Článek
Světové trhy zažívají turbulentní časy. V některých detailech připomínají rok 2022, kdy novinové titulky plnila válka na Ukrajině, která zažehla energetickou a obilnou krizi. Tentokrát se k válce s Íránem přidaly dopady letošního extrémního sucha, neúrody a narušené obchodní trasy po celém světě.
Nepředvídatelný koktejl událostí hýbe světovými trhy a vyvolává obavy z návratu vyšší inflace. Situaci pozorně sledují centrální banky, OSN i potravinářské firmy.
Důvodů je celá řada. Ropa Brent od ledna zdražila ze 61 dolarů na 104 dolarů, tedy asi o 70 procent. Zemní plyn, který se v lednu na burze prodával za 29 eur za MWh, se obchoduje okolo 80 eur, téměř třikrát dráž. O 17 procent zdražila elektřina, která na českém trhu vzrostla z 3185 Kč/MWh na 3712 Kč/MWh v září.
Zemědělské organizace a statistici nejen v Česku také hlásí výrazně horší úrodu zaviněnou hlavně extrémním horkem. Špatná byla sklizeň pšenice, jejíž ceny se promítají do výroby řady potravin, i kukuřice, důležité pro výkrm hospodářských zvířat.
Sklizeň základních obilovin v Česku má být nejhorší za posledních 14 let, samotný tuzemský propad ale pro ceny není rozhodující. Ty ovlivňuje především vývoj na evropských a světových trzích. A ani odtud nepřicházejí dobré zprávy. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) očekává, že světová produkce obilovin letos meziročně klesne o dvě procenta, nejvýrazněji od roku 2018. Ceny termínových kontraktů na pšenici přitom během léta výrazně vzrostly.
Extrémní sucha způsobila nedostatek píce, protože na loukách nebylo co sklízet. Farmy varují před hrozícím nedostatkem zásob na zimu, nutností dokupovat drahá krmiva a prodražováním živočišné výroby. To by se mohlo promítnout do cen masa, mléčných výrobků nebo vajec.
Kromě drahé nafty na zemědělce začínají dopadat také ceny hnojiv. Evropská komise uvádí, že ceny dusíkatých hnojiv byly v dubnu 2026 o 71 % nad průměrem roku 2024. Výroba dusíkatých hnojiv je navíc silně závislá na plynu, který zdražuje. Narušení dopravy přes Hormuz omezilo dodávky hnojiv z Perského zálivu a FAO varovala, že jejich nedostatek může snížit výnosy sklizní dokonce i v roce 2027.
Rizika nejsou jen v Evropě. Evropská centrální banka uvedla, že rozvíjející se klimatický jev El Niño představuje další riziko pro potravinovou inflaci. Může narušit úrodu řady plodin především v Asii a dalších částech světa. Drahá ropa se může přenášet také do cen plastů, obalů či dopravy.
„Mezi vstupy, které aktuálně zdražují nejvýrazněji, patří vedle energií a nafty také poplatky za obaly a odpady a v neposlední řadě rostoucí mzdové náklady,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
V Česku se tyto negativní vlivy zatím do inflace potravin v podstatě nepromítají. Někteří potravináři se už však pokoušejí přecenit svou nabídku a přesvědčují řetězce, aby přistoupily k navýšení cen. Silnější tlaky mohou přijít začátkem roku 2027.
Obchodníci: Ke zdražení není důvod
„Vidíme snahy některých českých potravinářů zdražovat, ale zatím pro to nevidíme zásadní důvod, zejména když zahraniční dodavatelé nechávají ceny na stávající úrovni,“ říká ale Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Růst burzovních cen se do reálných nákladů českých firem zatím nepropsal. Data statistiků například ukazují, že čeští zemědělci v srpnu prodávali svou pšenici levněji než před rokem (za 4557 Kč/t), přestože burzovní kontrakty na příští měsíce poměrně dramaticky vzrostly. V době největší inflační vlny v roce 2022 stála tuna pšenice od českého zemědělce 8654 korun, ukazují data.
Pekaři i jiní výrobci potravin, s nimiž Seznam Zprávy Byznys hovořily, ale za větší bezprostřední inflační riziko považují nárůst minimální mzdy od roku 2027. Ta se zvýší o 2 500 korun na 24 900 korun měsíčně, tedy o více než 11 procent.
„Je to největší zásah do nákladů pekáren od útoku na Ukrajinu. Ovšem těžko říct, jak se to propíše do cen našich výrobků, protože se v ČR objevily první zahraniční subjekty, které zkoušejí tlačit cenu dolů,“ uvedl šéf Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.
„Ceny máme dohodnuté do konce roku. Nebezpečí inflace tady určitě jsou. Všichni dopravci chtějí zdražit kvůli drahé naftě. A velký zásah bude také nárůst minimální mzdy,“ sdělil redakci Karel Pilčík, majitel masokombinátu MP Krásno. Za problém teď hlavně považuje tlak řetězců na nízké ceny a slevové akce.
Podobně to vnímají mlékaři, kteří byli tento týden na ministerstvu zemědělství jednat o omezení prodeje pod nákupní cenou. Ceny v mlékárenství jsou nízké a stlačují je i obrovské přebytky v objemu tří miliard litrů mléka v Evropě. „Je to jako jedna Česká republika navíc. Všichni producenti mají strašně moc mléka,“ říká šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Češi zatím v souhrnu neplatí za potraviny více, právě naopak. V srpnu dál zlevňovaly, meziročně o 4,3 procenta. Ale ekonomové i bankéři předvídají obrat. Česká národní banka před ním varovala už v červnu a od té doby se situace na trzích spíš zhoršila.
Pokud se situace neuklidní, mohou uplynout ještě měsíce, než se ceny přenesou z burz na farmáře, přes ně na potravináře a ve finále na obchodníky a nakonec na spotřebitele. Také v roce 2022, když Rusko napadlo Ukrajinu, se vyšší ceny k zákazníkům přenášely postupně a trvalo to měsíce. Ceny potravin rostly dva roky, přestože ceny řady klíčových vstupů už v závěru tohoto období klesaly. Potravináři dodávají řetězcům podle ceníků stanovených na několik měsíců dopředu, v některých případech i na celý rok.
Pekárny mají s mlýny smlouvy na mouku až na půl roku dopředu a s obchodními řetězci až na tři měsíce dopředu. Čtvrtletní kontrakty mají často také dodavatelé uzenin a mlékárny. Producenti vajec často uzavírají kratší smlouvy, klidně i na měsíční bázi. To vysvětluje, proč se v minulosti vyšší ceny na spotřebitele přenášely postupně a nerovnoměrně.
Velmi zranitelné jsou pekárny, které musejí absorbovat drahé ceny pohonných hmot do každodenní logistiky. Pečivo rozvážejí několikrát denně a citlivé jsou také na ceny energií. Drahý plyn může zasáhnout i větší průmyslové podniky, jako jsou cukrovary.
Na druhou stranu řada z nich po zkušenosti s předchozí energetickou krizí investovala do energetické soběstačnosti, efektivnějších dodavatelských řetězců a úspornější logistiky a na případné výkyvy jsou podniky mnohem lépe připraveny.
V roce 2022 potraviny a nealkoholické nápoje podle dat Českého statistického úřadu meziročně zdražily o 16,7 procenta. O rok později o 11,5 procenta. Tehdy však byly ceny zemědělských komodit, plynu, elektřiny i ropy výrazně vyšší a trvalejší.
V Česku je sice letos u potravin deflace, ale země není izolovaným ostrovem. V zahraničí už jsou vidět jasné signály inflačního obratu.
„Srpnový nárůst světových cen potravin je varováním, že se na trhy s potravinami vrací riziková prémie,“ uvedl hlavní ekonom FAO Maximo Torero. Jinými slovy: obchodníci začínají do cen započítávat i vyšší nejistotu z možných výpadků dodávek, špatné úrody či geopolitických otřesů. Světový index cen potravin FAO v srpnu vzrostl o 1,9 procenta meziměsíčně a o 2,5 procenta meziročně.
Momentálně jsou nejjasnějším varovným signálem rostoucí ceny cukru, který za jediný měsíc zdražil o 11,9 procenta. V klíčovém pěstitelském regionu registruje Brazílie nižší produkci cukru a Evropa, která do sezóny vstupovala s menší osevní plochou, čeká horší sklizeň. Indie navíc rozhodla umožnit bezcelní dovozy „bílého zlata“. V rostoucí ceně se promítá očekávání horší dostupnosti cukru v dalších měsících.
Světový gigant Nestlé, který už loni výrazně zdražil cukrovinky a kávu, nedávno oznámil, že bude v úpravách cen pokračovat. Tentokrát kvůli růstu cen vstupů u dodavatelů, kteří do svých ceníků přenášejí dopady konfliktu na Blízkém východě.
Narušeny mohou být světové dodávky kakaa, které zajišťují hlavně Ghana a Pobřeží slonoviny. Země se potýkají s následky El Niña, nemocemi kakaovníků, obnovováním stárnoucích plantáží a dopady evropského nařízení o odlesňování EUDR, které může zpomalit nebo zdražit zásobování Evropy.
Brambory zatím paradoxně zlevňují, jenomže nová sklizeň představuje výrazné proinflační riziko. Podstatně nižší úrodu kvůli suchu a horku očekávají nejen čeští pěstitelé – zhruba o čtvrtinu nižší sklizeň se odhaduje ve čtyřech hlavních producentských zemích: v Německu, ve Francii, v Nizozemsku a v Belgii. Česko je v bramborách nesoběstačné, asi 30 procent jich dováží, především z Německa a Francie.
Ne vždy však neúroda musí tlačit ceny nahoru. Vinaři letos hlásí velmi špatnou sklizeň révy, v Česku přibližně o třetinu pod dlouhodobým průměrem, ale Evropa má spíš problém s nadbytkem vína a klesající spotřebou kvůli dlouhodobé změně životního stylu.
Zdražování hrozí a dokonce se podle informací Seznam Zpráv už v některých případech odehrává v byznysu s potravinářskými oleji. Sektor je pod tlakem kvůli dražším olejninám i energiím. Nové ceníky odběratelům posílal největší tuzemský výrobce olejů Fabio Produkt.
Podobné snahy jsou, ale řetězce jednají tvrdě a zdražování brzdí. Potravinářská komora však neočekává, že přijde plošné zdražení potravin ze dne na den. „Riziko potravinové inflační vlny v rozsahu let 2022 a 2023 dnes nevidíme, i když vývoj do budoucna nelze zcela předvídat. Tehdy šlo o souběh celosvětových šoků u energií, hnojiv i paliv současně. očekáváme spíše selektivní zdražování u vybraných kategorií,“ očekává Potravinářská komora.
Teprve zima ukáže, jak vážný problém představuje nedostatek krmiv a kukuřice pro chov hospodářských zvířat a zda se vyšší náklady skutečně promítnou do cen masa, mléka nebo vajec. Někteří farmáři už podle agentury Reuters zmenšují stáda, protože výkrm je příliš drahý.
Zatím nejde o návrat inflace v rozsahu let 2022 a 2023. Pokud ale nákladové tlaky vydrží, může dnešní zlevňování potravin během příštích měsíců vystřídat růst cen.
