Článek
„Dvaja muži kajakári sú bežní, prečo nie dvaja tanečníci?“ ptal se v roce 2011 slovenský herec Viktor Horján. V páté řadě Let’s Dance tehdy netančil s profesionální tanečnicí, ale s českým tanečníkem Markem Vránou. Jejich účast vyvolala vlnu nevole části slovenské veřejnosti i náboženských organizací.
Současně ale ukázala, že stejnopohlavní pár může být součástí velké rodinné show i ve střední Evropě, a dokonce může určovat trend: jednalo se teprve o druhý stejnopohlavní pár v celosvětovém měřítku. Prvenství drží izraelská verze, kde spolu ještě o rok dříve tančily dvě ženy.
Od slovenského pokusu uplynulo patnáct let. Česká verze StarDance za tu dobu podobnou dvojici nepředstavila. Ani v letošní, čtrnácté řadě, se nechystá.
Viktor Horján a Marek Vrána vytvořili v roce 2011 první mužský pár slovenské Let’s Dance. V soutěži obsadili páté místo.
Z tanečníka symbolem proměny
Proměnu britské Strictly Come Dancing nejlépe zachycuje kariéra Johannese Radebeho. Jihoafrický tanečník nastoupil do profesionálního souboru v roce 2018. Už o rok později tančil s Grazianem Di Primou v prvním samostatném stejnopohlavním čísle pořadu. Tehdy však ještě šlo o vystoupení profesionálů mimo soutěž.
V roce 2021 pak Radebe vytvořil soutěžní dvojici s kuchařem Johnem Whaitem, vítězem The Great British Bake Off (obdoba pořadu Peče celá země). Stali se prvním čistě mužským párem v historii britské verze a probojovali se až do finále.
Nešlo o první stejnopohlavní dvojici v britské verzi pořadu. O rok dříve spolu soutěžily boxerka Nicola Adamsová a tanečnice Katya Jonesová. Jejich účast ale předčasně skončila kvůli covidu. Whaite a Radebe jako první absolvovali téměř celou řadu a skončili druzí. BBC jejich spojení představila jako historický krok.
Letos se Radebe do pořadu vrací, ovšem v jiné roli. Po odchodu dlouholetých moderátorek Tess Dalyové a Claudie Winklemanové se stává jedním ze tří nových moderátorů. Show povede společně s Emmou Willisovou a komikem Joshem Widdicombem. Zároveň se stává prvním černochem v hlavní moderátorské sestavě pořadu.
Ostatně samotné finále, do kterého se Radebe probojoval, se neslo celé v duchu diverzity. Proti němu stála herečka Rose Ayling-Ellisová s tanečníkem Giovannim Pernicem. Herečka se do historie soutěže zapsala jako první neslyšící soutěžící britské verze StarDance. Právě oni celou řadu vyhráli.
Jedno z jejich nejznámějších vystoupení obsahovalo několik vteřin úplného ticha, které divákům přiblížilo realitu neslyšící herečky. Ayling-Ellisová tak svým způsobem prošlapala cestu dalším známým osobnostem se zdravotním hendikepem. Mezi soutěžícími se později objevil třeba nevidomý komik Chris McCausland, který s tanečnicí Dianne Buswellovou celou řadu vyhrál.
Buswellová při výuce nemohla spoléhat na předvádění pohybů před zrcadlem. Jednotlivé kroky proto popisovala, používala dotek a pomáhala partnerovi vytvořit si představu o prostoru, který neviděl. Choreografie vznikaly jiným způsobem, pravidla ani soutěžní nároky se ale měnit nemusely.
Slovenská paralympionička Henrieta Farkašová a tanečník Marek Klič. Sportovkyně s výrazným zrakovým postižením absolvovala v Let’s Dance v roce 2023 pět soutěžních večerů.
Podobnou zkušenost má i slovenská Let’s Dance. V roce 2023 v ní soutěžila paralympijská lyžařka Henrieta Farkašová, která kvůli krátkozrakosti vidí pouze na velmi malou vzdálenost. Markíza ji představila jako první soutěžící se zdravotním hendikepem v historii slovenské show. Farkašová tančila s Markem Kličem, absolvovala pět kol a skončila osmá.
Farkašová před soutěží uvedla, že svou účast chápe jako výzvu a že by ráda pomohla zmírnit předsudky vůči lidem se zdravotním postižením.
Slovenská verze pokračovala v diverzifikaci castingu také v roce 2025. Do desáté řady nastoupil herec Šimon Jakuš. Stal se prvním soutěžícím s Downovým syndromem v historii slovenské Let’s Dance. S profesionální tanečnicí Patrícií Piešťanskou absolvoval čtyři soutěžní večery. Za úvodní valčík získali první standing ovation dané řady, v dalších týdnech předvedli také tango a paso doble.
Herec Šimon Jakuš a profesionální tanečnice Patrícia Piešťanská. Jakuš se v roce 2025 stal prvním soutěžícím s Downovým syndromem v historii slovenské Let’s Dance.
Dva muži mohou vyhrát i postoupit do finále
Stejnopohlavní dvojice se postupně objevily i v dalších národních verzích. V roce 2019 vytvořili v dánské soutěži Vild med dans pár herec Jakob Fauerby a profesionál Silas Holst. Dvojice celou řadu vyhrála a stala se prvním stejnopohlavním párem, který v některé z verzí franšízy zvítězil. O dva roky později se do finále francouzské Danse avec les stars probojovali zpěvák Bilal Hassani a tanečník Jordan Mouillerac.
Ve Spojených státech vytvořily první ženský pár v roce 2021 internetová hvězda JoJo Siwa a Jenna Johnsonová. Také ony skončily druhé. V letošní 35. řadě na ně navazují modelka a televizní osobnost Sarah Jane Naderová s profesionální tanečnicí Hailey Billsovou.
Pro české srovnání je ještě důležitější konzervativní Polsko. Model a účastník seznamovací reality show Prince Charming Jacek Jelonek tam v roce 2022 tančil s Michałem Danilczukem. První stejnopohlavní dvojice polské soutěže se rovněž probojovala do finále a obsadila druhé místo.
Polský a slovenský příklad narušují pohodlné vysvětlení, podle kterého si podobné změny může dovolit pouze liberálnější západní Evropa. Slovensko mužský pár představilo už v roce 2011, Polsko jej o jedenáct let později poslalo až do finále. Česká verze zatím stále zůstává u původního modelu.
Jiří Ježek jako ojedinělý případ
Když se tvůrců na zastoupení lidí se zdravotním postižením ptají novináři, odkazují především na paralympijského cyklistu Jiřího Ježka. Ten v roce 2024 tančil s Lenkou Norou Návorkovou. Po nehodě v dětství má amputovanou část pravé nohy a používá protézu.
Ježkova účast byla pro českou soutěž důležitým krokem. Zároveň šlo o hendikep, který při televizních vystoupeních nebyl na první pohled patrný. Kostýmy i provedení většiny choreografií umožňovaly, aby jeho tance vizuálně odpovídaly ostatním číslům. Pořad nemusel kvůli jeho účasti měnit zavedené standardy ani podobu vystoupení.
To Ježkův výkon nijak nesnižuje. Ukazuje to však hranice argumentu, kterým Česká televize svou dosavadní otevřenost dokládá.
„I na stejnopohlavní páry přijde čas“
Tvůrci české StarDance širší zastoupení soutěžících do budoucna nevylučují. Kreativní producentka Lucie Kapounová v odpovědi pro Seznam Zprávy připomněla právě Jiřího Ježka. „My už jsme vlastně v minulosti měli pana Ježka, paracyklistu. To znamená, že už jsme ve StarDance měli i člověka s nějakým hendikepem,“ uvedla.
„Budu hrozně ráda, když se nám podaří zapojit další soutěžící, kteří třeba mají nějaký hendikep. Myslím si, že to do toho patří. Je důležité dát šanci i lidem, kteří mají nějaké znevýhodnění,“ dodala.
Podobně otevřeně, ale bez konkrétního termínu, Kapounová mluví o stejnopohlavních párech. „I na to přijde doba. Všechno má svůj čas,“ odpověděla na otázku, zda by česká soutěž mohla následovat Slovensko, Británii, Polsko nebo další zahraniční verze.
„Já se tomu určitě nebráním. Myslím si, že je důležité otevřít StarDance i jiným způsobem, ale jestli to bude v příštím ročníku, nebo až v tom dalším, to vám nedokážu teď říct,“ doplnila.
Dlouholetá porotkyně Tatiana Drexler se už v roce 2021 vyslovila pro možnost, aby v soutěži tančili dva muži nebo dvě ženy. „Mně by to vůbec nevadilo. Kdyby se k tomu Česká televize přiklonila, nebudu proti,“ řekla v rozhovoru pro Žena.cz.
Tradice jako výhoda i pohodlná výmluva
Česká verze StarDance je úspěšná právě díky své předvídatelnosti. Nabízí bezpečný sobotní večer, domnělou noblesu, živý orchestr, známé moderátory a soutěž bez konfliktů typických pro jiné reality show. Publikum zkrátka ví, co dostane. A tím je tradiční svět.
Stejnopohlavní pár nemění princip soutěže. Neslyšící nebo nevidomý účastník neruší pravidla. Nutí pouze tvůrce hledat jiný způsob trénování, choreografie a televizního vyprávění. Právě v tom může spočívat skutečná inovace: ne v nové mobilní aplikaci nebo dalším tematickém večeru, ale v příběhu, který pořad dosud neuměl nebo nechtěl vyprávět.
Opatrnost české verze proto vypovídá především o jejích tvůrcích, nikoli nutně o divácích. StarDance se pokouší minimalizovat riziko tím, že větší změny odkládá. Současně ale riskuje něco jiného: že pořad, který měl původně spojovat různé generace, začne působit jako pečlivě udržovaná vzpomínka na televizní svět roku 2006.
Otázkou tak není, zda by mohli ve StarDance tančit stejnopohlavní páry, ale kdy. Není jasné, co znamená onen „správný čas“.
Pro komerční televizi může být rozmanitější casting jednou z mnoha programových možností. Pro veřejnoprávní médium by měl být součástí odpovědnosti vůči společnosti, která si jeho vysílání platí. Právě v nejsledovanější zábavní show má Česká televize příležitost ukázat, že její parket patří různým lidem. Zatím ji využívá jen velmi omezeně.
