Článek
Tichá, krásná krajina. Z jedné strany ji lemují pískovcové skály, z druhé zase hluboký les. Právě tady, v oblasti Kokořínska, se nachází malá farma Henrieta, kterou vlastní ekoložka Jana Frundl.
Nazouváme holínky a vydáváme se ke kozám, které právě vypásají malý příkop na kraji silnice, který si pronajala od obce. „Pangejt podél silnice byl původně kompletně zarostlý ostružiním, náletovým křovím a plevelem. Pro kozy je to ale ráj. Jdou totiž primárně po keřích a okusují dřeviny,“ říká Frundl. Zatímco k nám míří zvědavé kozy, my se přesouváme k promáčené pastvině.
Před hodinou přestalo pršet. Brodíme se bahnem, překračujeme dobytčí trus a pozorujeme pomalu se zelenající trávu. „Zazelenala se teprve před týdnem,“ podotýká Frundl.
Jana Frundl pracovala nejprve jako ekoložka na Správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. S farmařením začala na mateřské dovolené, kdy si pořídila kozu Henrietu. Aktuálně hospodaří na 3 hektarech půdy, chová přibližně 25 koz a krávy kriticky ohrožených původních českých plemen - českou červinku a původní českou straku. Dnes z jejich mléka vyrábí sýry, jogurty, kefír nebo tvaroh.
Kvůli extrémnímu suchu se ale obává, že farma letošní sezónu nepřežije. „Přes zimu mě čeká nejtěžší období, protože jsem buď bez mléka, nebo zvířata nedojí a nikdo nic moc nenakupuje. Většinou tedy financuji nezbytné náklady z dotací, na které ale čekám,“ strachuje se Frundl.
Podle dat Agrární komory mohou dosáhnout ztráty v rostlinné výrobě ve srovnání s loňskem až dvaceti miliard korun. „Dopady sucha se zde projevují především prostřednictvím nedostatku a vyšších cen krmiv nebo případně nižší užitkovostí zvířat. Situaci navíc zhoršují nepříznivé výkupní ceny některých komodit, například mléka,“ upřesňuje mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Situace se navíc výrazně liší podle regionu. Právě oblast Kokořínska je známá svým pískovcovým podložím, které napršenou vodu příliš neudrží. V kombinaci s vlnami veder, které letos v létě dosáhly na území Česka až 42 stupňů Celsia, tak letní období způsobilo farmářům komplikace.
„Na mnoha pastvinách nám vystupuje skála až na povrch, půdní profil je většinou hodně tenký. Teploty už sice klesly, ale tráva roste od 10 stupňů v kombinaci s dostatkem vody. Byť zapršelo, nedostatek celkové vody v půdě je tak velký, že na další pastvu už to letos nebude velmi pravděpodobně stačit,“ dodává Frundl, že nově vyrašenou trávu raději nechá dorůst a zesílit pro příští rok.
Za tři měsíce na jaře spadlo v Mšenu v průměru jen 48 milimetrů srážek, jde tak o nejsušší období v historii měření Českého hydrometeorologického ústavu. Frundl na jaře ručně osela hektarovou pastvinu zničenou divokými prasaty, kvůli extrémnímu suchu nová tráva však vůbec nevyrostla a uschla. „Tehdy jsem nakoupila osivo za 10 tisíc korun, pak přišlo první velké sucho a rázem bylo všechno v háji. Krávy tady byly jednou asi na tři dny, od té doby ne,“ popisuje farmářka.
Suchá pastvina na farmě Henrieta z poloviny srpna.
Zimní režim v létě
Z dat Agrární komory zároveň vyplývá, že v některých oblastech jsou výsledky sečí na 30 až 50 procentech loňského průměru. I z toho důvodu musí někteří chovatelé využívat zásoby určené na zimní období. Stejně je na tom Jana Frundl, která je jakožto drobná farmářka stoprocentně závislá na nákupu veškerého krmiva.
Zvířata se běžně pasou až do října či listopadu. Letos ale pastviny uschly a Frundl musela začít krmit drahým zimním senem o dva měsíce dříve. Aby v zimě uživila svůj dobytek, potřebuje 120 balíků senáže a 50 až 100 balíků sena, jenže od svého dodavatele letos dostala pouze jednu třetinu celkového množství balíků.
„Je mi schopný dodat jen třetinu toho, co normálně, protože kvůli suchu taky nemá. Narychlo teď kupuji seno až z Lužických hor,“ vysvětluje majitelka kokořínské farmy, že je to ale drahé a potřebuje tak aktuálně sehnat 200 tisíc korun na uhrazení veškerých objemných krmiv od zemědělců.
Proto pro stávající zákazníky vytvořila letáčky na předplatné sýrů. Lidé Frundl pošlou balíček peněz (2 až 5 tisíc korun) dopředu a Frundl jim postupně z této částky odepisuje objednávky mléčných produktů.
Někteří zemědělci musí redukovat svá stáda
Aby zemědělci dokázali vyjít s omezeným množstvím krmiva, musí snižovat stavy zvířat. Jana Frundl postupně snižuje stavy koz, původně jich měla 50, nyní vlastní polovinu. K rozhodnutí dospěl letos i Tomáš Kojetín z farmy Struhy, který musel vyřadit méně produktivní kusy skotu, aby ušetřil krmivo na zimu.
„Od poloviny července krmím ze zimních zásob. Budeme muset vyřadit jedince, kteří mají určitý problém - buď méně dojí, nebo nejsou dlouho březí. Dříve bychom jim dali šanci, ale teď to nebude možné,“ vysvětluje Kojetín.
Sucho ovlivnilo nejvýrazněji oblast Moravy. Janu Žákovi z farmy Maso z luky vyprodukovaly pastviny o 70 procent méně krmiva než v předchozích letech. Právě kvůli nedostatku krmení bude nucen porazit dobytek. „Porážka se týká 40 až 50 kusů nedorostlých jalovic (samice skotu ve věku od šesti měsíců do prvního otelení - pozn. red.), které ještě nedorostly do optimální jatečné váhy,“ sděluje Žák, jehož farma dodává maso do restaurační sítě Ambiente.
Přesto někteří zemědělci stále čekají na dotace vyplácené státem. Jelikož Frundl hospodaří ve vlčí oblasti, má nárok na náhradu újmy za ztížené hospodaření v oblastech s výskytem vlků ve výši 80 až 90 tisíc korun na 3 hektary půdy. „Stěží mi po mnoha urgencích zaplatili za rok 2024, protože člověk si vždy žádá zpětně,“ říká Frundl, že za loňský rok má již zažádáno. „Na otázku, kdy přijdou peníze za rok 2025, mi úřednice na rovinu napsala, že stát momentálně nic nevyplácí, protože nemá peníze,“ dodává. Podobně je na tom Jan Žák z farmy Maso z luky, kterému stát dluží necelé dva miliony korun i za rok 2024.
Ministerstvo životního prostředí redakci potvrdilo, že se nyní čeká na uvolnění peněz, aby se mohlo v proplácení pokračovat. „Z důvodu aktuálního dočerpání finanční alokace určené na tyto náhrady bylo dočasně pozastaveno jejich proplácení. Došlé žádosti jsou však nadále standardně administrovány a přiznané náhrady budou propláceny po obdržení finančních prostředků ze státního rozpočtu v pořadí, v jakém byly žádosti přijaty,“ vysvětluje mluvčí Jana Schillerová. Letos bylo zatím proplaceno přes 800 žádostí za více než 400 milionů korun.
Nejde ale o jediné peníze, které zemědělci dostanou. Nad rámec běžných podpor připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Agrární komorou krizový balíček, z něhož mezi zasažené chovatele a pěstitele rozdělí 3,8 miliardy korun. Podporu dostanou farmáři během prvního pololetí příštího roku.
„Je důležité, aby se pomoc k zemědělcům dostala co nejrychleji a pomohla jim překlenout současné složité období. Zároveň ale nejde o kompenzaci veškerých ztrát, které zemědělcům kvůli nižším výnosům a cenám vznikají,“ vysvětluje Pánková. Dodává, že je zapotřebí myslet na budoucnost a lépe se dopadům sucha přizpůsobit.
Farmáři zavádějí opatření
Někteří zemědělci sázejí nové stromy kvůli zastínění, jiní si své plodiny stíní plevelem. „Nechci používat postřiky na hubení plevele, protože nejsou ekologické. Tak jsem ho letos využila. Díky plevelu jsem měla zastíněné plochy na plodiny, které mi neuschly a mohla jsem je sklízet,“ říká Hana Součková z farmy Semice, která do restaurační sítě Ambiente dodává vypěstované plodiny.
Další zemědělec Tomáš Kojetín z farmy Struhy přešel na ozimé plodiny, které se dokáží lépe přizpůsobit zimním a jarním měsícům. Jiný farmář Tomáš Pešek z farmy Svobodné hory v jižních Čechách zase zkouší experimentovat s pěstováním teplomilnějších plodin, jako jsou melouny.
O budoucnost své farmy se naopak tolik neobává farmář Jakub Erler z Našeho hospodářství u Hradce Králové, který využívá regenerativního hospodářství. Jde o přístup, kde se zemědělci zaměřují na obnovu zdraví půdy a její úrodnosti. Omezuje se naopak orba a velké zásahy do půdy.
„Před lety jsem krmivo i prodával, ale letos si ho kvůli suchu budu muset nechat, abych uživil zvířata. Svoji cestu regenerativního zemědělství se ale snažím předávat dál, ukazovat lidem alternativy hospodaření a podporovat lokální produkci,“ uzavírá Erler.
