Článek
Dvoutýdenní repo sazba je po červnovém zvýšení o 25 bazických bodů na úrovni 3,75 procenta. A zůstane tam i nadále, rozhodli jednomyslně radní České národní banky (ČNB).
Srpnová spotřebitelská inflace byla 1,9 procenta a zůstala pod dvouprocentním cílem centrální banky. Ceny služeb však meziročně rostly o 4,5 procenta a podle ČNB dosáhla takzvaná jádrová inflace, tedy bez kolísavých cen potravin, pohonných hmot a části energií, úrovně tří procent, což bylo nejvíce za poslední rok.
Právě pohonné hmoty navíc zdražily o 26,2 procenta. Pouze část tlaku vyvažovaly potraviny, jejichž ceny byly v srpnu meziročně nižší o 4,3 procenta.
Bankovní rada se shodla se na tom, že v české ekonomice nyní převažují rizika ve směru vyšší inflace. Relativně přísná měnová politika je nadále zapotřebí, aby se inflace dlouhodobě pohybovala v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky, řekl novinářům po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Ve směru vyšší inflace podle ČNB působí pokračující rychlý růst mezd, který souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Rizikem je také možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice kvůli většímu dluhovému financování domácností i vládních institucí. Michl upozornil i na rizika spojená s vývojem konfliktu na Blízkém východě.
Na příštím měnověpolitickém jednání v listopadu bude bankovní rada ČNB rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením úrokových sazeb, dodal guvernér centrální banky Michl.
Důležitější než samotné srpnové číslo je výhled. ČNB ve své letní prognóze uvedla, že očekává pro letošní rok inflaci kolem dvou procent, ale na začátku příštího roku předpokládá její dočasné zvýšení až ke třem procentům. Také uvedla, že v září může inflace kvůli palivům znovu překročit dvě procenta a na začátku příštího roku může přechodně vystoupit nad zmíněná tři procenta.
„Tento scénář byl analytiky i finančním trhem očekáván. Základní úroková sazba tak zůstává na 3,75 %, nicméně vzhledem k četným proinflačním rizikům se domníváme, že ČNB přistoupí na jednom ze dvou zbývajících zasedání v letošním roce (listopad, prosinec) ještě k jednomu zpřísnění své měnové politiky,“ uvedl analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.
„Na rozdíl od ECB a Fedu česká centrální banka zatím vyčkává, což může být pro korunu negativní. Komentář sice může potvrdit, že také ČNB se posouvá směrem k utažení politiky, ale korunu asi nepodpoří, neboť bude těžko tak jestřábí, jak je nyní naladěný trh,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Banka si červnovým zvýšením úroků vypracovala relativně pohodlnou pozici. Samotná ČNB v srpnu uvedla, že letošní zpřísnění finančních podmínek jí umožňuje průběžně vyhodnocovat nová data. Člen bankovní rady Jan Kubíček pak minulý týden připomněl, že měnová politika působí zhruba s ročním zpožděním. V současnosti tak není podstatná jen současná inflace, ale také předpokládaný zpožděný účinek červnového utažení sazeb.
Tomu odpovídá i komunikace členů rady. Viceguvernérka Eva Zamrazilová agentuře Reuters sdělila, že pro změnu sazeb na zářijovém zasedání podle ní nejsou zásadní důvody a měnová politika by měla zůstat mírně restriktivní. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel změnu sazeb v září také nečekal a předpokládal, že bankovní rada bude s případnou další změnou politiky čekat na listopadovou novou ekonomickou prognózu.
Ne všichni ale před zářijovým zasedáním počítali se stabilitou úroků. Raiffeisenbank ve své zářijové prognóze počítala se zvýšením repo sazby na čtyři procenta, mimo jiné kvůli jádrové inflaci blízko tří procent a rychlému růstu úvěrů.
Jak přísná je česká měnová politika?
Repo sazba 3,75 procenta je téměř 1,9 procentního bodu nad aktuální mírou meziroční inflace. ČNB ji označuje za mírně restriktivní, guvernér Aleš Michl však používá více jestřábí, tedy přísnější slovník. V srpnu uvedl, že jeho vizí je „totálně konzervativní“ měnová politika, která znamená vyšší sazby než před pandemií, přísnost, pevnou korunu a motivaci pro lidi, aby spořili. Už po červnovém zvýšení sazeb uvedl, že se ČNB nerozhoduje o tom, zda bude restriktivní, ale „jak moc restriktivní by měla být“.
Právě komunikace centrální banky je téměř obdobně důležitá jako samotná hladina úrokových sazeb. Zářijová stabilita úroků je jeden faktor, ale to, jak radní ČNB vnímají současné ekonomické prostředí u nás i na globální úrovni, může hrát ještě větší roli. A v době, kdy tlak na růst spotřebitelských cen z titulu dražší ropy má dále výrazně vzrůst, si centrální banka musí nechat otevřené dveře i k případně výrazně vyšším sazbám.
