Článek
Návrh znovu zavést takzvanou karenční dobu, s nímž v létě přišel ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) a který v neděli podpořil ministr práce Aleš Juchelka (ANO), vzbudil odpor odborářů. Proti je i vládní hnutí SPD.
„Odmítám návrh na zrušení proplácení nemocenské za první tři dny nemoci a nechceme ani snížení podpory v nezaměstnanosti pracujícím lidem, kteří se krátkodobě ocitnou bez práce,“ napsal předseda SPD Tomio Okamura v pondělí na sociální síti Facebook.
Podle odborů by znovuzavedení karenční doby znamenalo přímý transfer peněz od zaměstnanců k zaměstnavatelům. „Jestliže mají Motoristé ministra pro prevenci, tak tento návrh jde přímo proti prevenci, protože lidé by začali chodit do práce nemocní,“ řekl Seznam Zprávám předseda ČMKOS Josef Středula.
Proti se postavili také někteří opoziční politici. Předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Monika Brzesková z KDU-ČSL na dotaz redakce uvedla, že stát má dostatek nástrojů, jak kontrolovat případné zneužívání pracovní neschopnosti. „Není podle nás správné kvůli tomu trestat všechny zaměstnance,“ uvedla poslankyně.
Podle stínového ministra práce Jiřího Havránka z ODS by záleželo na podobě návrhu. Spolu se zrušením karenční doby došlo v roce 2019 také ke zvýšení pojistného a snížení odvodů zaměstnavatelů.
„Je otázkou, zda se bude jednat o plnohodnotný návrat před rok 2019, nebo zůstává zvýšené nemocenské pojištění, a tím i zvýšené příjmy pro státní rozpočet. Proto čekám na konkrétní parametry. Jinak to bude podobné plácnutí do vody, jako tomu bylo u úprav podpory v nezaměstnanosti, kde už pan ministr Juchelka také couvá,“ napsal Havránek.
Šťastný: Ještě se uvidí
Ministr Šťastný nicméně připouští, že žádný návrh vůbec nemusí vzniknout. „K celé věci bude jednat koaliční rada. Teprve pak se rozhodne, zda vůbec a případně kdy by tento návrh byl podán,“ napsal ministr Seznam Zprávám.
O návrhu zatím neví ani ministerstvo financí. „Ministerstvo nemá informace o tom, že by vláda v současnosti plánovala obnovení takzvané karenční doby,“ uvedl mluvčí Filip Běhal.
Karenční dobu zrušila v roce 2019 tehdejší vláda Andreje Babiše na návrh koaličních sociálních demokratů. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne ji pak hradí Česká správa sociálního zabezpečení. „Celkové náklady pro zaměstnavatele v prvních třech dnech nemoci se pro rok 2026 očekávají ve výši 8,5 až 8,8 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo financí.
Analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků z roku 2023 ukázala, že počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019 a 2022 o 88 procent. Podle analytika výzkumné organizace PAQ Research Jonáše Kreisingera by možnému zneužívání nemocenské zabránil jeden den bez náhrady mzdy.
„Dřívější analýzy totiž ukazovaly, že někdy byla používaná na různá prodlužování víkendů a svátků. Jejím rizikem jsou epidemie, určitě by měla existovat výjimka na období chřipkových a jiných epidemií,“ domnívá se Kreisinger.
V případě, že by vláda skutečně o obnovení karenční doby uvažovala, jsou odbory podle svého předáka připraveny protestovat. „Jsme otevření ke všemu,“ říká Středula.
