Článek
Ne vždy se podaří najít si práci hned po škole. Pokud jste tedy právě ve fázi rozesílání životopisů a chození na pohovory, věnujte pár minut na online registraci na Úřad práce. Vyplatí se to.
Stát totiž za vás zaplatí zdravotní pojištění, které byste si jinak museli platit sami. Měsíčně je to nyní 3024 korun.
Sociální pojištění si jako nezaměstnaní platit nemusíte. Výhodou je, že zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce se zčásti počítá do budoucího důchodu.
Při splnění určitých podmínek můžete po registraci dosáhnout i na podporu v nezaměstnanosti, která je v současnosti docela štědrá. O podmínkách nároku na podporu se dočtete níže.
Jakmile si práci najdete, jednoduše se z úřadu odhlásíte. Musíte to ale udělat do osmi dnů od podepsání pracovní smlouvy nebo zahájení podnikání. Pojištění pak už budete odvádět jako zaměstnanec nebo případně jako podnikatel.
Jak se na úřad práce přihlásit
Žádost o zařazení do evidence uchazečů lze podat online přes portál Jenda nebo osobně na krajské pobočce úřadu. „K žádosti budete potřebovat občanský průkaz a doklad o ukončení studia, tedy vysvědčení, diplom či potvrzení školy,“ říká ředitel odboru zaměstnanosti a EU Úřadu práce Petr Seidl.
Když se přihlásíte v září, zaplatí za vás stát zdravotní pojištění už za září.
Přihlášení na Úřad práce krok za krokem
Jak je to s podporou v nezaměstnanosti
Po přihlášení do evidence uchazečů o zaměstnání můžete podat i žádost o podporu v nezaměstnanosti. Ta se ale vyplácí, jen když jste po určitou dobu pracovali a z této práce jste odváděli sociální pojištění. Případně jste se starali o dítě do čtyř let věku, což je bráno jako náhradní doba pojištění.
„Absolventi škol nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti automaticky. Samotná příprava na budoucí povolání, tedy studium, se mezi náhradní doby zaměstnání nezapočítává, a proto ukončení školy nárok na podporu v nezaměstnanosti nezakládá,“ vysvětluje Seidl.
Podpora se tedy vyplácí jen tomu, kdo za poslední dva roky získal dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Tuto dobu lze získat dvěma způsoby.
První je výkon práce nebo jiné výdělečné činnosti. Může to být klasický pracovní poměr nebo brigáda, z nichž se odvádí důchodové pojištění. „Pokud student pracoval pouze na pracovní dohody bez odvodu důchodového pojištění, nárok na finanční podporu nevzniká,“ doplňuje Petr Seidl.
Druhá možnost je náhradní doba zaměstnání. Sem spadá typicky osobní péče o dítě do 4 let věku, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo například výkon dlouhodobé dobrovolnické služby.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory záleží právě na tom, jakou podmínku jste pro její výplatu splnili. Pokud jste tedy pracovali alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech a platili si důchodové pojištění, dostanete:
- 80 % vašeho průměrného čistého výdělku v prvních dvou měsících.
- 50 % vašeho průměrného čistého výdělku ve třetím a čtvrtém měsíci.
- 40 % vašeho průměrného čistého výdělku zbývající podpůrčí dobu, tedy u studentů další jeden měsíců. Délka podpůrčí doby, tedy výplaty podpory, pro uchazeče do 52 let je standardně pět měsíců.
Od ledna má být podpora nižší
Takže když splňujete tyto podmínky na výplatu podpory v nezaměstnanosti, dodáte Úřadu práce doklady o předchozím zaměstnání, tedy pracovní smlouvy, dohody, evidenční listy důchodového pojištění. U náhradní doby pak například rodný list dítěte, případně další, které si úřad vyžádá.
Jak dále pomůže Úřad práce
Evidence na úřadu není časově omezena, pokud tedy uchazeč plní povinnosti – dochází na schůzky, spolupracuje s úředníky. Navíc když nepobíráte podporu, můžete být vedení na úřadu a zároveň si přivydělávat – nejvýše do poloviny minimální mzdy, tedy letos je to 11 200 korun. Ale pozor - nesmíte uzavřít dohodu o provedení práce. Přivýdělek je nutné Úřadu práce nahlásit, a to nejpozději v den uzavření pracovní smlouvy.
„Pokud absolvent podmínky pro přiznání podpory nesplní, nebo jen těžko hledá uplatnění kvůli chybějící praxi, není ponechán bez pomoci. Prostřednictvím Úřadu práce může využít nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,“ říká Seidl. A vyjmenovává, které to jsou:
Vyhrazené společensky účelné pracovní místo – Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout mzdový příspěvek na přijetí absolventa. Nováček dostane v podniku mentora a získá chybějící praxi.
Kariérové poradenství a Job club – individuální aktivity, kdy pracovníci úřadu pomáhají mladým uchazečům s orientací na trhu práce. Poradí jim, jak napsat životopis nebo jak zvládnout přijímací pohovor. Úřad k tomu má na stránkách i návodná videa.
Zabezpečovaná rekvalifikace a specializované kurzy – pokud absolvent vystudoval obor, po kterém není v jeho regionu aktuálně poptávka, může nastoupit na rekvalifikaci. Ideálně na takovou, která ho nasměřuje k profesím, které jsou na trhu poptávané. O rekvalifikaci rozhodne úřad a při schvalování se posuzuje zejména uplatnitelnost na trhu práce, zdravotní způsobilost a účelnost využití kurzů.
Statistiky: Absolventi škol na Úřadech práce
K uplatnitelnosti absolventů na trhu práce vypracoval Úřad práce analýzu, kterou představil na začátku loňského roku. Vyplynulo z ní, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými jsou mladí lidé se základním vzděláním. Skoro 37 procent nenajde na trhu práce uplatnění devět a více měsíců.
