Ruská vláda má jen blouznivá přání, říká před volbami novinářka

Válka se stává pro Rusy stále hmatatelnější a její ukončení vzdálenější. Ukrajinské drony ničí ruskou infrastrukturu, lidé stojí fronty na benzin a část z nich se obává další mobilizace.

Přestože se v nadcházejících volbách do Státní dumy neočekávají větší překvapení, mohou být zajímavým indikátorem nálad v ruské společnosti. Pro Kreml jsou důležité i z jiného důvodu. Potřebuje ukázat, že má podporu veřejnosti a že země zůstává jednotná.

„Velká část lidí se voleb vůbec neúčastní, jen sledují zprávy. A ti pak uvidí: ‚Podívejte, zase vyhráli.‘ A řeknou si: ‚No jo, je to špatný člověk, ale co s tím můžu dělat? Vždyť jsme si ho zvolili.‘ A přesně tohle Putin chce,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéfredaktorka investigativního webu Važnyje istorii Alesja Marochovská.

„Chce, aby všechno z právního hlediska vypadalo naprosto jasně. Žádné protesty, žádní skuteční kandidáti. Proto si myslím, že tyhle volby opravdu chtěli využít k tomu, aby v Rusku i v zahraničí ukázali, že jsme jednotní a že tuhle válku chceme,“ dodává.

V rozhovoru rozebíráme také obavy z dalšího kola mobilizace, jaké nálady převládají v ruské společnosti a jak jsou na tom v současnosti protirežimní hlasy.

Mohla byste popsat náladu v ruské společnosti před volbami do Státní dumy? Objevují se nějaké známky rostoucí válečné únavy nebo nespokojenosti s režimem?

Ruská společnost má mnoho různých vrstev, ale myslím si, že hlavní jsou únava a pocit, že jsme ztracení a nemáme žádný plán do budoucna.

Nezáleží, jestli jde o plán zničit svět, nebo vybudovat demokratický stát. Nemáme žádný a ruská vláda ho nedokáže nabídnout. To, co říká, zní jen stěží jako nějaký plán. Jsou to spíš blouznivá přání.

A lidé jsou ztracení. Bojí se, protože ekonomická situace se každý měsíc zhoršuje. Ukrajinské drony útočí na infrastrukturu spojenou s těžbou a zpracováním paliv a pro Rusy je to obrovský zdroj frustrace. Když stojíte fronty na benzin v zemi, která ho vyrábí a vyváží, je to absurdní.

Vidí také, že ve válce nedochází k žádnému pozitivnímu posunu. Jsme zaseknutí. Existuje takzvaná zóna zabíjení, kde operují drony a obě strany se v některých směrech sotva pohybují. Ve válce jsme tedy uvázli.

Blíží se ekonomická krize, teď máme krizi s benzinem. A mluvíme také o tom, že (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj řekl, že se pokusí uzavřít ruský vzdušný prostor. Pokud k tomu dojde, bude to obrovský problém, protože Rusko je obrovská země a spojení mezi jednotlivými regiony je zásadní.

Představte si například volby a nějaký problémový region, třeba Dagestán, kde by vypukly protesty nebo něco podobného. Moskva by tam nemohla poslat policii nebo jiné bezpečnostní složky, aby je zastavila. Zároveň by to ochromilo podnikání. Lidé cestují a velká část běžného života by se v takovém případě zhroutila.

A myslím, že je to možné. Můžou to udělat. Samozřejmě s podporou Spojených států a Evropské unie.

Navíc se mluví o možné mobilizaci…

Ano, všechny tyto faktory navíc doplňují fámy o mobilizaci. Dalším důvodem, proč je válka zaseknutá, totiž je, že armáda nedokáže naverbovat dostatek lidí. Ztrácí více lidí, než kolik dokáže nabrat. A nábor už teď stále více připomíná únosy a nucení lidí k podpisu smluv.

Protože k motivaci lidí využívali hlavně finanční pobídky, ale ty přestávají fungovat?

Napsali jsme o tom několik článků a mluvili i s lidmi, kteří nové rekruty nabírají. Říkali, že už skončila doba, kdy šli lidé do armády jen za peníze. Musíme přijít s něčím novým.

O mobilizaci se skutečně diskutuje. Zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí, ale debaty probíhají, protože lidí už není dost. I tady stagnujeme.

Lidé jsou kvůli ekonomické situaci naštvaní, vybírají peníze z bank. Teď máme čísla, jaká tu ještě nebyla – za jediný měsíc vybrali z bank asi tři miliardy rublů. To je obrovská částka. Znamená to, že nečekají nic dobrého.

Ekonomická situace se zhoršuje, banky nedokážou získat zpět peníze z poskytnutých úvěrů a lidé se bojí, že jim banky jejich peníze zmrazí. Proto si je vybírají. Vidíme také, že utrácejí méně než dříve. I to může znamenat, že se na něco připravují.

Statistickým měřením nemůžeme úplně věřit, protože vznikají v diktatuře a mají řadu omezení, vidíme ale, že klesá míra podpory strany i prezidenta.

A u velkého množství lidí už vidíme třetí vlnu pravděpodobné emigrace. Začínají se ptát, jak to udělat a kam se mohou přestěhovat. Vidíme to i v postsovětských zemích, kam Rusové mohou cestovat bez víz.

Tak je to nyní například v Gruzii nebo Arménii, že?

Ano. Tam znovu vidíme vysoké ceny nájmů a je téměř nemožné něco sehnat. Vidíme, že někteří už se stěhují pryč.

Vidíme také spoustu plánů. Lidé si například plánují dovolené na dobu po volbách – pro případ, že by byla vyhlášena mobilizace. Je tu zkrátka tolik faktorů, které vyvolávají obavy.

A jedním z klíčových momentů jsou právě volby. Putin velmi lpí na zákonnosti. Rád říká, že všechno musí být v souladu se zákonem. Proto je podle mě na volby tolik zaměřený a neustále to opakuje.

Potřebuje ukázat čistý výsledek. Že je všechno v pořádku, nikdo neprotestuje a systém zůstává stabilní. Všechny tyto faktory se tedy sčítají.

A jedinou legální možností, jak dát najevo, že s režimem alespoň částečně souhlasíte, jsou volby. Teď je tedy skutečně potřeba udělat všechno pro to, aby systém zůstal stabilní a aby byly dosaženy výsledky, které potřebují.

Nic v Rusku nesmí naznačovat, že je situace nestabilní. A právě teď je důležité, aby tomu tak bylo.

I když jsem popsala, co se oproti minulosti změnilo, základem je samozřejmě lhostejnost. Dokud si žiju svůj malý život a drony nezabíjejí nikoho z mé rodiny ani mých přátel, je to pro mě nějakým způsobem v pořádku.

Rusko je obrovské území, lidé v různých částech proto nemohou mít stejnou náladu. Když se zeptáte v regionech blízko Ukrajiny, mají nějakou náladu, na východě je zase jiná. A v Moskvě dostanete úplně jiný obrázek.

Opravdu tedy záleží na tom, odkud se na situaci díváte. Většině je to v podstatě jedno. Chtějí zůstat nenápadní a prostě si žít svůj život. To je celé.

Ukrajina ale zároveň udělala válku pro Rusy viditelnou a hmatatelnou. A ti, kteří si jí začali všímat, jsou naštvaní.

Zmiňujete, jak je válka viditelná v každodenním životě Rusů. Myslíte ale, že dnes existuje nějaký způsob, jak proti režimu protestovat? Nebo může tato nespokojenost přerůst v něco víc než jen nespokojenost?

Záleží, jaké následky jste ochotni podstoupit. Dnes v Rusku v podstatě platí, že pokud otevřeně vyjadřujete jakékoli názory vůči válce, Putinovi nebo Jednotnému Rusku, máte velkou šanci skončit přinejmenším ve vězení. Vaše jednání může mít dopad na vaši svobodu, nebo dokonce na váš život.

Proto nevidíme masové protesty. Lidé už vědí, jak s nimi režim naloží, jak je zbije, zatkne, jak jim zničí život. Existuje tolik případů. Lidé se bojí i úplně běžných věcí – třeba v metru nemůžete mít něco v duhových barvách. Nebo třeba tenisky ve žluté a modré barvě, protože to může být považováno za ukrajinskou vlajku. Lidé za to byli zadrženi a dostali pokuty.

Dát najevo nesouhlas jakýmkoli otevřeným způsobem je tedy do určité míry nebezpečné. Může to ohrozit vaši svobodu nebo život. Je proto logické, že takovou reakci neuvidíme.

Ale určitá možnost tu je. Lidé začínají mít pocit, že režim už není tak připravený bojovat. Stačí sebemenší známka slabosti a okamžitě vidíme třeba Viktoriji Bonju, jak natočí video, a miliony lidí říkají: „Ano, přesně tohle chceme říct.“ Nebo se ozve nějaký jiný podivín a lidé si říkají: „Ano, říkáš to, co my říct nemůžeme.“

Jedinou legální cestou, jediným skutečným způsobem, jak něco ovlivnit, jsou teď volby. To je všechno. U všech ostatních způsobů vám hrozí zatčení nebo represe.

Protiválečný hlas představovala především strana Jabloko, ale tu z voleb vyřadili. Jak tedy mohou Rusové během voleb dát najevo nesouhlas?

Tyto volby mají dvě roviny. Jednou jsou oficiální výsledky, druhou snaha lidí dát najevo svůj protest. Všichni vědí, že výsledky budou takové, jaké oznámí Kreml. Je to v podstatě nevyhnutelné. I kdyby všichni hlasovali proti Jednotnému Rusku, nakonec uvidíme, že všichni hlasovali pro něj. Pro systém by ale bylo obtížné zfalšovat tak velké množství hlasů.

Něco podobného jsme viděli například v Bělorusku. Mnoho lidí vědělo, že hlasují proti režimu. Fotografie svých hlasovacích lístků posílali novinářům a ochráncům lidských práv, kteří hlasy sčítali. Bylo pak úplně jasné, jak lidé skutečně hlasovali. Vím to i od svých přátel a rodiny – všichni hlasovali proti režimu. To, co jsme pak viděli, bylo frustrující. V Bělorusku následovaly obrovské protesty. Viděl to i Putin a vyděsilo ho to.

Teď se to ale nestane. Jabloko je zakázané a právě to představovalo jasnou strategii. Podporovala ji opozice v exilu i lidé přímo v Rusku. Teď tuto možnost nemáme. Hodně tedy záleží na tom, co navrhnou jednotlivé opoziční síly.

Zatím máme jen „Poledne proti Putinovi“. Tuto strategii původně vymyslel Alexej Navalnyj pro prezidentské volby v roce 2024. Pokud jste proti režimu, máte přijít hlasovat v určitý čas, abyste vytvořili velkou frontu a ukázali, kolik lidí nesouhlasí. Jde o způsob, jak volby narušit nebo alespoň viditelně ukázat nesouhlas. V předchozích volbách to fungovalo a viděli jsme to i v datech. Během „Poledne proti Putinovi“ přišlo obrovské množství lidí.

Teď ale neexistuje společný postup. Jedním návrhem je tuto akci zopakovat, druhým hlasovat pro kohokoli kromě Jednotného Ruska. Prostě pro kohokoli, kdo není tak hrozný. Kdo neříká „Zničme Ukrajinu, zničme Evropu, vezměme Varšavu“ nebo něco o tom, že zničíme celý svět jadernou válkou. Kdo alespoň neříká tyhle věci a nedělá to nejhorší.

To je v podstatě jediná strategie. Jít k volbám a dát najevo, že nesouhlasíte. Existuje ale i názor, že k volbám chodit nemusíte.

Protože tím je částečně legitimizujete?

Člověk tím vlastně dává najevo, že výsledky něco znamenají. A nakonec by je měl přijmout. Jenže zároveň všichni víme, že tomu ve skutečnosti nikdo nevěří. Je to takový mentální konstrukt.

Takže ano, existuje strategie: jít k volbám a hlasovat pro kohokoli kromě Jednotného Ruska. To je celé.

Zmínila jste, že volby jsou pro Putina důležité i proto, že je to člověk, který lpí na právních procedurách. Existují ještě nějaké další důvody, proč je pro Kreml stále tak důležité volby pořádat, i když víme, že jsou do určité míry zmanipulované?

Režim samozřejmě chce, aby ho lidé milovali a podporovali. Nemůžu říct, co má Putin v hlavě, proč něco chce, nebo nechce. Chová se ale jako člověk, který skutečně věří, že má podporu lidí.

Jeho představa o životě, o tom, co se děje a jaká je situace, je velmi zkreslená, je plná dezinformací. Opírá se o fakta, která neexistují.

A legitimita, kterou mu dávají volby, je pro něj jednou z hlavních věcí, které mu umožňují zůstat u moci. Dokud lidé volí jeho nebo on věří, že ho volí, má to pro něj význam.

Donaldu Trumpovi, Friedrichu Merzovi nebo komukoli jinému může říct: „Byl jsem zvolen. Podívejte se na výsledky. Podívejte se, kolik lidí přišlo. Máme volby, máme demokracii. Nemusíte s naším rozhodnutím souhlasit, ale takhle se rozhodli Rusové. Chceme v tom pokračovat, tuhle válku potřebujeme.“

Podle mě ale tyhle volby nejsou ani tak o životě v zemi. Jsou hlavně o tom, jestli budeme pokračovat ve válce, nebo ne. Válka je jedinou cestou, jak může Putin zůstat u moci. Když skončí válka, skončí i Putin. A on tomu velmi dobře rozumí.

Pokud tedy tahle právní procedura dopadne špatně a on uvidí, že lidé protestují a hlasují třeba pro Jabloko nebo někoho podobného, znamená to, že má problém a že ho lidé nechtějí.

Potřebují, aby to vypadalo dobře nejen před cizinci, ale i uvnitř Ruska. Velká část lidí se voleb vůbec neúčastní, jen sledují zprávy. A ti pak uvidí: „Podívejte, zase vyhráli.“ A řeknou si: „No jo, je to špatný člověk, ale co s tím můžu dělat? Vždyť jsme si ho zvolili.“ Přesně tohle Putin chce.

Chce, aby z právního hlediska všechno vypadalo naprosto jasně. Žádné protesty, žádní skuteční kandidáti. Proto si myslím, že tyhle volby opravdu chtěli využít k tomu, aby v Rusku i v zahraničí ukázali, že jsme jednotní a že tuhle válku chceme.

A oni si říkali: „Dobře, Jabloko přece v těch volbách kandidovalo už několikrát.“ Obvykle to byla strana liberálů, která měla ukazovat: „Podívejte, máme opozici, podívejte, co říkají. Jsou proti nám.“

Mívali třeba dvě procenta, což nic neznamenalo, pak ale režim viděl reakci lidí a řekl si, že tentokrát by nečelili dvěma procentům, ale deseti nebo patnácti, což je naprosto nepřijatelné. Nemohou ukázat výrazný nárůst protiválečných nálad. A Rusko je obrovská země, kde patnáct procent je hodně.

Takže vidíme, jak je režim chce odstranit. Aby dosáhli požadovaných výsledků, udělají cokoli. A právě volby jsou jedinou možností, jak lidé mohou ukázat, jak moc jsou naštvaní a že nesouhlasí. Kreml to ví, protože všechno ostatní už zakázal. Proto se toho bojí.

Už dříve mi přišlo zajímavé, když jste zmiňovala, že vašemu nezávislému webu roste počet čtenářů. A že jsou mezi nimi i lidé z Ruska.

Ano, mnoho z nich.

Samozřejmě nejde o žádný dramatický růst. Nemáme normální mediální trh. Je to celkově šílené prostředí, úplně mimo běžné podmínky, takže odhady velikosti publika i jeho růstu jsou výrazně ovlivněné.

Lidí každopádně přibývá a vidíme, co je přivádí – mobilizace, ruské ztráty ve válce, krize s benzinem. Někteří například reagovali na to, že nám Trump nepomohl. Není naším přítelem. Netlačil na Zelenského, aby podepsal to, co jsme chtěli.

Ruská média v exilu vymýšlejí různé způsoby, jak zůstat pro lidi dostupná. Ve statistikách pořád vidíme, že nás čtou i lidé přímo z Ruska, přesto je v některých částech potřeba VPN.

Záleží tedy na regionu. Někde internet úplně vypínají a používají takzvané whitelisty, přes které se zatím nedokážeme dostat. Jinde to nedělají a lidé si nás mohou najít přes Yandex.

Potýkáme se se statistikami kvůli VPN, zároveň ale máme zrcadlovou verzi našeho webu, která je dostupná i v Rusku. A k jejímu zablokování by museli zablokovat celou infrastrukturu Googlu. Určité možnosti tedy existují.

Pokud jde o válku na Ukrajině, ruská vláda v mnoha ohledech trochu selhala a lidé to nemohou ignorovat, protože to ovlivňuje jejich život. Nejsou hloupí. Vidí, co se děje.

Ruská média, která v zemi zůstala a fungují pod cenzurou, o tom nemohou informovat. Ty zprávy tam jednoduše neexistují. A když se stane něco opravdu důležitého, publikum exilových médií výrazně roste. Lidé vědí: „Dobře, pravdu si můžu přečíst jen tady.“ To je celé. Nebo: „Tady se o to můžu podělit s ostatními.“

Byla jsem překvapená, protože jsem si říkala: „Dobře, blížíme se k úplnému vypnutí internetu. Co budeme dělat?“ Vytvořili jsme aplikaci, která funguje bez VPN, snažíme se s naším publikem zůstat v kontaktu různými způsoby, například prostřednictvím e-mailů.

Až to přijde, nevím, možná to uvidíme právě během voleb. Mám obavu, že se na to připravovali a nějakým způsobem toho využijí. Možná nastane situace, kdy budou volby trvat tři dny a oni internet vypnou.

Co by tím sledovali?

Nebudeme mít možnost zjistit, co se tam skutečně děje. Nebudeme moci z Ruska získávat videa, fotografie nebo komentáře. A Rusové zároveň nebudou moci číst, co se během voleb děje, protože jim to nikdo nebude moci zprostředkovat.

Bude to zajímavé. Nemyslím si, že internet úplně vypnou v celé zemi, ale v některých regionech to možná udělají. Uvidíme.