aby ukončily jeho otřesné utrpení a propustily ho z humanitárních důvodů, aby se mohl znovu setkat se svou rodinou. Stojíme na straně hongkongského lidu,“ uvedla v prohlášení ministryně zahraničí Yvette Cooperová.

Správce Hongkongu John Lee však výši trestu přivítal jako „hluboce uspokojující“ za „ohavné a naprosto opovrženíhodné činy“.

Poslední rozhovor zahraničním médiím poskytl Jimmy Lai v roce 2020 poté, co byl propuštěn na kauci. „Za všechno, co mám, vděčím tomuto místu,“ řekl s odkazem na Hongkong. „Pokud je čas na odplatu, pak je to moje vykoupení.“

Případ se stal globálním symbolem toho, jak jsou zákony o národní bezpečnosti využívány k umlčování disentu a nezávislých médií.

Jimmy Lai se narodil do bohaté rodiny v Kantonu na jihu Číny, která však po převzetí moci komunisty v roce 1949 přišla o všechno. Jako 12letý Jimmy ze své vesnice utekl a do Hongkongu dorazil coby černý pasažér na rybářské lodi. Anglicky se naučil při práci v malém oděvním obchodě. Po letech se vypracoval k založení multimilionového impéria, které zahrnovalo i mezinárodní oděvní značku Giordano.

Obrovský úspěch a směr jeho podnikání ale opět přetavil politický zásah - když Čína v roce 1989 vyslala tanky proti demonstrantům na náměstí Nebeského klidu, Lai se vedle podnikání dal i na cestu aktivismu. Jeho sloupky kritizující masakr přerostly v založení vlastního nakladatelství, později jednoho z nejvlivnějších v Hongkongu.

Čína reagovala hrozbou uzavření jeho obchodů na pevnině, což ho vedlo k prodeji společnosti, Lai spustil řadu populárních prodemokratických titulů, mezi i Apple Daily - prodemokratické noviny pravidelně kritizující Komunistickou stranu Číny.

Deník musel svou činnost ukončit v roce 2021, tedy asi rok poté, co Hongkong zavedl zákon o národní bezpečnosti. Redakci položily razie, zadržování novinářů i zmrazení důležitých účtů. Pro Hongkong to byla velká rána - na poslední vydání výtisku Apple Daily čekaly dlouhé fronty lidí celé hodiny.

V tu dobu byl však Jimmy Lai několik dní zadržený. Po 156denním soudním řízení, během kterého vypovídal 52 dní, jej hongkongský vrchní soud uznal vinným z publikování pobuřujících materiálů a kolaborace se zahraničními silami a rozhodl, že využil deník Apple Daily k prosazování mezinárodního tlaku na Čínu. Šlo ale jen o jedno v řadě několika obvinění - a na konečný verdikt se čekalo až do února 2026.

Hongkong dlouhé roky představoval mechanismus, který Pekingu umožňoval přístup k zahraničnímu kapitálu a cizincům naopak dovoloval investovat v Číně, aniž by se jich dotýkala omezení panující na pevnině. Centrální vláda slibovala, že nastolený systém v Hongkongu udrží nejméně 50 let po předání někdejší kolonie od Britů zpět do jejích rukou.

Peking však prosadil vágně definovaný zákon o národní bezpečnosti, proti jehož zavedení vypukly v Hongkongu v roce 2019 masové demonstrace. Po schválení zákona v roce 2020 Lai řekl BBC, že pro toto území zazvonil „umíráček“.

Zákon umožňuje uložit trest doživotního vězení jako maximální trest za „činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“.

Jinými slovy kriminalizuje cokoli, co Peking považuje za podvratné nebo separatistické - od skandování sloganů až po účast na prodemokratických protestech.

Mimo jiné zákon povoluje soudit jednotlivé případy pouze třemi speciálně vybranými soudci a zrušil možnost vyplatit se z nenásilných trestných činů kaucí. Obvinění místo toho musí soudcům dokázat, že pro národní bezpečnost nebudou představovat žádnou hrozbu.

Drtivá většina obviněných skončila ve vazbě. Po propuštění na ně čekala další omezení –⁠ domácí vězení, zákaz kontaktu se zahraničními úředníky, zákaz komunikace s médii či používání sociálních sítí. Pět let po zavedení zákona byly na jeho základě zatčeny více než tři stovky lidí, z nichž polovina byla shledána vinnými.

Peking tvrdí, že šlo o nezbytný krok pro udržení stability v Hongkongu, ale podle kritiků tak v podstatě postavil disent mimo zákon.