Článek
Japonská centrální banka (BoJ) v pátek podle očekávání na závěr zasedání k měnové politice rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v prohlášení. Pro rozhodnutí zvedlo ruku sedm z devíti členů rady pro měnovou politiku, dodala BoJ. Úrokové sazby japonské centrální banky se tak dostaly nejvýše za posledních 31 let, připomněla agentura AP.
Japonský akciový index Nikkei 225 přibližně hodinu před ukončením obchodování vykazoval nárůst o 1,7 procenta na více než 65 230 bodů.
BoJ se snaží vrátit měnovou politiku do normálu poté, co po celá desetiletí udržovala úrokové sazby na úrovni blížící se nule nebo pod ní, aby podpořila úvěry a výdaje, poznamenala AP. Centrální bankéři tímto způsobem čelili deflaci a překonali dlouhodobou stagnaci japonské ekonomiky.
Inflační tlaky rostou kvůli válce USA a Izraele proti Íránu, která v posledních měsících způsobila prudký nárůst cen ropy. To představuje velkou zátěž pro Japonsko, které prakticky veškerou ropu dováží.
Ke zvýšení bankéři přikročili poté, co americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila svoji základní sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Měnový výbor Fedu argumentuje snahou dostat pod kontrolu inflaci. Ta se v USA v důsledku války na Blízkém východě, která zvyšuje ceny energií, pohybuje vysoko nad třemi procenty. Jedním z cílů americké centrální banky je dvouprocentní inflace. Rozhodnutí má podle centrálních bankéřů podpořit rychlejší návrat k tomuto cíli.
Japonsko a Spojené státy také v srpnu podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Společná intervence podle analytiků podtrhuje odhodlání Spojených států a Japonska zabránit tomu, aby výprodej japonské měny a japonských vládních dluhopisů vyvolal negativní dopady na globálních finančních trzích. Výprodej by například mohl zvýšit tlak na růst výnosů amerických vládních dluhopisů, které se už v době intervence nacházely na relativně vysoké úrovni.
