Rusové začínají o Putinově vládě poprvé pochybovat, popisuje expert

Hořící logistická centra a rafinerie, výpadky v dodávkách pohonných hmot a celkově přibývající hospodářské obtíže. Ale také stopka, kterou režim vystavil jediné protiválečné straně. V takových kulisách směřuje Rusko k zářijovým parlamentním volbám. Podle rusisty Karla Svobody pochybnosti běžných Rusů sílí.

Parlamentní volby v Rusku budou bez jediné protiválečné opozice. Vyloučení strany Jabloko v pondělí potvrdil tamní nejvyšší soud, v prvním výběru členů Státní dumy od počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu tak bude tato liberálně orientovaná formace nuceně absentovat. Úřady proti ní zakročily, přestože je jasné, že ve volbách, které v Rusku proběhnou 18.–20. září, by byla prakticky bez šancí.

Ještě koncem července přitom centrální volební komise kandidaturu povolila. Později nicméně podala žalobu nacionalistická strana Rodina (Vlast), která mimo jiné tvrdí, že Jabloko získalo nepřiznanou podporu na kampaň i ze západních zdrojů nebo také že hlásaný odpor proti válce naplňuje známky extremismu. A ruské soudy rozhodly o vyloučení z voleb, přestože podle vedení Jabloka neexistují žádné důkazy, které by obvinění podpíraly.

Podle rusisty Karla Svobody z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přitom ve zdánlivě zmateném postupu úřadů – které stranu nejdříve registrovaly do voleb, aby ji z nich posléze vyloučily – snad mohl hrát roli i prostý chaos na straně ruského režimu.

Za jistější vysvětlení, proč nakonec padl verdikt o vyloučení, nicméně expert označuje variantu, že Jabloko snad nakonec poutalo až příliš pozornosti v nevhodnou dobu. Účast strany ve volbách by totiž mohla zvýrazňovat kompromisní přístupy či možnosti mírových jednání, a to v době, kdy je konec války v nedohlednu a kdy běžní Rusové pociťují její dopady na vlastní kůži, zejména v podobě úderů ukrajinských dronů na cíle hluboko v ruském týlu.

U obyvatelstva roste únava z těchto útoků, stejně jako například z výpadků dodávek pohonných hmot. A právě tuto realitu by Jabloko mohlo svými protiválečnými postoji Rusům připomínat. „Vlastně by se to (v případě ponechání strany ve volbách) mohlo překlopit do něčeho daleko širšího, než je podpora Jabloka,“ zamýšlí se Svoboda v rozhovoru pro úterní vydání podcastu 5:59.

Nálady běžných Rusů jsou ostatně už teď podle Karla Svobody zdrojem nervozity pro režim prezidenta Vladimira Putina. Válka zkrátka nemusí být u lidí dlouhodobě populární.

„Už od jara vidíme to, co jsme doteď neviděli: Lidé se najednou ptají, jestli Vladimir Putin už není tak trochu unavený, jestli těch 26 let už není krapet moc,“ popisuje rusista.

Vládce Kremlu tak ve snaze zvýšit svoji popularitu v poslední době objíždí regiony po celé zemi. Během uplynulých tří týdnů navštívil Kazaň, Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk či Ulan-Ude. Dosud přitom Putin podle českého akademika v podstatě jen málokdy opouštěl své bezpečné zázemí. V tomto měsíci ale zamířil například i na Kurilské ostrovy, o které Rusko vede už od konce druhé světové války spor s Japonskem.

„Vidíme z toho, že se (Putin) snaží dávat najevo, že je stále v pořádku, že ví o všem, že všechno řídí, že všechno má perfektně pod kontrolou,“ říká Svoboda o cestovní aktivitě ruského prezidenta.

Že ruská společnost začíná být nespokojená, přitom naznačují i průzkumy. Třeba ten zveřejněný v červenci Nadací veřejného mínění (FOM), která je blízká Kremlu, podle ruských médií naměřil Putinovu podporu na hodnotu 66 procent, což znamenalo pokles.

Roli v takovém vývoji nálad může hrát válka na Ukrajině prostřednictvím již zmíněných důsledků, které lidé pociťují v každodenním životě. Ukrajina si připsala řadu úspěšných dronových útoků nejen na ruské rafinerie a energetickou infrastrukturu, velkou pozornost si pak i u mezinárodního publika získala kampaň, kterou Kyjev cílí na sklady největšího ruského online tržiště Wildberries.

Přes tuto společnost podle Svobody posílají zboží miliony Rusů, kteří o něj nyní přicházejí. Řada z nich přitom má dluhy, které musí splácet. „Centrální banka vydala doporučení, aby (bankovní domy) byly vůči těmto lidem vstřícné, protože za to nemohou. To ale zase způsobí problémy těm bankám. Čili to má ekonomické dopady,“ podotýká rusista s tím, že značným finančním problémům může čelit i samotná firma Wildberries, která dosud svou mohutnou expanzi podle Svobody financovala z úvěrů, přičemž u státní banky VTB má dnes dluhy kolem jednoho bilionu rublů.

Otázkou je nicméně i ekonomická situace celé země. Ruský vládní statistický úřad Rosstat sice mluví o růstu hrubého domácího produktu, o reálném základu těchto údajů má ale Karel Svoboda pochybnosti.

„Není to úplně nemožné, akorát nevidím, kde by to v ruské ekonomice mohlo růst. Výbuchy ve Wildberries udeří významným způsobem proti malému a střednímu podnikání. Zpracování ropy je další problém. Vývoz také problematický. Čili nevidím, kde by to mělo růst – kromě zbrojení, což není zrovna produktivní výroba,“ podotýká expert.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, s jakou spolehlivostí je podle rusisty Karla Svobody vůbec možné odhadovat skutečnou domácí podporu vůči režimu Vladimira Putina. Nebo v jaké podobě bude v zářijových volbách téma války zastoupeno. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.