Milion za druhé dítě? Babiš podle kritiků vystřeluje šílené nápady

Jak odrazit porodnost v Česku od historického minima? Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli ve svém pravidelném videohlášení na sociálních sítích naznačil, která opatření chce probrat s ministry.

„Například odměna jeden milion korun na druhé dítě. Ano, protože jsou ženy, které už mají jedno dítě, aby měly druhé,“ zmiňuje premiér. Dalším zvažovaným opatřením je doživotní daňová úleva za třetí dítě.

Premiér heslovitě zmínil i další nástroje. „Podpora studujících rodičů, jesle, dětské skupiny, těch návrhů je strašně moc,“ uvedl.

Sociolog a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop napočítal, že milion korun za druhé dítě a daňové úlevy za třetí dítě představují státní výdaje okolo 50 miliard korun.

„Je to opatření, které by bylo drahé. Školky a bydlení představují také náklady, ale rozhodně jsou efektivnější než toto,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Předsedkyně pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová poznamenává, že lidé by spíše ocenili předvídatelně nastavenou prorodinnou politiku.

„Je šílené, jak Andrej Babiš vystřeluje nápady. Místo toho, aby si propočítal, co by skutečně pomohlo. A to je třeba pravidelná valorizace rodičovského příspěvku, aby lidé věděli, s čím mají počítat,“ uvedla poslankyně Richterová.

Nejvýraznější nástroj – odměnu milion korun za druhé dítě – se redakce Seznam Zpráv rozhodla orientačně rozpočítat.

Loni se narodilo podle údajů Českého statistického úřadu 29 852 druhorozených dětí. Třetích dětí v pořadí a dalších pak už méně než 12 tisíc.

V takovém případě by zavedená milionová odměna vyšla stát bezmála 30 miliard korun. Pro srovnání: Výdaje za celý rok na výplatu rodičovského příspěvku byly podle otevřených dat ministerstva práce a sociálních věcí 27,9 miliardy.

Odměna za druhé dítě tak vychází dráž než dosavadní hlavní rodičovská dávka, která cílí na všechny rodiny. Nejde přitom o výkyv jen v daném roce. I v dalších předchozích letech by byla situace podobná – odměna vždy vychází z pohledu státního rozpočtu dráž než výdaje na samotný rodičovský příspěvek.

Fakticky by se tak státní výdaje na podporu rodin zdvojnásobily:

Babiš ovšem myšlenku milionové odměny více nerozvedl. Nevychází přitom ani z doporučení od Institutu Solvo, jehož materiál ve videu drží v ruce a na který se odkazuje.

Solvo totiž ve svém desateru doporučení daná opatření zmíněná premiérem nemá. Pracuje sice s návrhem „Tři a více dětí rovná se nulová daň z příjmu“, ovšem ne s odměnou za druhé dítě. Redakce si to ověřila i u vedení institutu.

Premiérova slova si tak je možné vyložit i tak, že za druhé dítě by lidé neměli nárok na rodičovský příspěvek, ale pouze milionovou odměnu.

Tato varianta by v modelovém případě propočteném na loňském roce byla o více jak 10 miliard korun levnější. Stále by ovšem namísto skutečně vynaložených 27,9 miliardy na rodičovský příspěvek vyšla na 46,6 miliardy korun.

Pro srovnání Richterovou zmíněná automatická valorizace rodičovského příspěvku – o které se dlouhodobě diskutuje, ovšem nebyla s odkazem na finanční náklady nikdy zavedená – by vyšla na 32,4 miliardy korun. V takovém případě by byl rodičovský příspěvek všem zvýšený pro rok 2025 na bezmála 417 tisíc korun.

Sociolog Daniel Prokop přitom upozorňuje, že i daňová sleva na třetí dítě představuje výrazný výdaj.

„Jde o dva rodiče, a to zároveň celoživotně a ne jen po dobu, co jsou děti s nimi v domácnosti. Průměrně jsou přitom děti členem domácnosti 25 let,“ poznamenává a velmi hrubě takový výdaj napočítává na dalších 15 až 20 miliard.

Podle Prokopa jde pak o velmi drahé opatření, které přitom míří jen na velmi specifickou skupinu lidí, kteří váhají ohledně druhého a třetího dítěte.

Například ve Skandinávii lidé převážně odkládají první dítě. V Česku pak podle Prokopa je klesající porodnost tažena jak odklady prvních, tak i dalších dětí.

Podle čerstvě zveřejněné hloubkové analýzy Zpráva o rodině 2026 Výzkumným institutem práce a sociálních věcí by 63 procent bezdětných ve věku 25 až 44 let chtělo mít děti a jen 19 procent odmítá mít děti. Nejčastějším důvodem bezdětnosti pak jsou nejisté partnerské vztahy.

Třetina rodin v rámci dotazníku uvedla, že zatím své rodinné plány nenaplnila a chce mít další dítě. Zde je podle výzkumu nejčastějším důvodem nenaplnění plánu obava, že dětem rodiče nebudou moci pořídit vše v souladu s moderním životním stylem.

Ještě v pátek minulý týden na zahájení kongresu expertů na prorodinnou politiku přitom premiér Andrej Babiš milion korun za druhé dítě nezmínil.

Potvrdil, že se vláda zabývá otázkou, jak napomoci zvýšit porodnost.

„Není to ani tak, že mladí lidé nechtějí mít děti. Zkušenosti ukazují, že finanční podpora rodin je důležitá, ale sama o sobě demografický vývoj nezvrátí. Při rozhodování o založení rodiny totiž nerozhodují jen peníze, a samozřejmě klasika: dostupné bydlení, stabilní práce, možnost kloubit zaměstnání s péčí o děti, partnerské zázemí,“ zmiňoval.

O chvíli později ovšem během projevu připustil, že si ho nepsal sám. A dodal, že se mu líbí maďarské řešení. Na konferenci zmínil například maďarské opatření, že když matka má tři děti, tak neplatí vůbec žádné daně, nebo odpuštění půlky půjček pro vysokoškolačky se dvěma dětmi.

„Historicky jsem vždy chtěl, abychom měli ministra pro rodinu. Bývalá prezidentka Maďarska Katalina Novák, kterou znám dlouho a byla státní tajemnicí, pak se stala ministryní pro rodinu a pak se stala prezidentkou a měla skvělá opatření, která nakonec krátkodobě vedla k tomu, že skutečně v Maďarsku porodnost skočila nahoru. Ale dlouho to nevydrželo,“ popsal premiér.