Článek
Karel Havlíček se vrátil z první podnikatelsko-vládní mise na Ukrajině od nástupu současné vlády. Návštěvu hodnotí někteří zástupci českého byznysu působícího ve válkou napadené zemi jako zvrat v přístupu kabinetu Andreje Babiše k nim i k Ukrajině. První rok fungování kabinetu totiž provázely smíšené signály, podle nichž nebylo jasné, jak moc se tuzemský postoj k napadené zemi s novou vládou změnil.
Patří sem například výroky premiéra o tom, že Česko nebude napadené zemi ekonomicky pomáhat skrze evropské půjčky. V takový moment si nebyla vývojem událostí jistá ani ukrajinská strana, ani čeští podnikatelé působící v zemi, kde nad jejich firmami létají drony a rakety.
Byznys působící mezi Českem a Ukrajinou spojuje podnikatelka a šéfka Česko-ukrajinské obchodní a průmyslové komory Michaela Macharik. Ředitelka společnosti Time & Space spolu s dalšími podnikateli podle zdrojů Seznam Zpráv přesvědčila premiéra Babiše k vyslání Karla Havlíčka na Ukrajinu.
„Přijeli jsme na konci června do Gdaňsku, kde se se mnou spojila česká ambasáda ve Varšavě s tím, že je tam pan Babiš, že o nás ví a jestli bychom se s ním mohli potkat já i s firmami, které jely se mnou. Dala jsem dohromady podnikatele a počkali jsme na něj, kde nám řekli. Když premiér přišel, divil se, kolik nás tam je. Reagovala jsem – já jsem vám psala asi desetkrát – a on, že to není možné, že mu nic nepřišlo. Tím to začalo,“ popisuje pozadí cesty vicepremiéra Macharik.
„Pan Babiš s námi na místě strávil asi hodinu. Na konci schůzky řekl něco ve smyslu, že bychom se někdy měli potkat v Praze. My jsme na to pověděli – dobře, potkejme se a kdy? – Babiš na to, že třeba v září. Tak my říkáme, pojďme se potkat hned v červenci. On říkal, že neví. My tlačili dál a nakonec Babiš říká, přijďte příští čtvrtek na Úřad vlády,“ dodává.
„Česká republika neměla od invaze v únoru 2022 strategický plán podpory pro firmy, které podnikají nebo by chtěly podnikat na Ukrajině. Situace se začala měnit až v září 2026 po setkání premiéra Andreje Babiše s českými podnikateli,“ potvrzuje výkonný ředitel Fondu pro obnovu Ukrajiny Petr Krumphanzl. První setkání proběhlo v průběhu Ukraine Recovery Conference v Gdaňsku 25. června, další pak v sídle vlády 2. července, dodává s tím, že obě jednání organizovala Česko-ukrajinská komora průmyslu a obchodu.
Zlomová schůzka
Ukrajina, bránící se pátým rokem ruské agresi, disponuje nerostným bohatstvím, energetickými zdroji a její přezdívka Obilnice Evropy napovídá, že i po stránce potravinové bezpečnosti kontinentu hraje východoevropská země důležitou roli. Všechny tyto výhody si uvědomují investoři ze světa i z Evropské unie, která spustila investiční programy pro firmy z EU. U nich platí, že kdo dokáže připravit a realizovat smysluplný projekt, získá na něj podporu z evropské kasy v řádu milionů eur.
Po neplánovaném setkání v Gdaňsku čeští podnikatelé přijali Babišem hozenou rukavici a vydali se na začátku července na Úřad vlády. Šéfka Česko-ukrajinské obchodní a průmyslové komory podle svých slov strávila několik dní přípravami materiálů pro schůzku, aby premiér měl dostatek podnětů k tomu vědět, co by tuzemskému byznysu na Ukrajině pomohlo.
„Rok od nástupu nové vlády v Česku nevyjela na Ukrajinu jediná byznysová delegace, a přitom potenciál pro podnikání je zde obrovský. Přišli jsme na vládu asi ve třicetičlenné skupině. Tam na nás čekal pan Babiš, pan Havlíček a další politici. Předložili jsme premiérovi a vicepremiérovi několik stran textu o tom, co na Ukrajině nefunguje a co by mohli pro české podnikatele udělat. Tím schůzka začala a po hodině a půl jednání nakonec Babiš řekl: ‚Tak já tam pošlu Karla.‘ A teď v listopadu sem za námi přijela delegace v čele s Karlem Havlíčkem,“ vypráví Macharik.
Ukrajina má bohatství, které západní státy potřebují
Spojenci Kyjeva se již dlouho zajímají o nerostné bohatství země. Ukrajina má ložiska 22 z 50 materiálů, které Americká geologická služba klasifikuje jako kritické.
Patří mezi ně kovy vzácných zemin a další materiály, které jsou zásadní pro výrobu elektroniky, technologií čisté energie a některých zbraňových systémů.
Globální produkci kovů vzácných zemin a dalších strategicky důležitých materiálů dlouhodobě dominuje Čína, proto západní země – včetně Ukrajiny – zoufale hledají jiné alternativní zdroje.
Její slova potvrzují i další účastníci schůzky. Někteří s redakcí mluvili pod příslibem anonymity. Jiní – jako analytik Asociace pro mezinárodní otázky, zaměřující se na Ukrajinu, Pavel Havlíček – promluvili otevřeně.
„Na Úřadu vlády proběhlo setkání, kterého jsem měl možnost se zúčastnit. Karel Havlíček dostal befelem od předsedy vlády, že musí na Ukrajinu s delegací českých byznysmenů odcestovat. To znamená, že musela proběhnout celá tato forma eskalace, aby vláda konečně začala brát ekonomický potenciál spolupráce mezi Českem a Ukrajinou vážně. Tlačil na to zejména český byznys a vládu takříkajíc tahá s sebou,“ popsal expert.
Investiční svět nečeká na konec války. Proto řada byznysmenů na Ukrajině své podnikání rozvíjí a delegace z různých zemí ji pravidelně navštěvují. Jak řekli Seznam Zprávám všichni oslovení – až válka skončí, může být na rozjetí investic na Ukrajině pozdě.
Něco tu nehraje
Redakce oslovila s žádostí o reakci na výše popsané události i ministra průmyslu a obchodu. Karel Havlíček však výše popsaný průběh událostí shodil ze stolu.
„Nemáte správné info. Misi připravujeme na MPO od jara,“ odpověděl přes SMS redakci.
Tiskové oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které redakce oslovila během Havlíčkovy čtvrteční cesty z Ukrajiny do Česka, odpovědělo: „Cesta byla řešena od začátku září, přípravy tedy trvaly více jak dva měsíce.“
Misi Karla Havlíčka oslovení čeští byznysmeni podnikající na Ukrajině hodnotí kladně. Stejně tak spolupráci s MPO na některých evropských programech, díky čemuž Češi například rekonstruují ve válkou zasažené zemi nemocnice. Exportní garanční a pojišťovací společnost poskytuje firmám pojištění vývozu v řádech stovek tisíc či nižších jednotek milionů korun.
Naopak blokace společných evropských půjček či výroky o tom, že Česko Ukrajině nedá ani korunu, dokud válka neskončí, škodí jak diplomatickým vyjednáváním mezi oběma státy, tak tuzemskému byznysu působícímu ve východoevropské zemi. A skrze to škodí i ekonomickým příležitostem, které mohou Česku ze spolupráce plynout.
Čeští podnikatelé proto doufají, že stočlenná delegace vypravená na Ukrajinu nebyla poslední a podpora potrvá i po návratu Karla Havlíčka zpátky do Česka.













