Článek
Měří zhruba 46 centimetrů na délku a váží asi 1,4 kilogramu. Rozměry tak nedosahuje ani průměrné domácí kočky. Řeč je o drobné divoké šelmě obývající bolivijský mlžný les, která byla identifikována jako nový druh. Jde tak o první případ za více než sto let, kdy byl formálně pojmenován a popsán nový žijící druh kočkovité šelmy. Na nález upozornila agentura Reuters s odkazem na studii časopisu Current Biology.
Tuto kočku místní komunity nazývají Tilcayo. To i přesto, že toto slovo ve španělštině ani v místních nářečích nic neznamená. Šelma patří do skupiny ocelotů (oncill), kteří se vyskytují na velké části území Jižní Ameriky. Podle vědců byla objevena v lesích Yungas, v horské oblasti, kde jsou lesy často zahaleny v oblacích a panuje zde vysoká vlhkost.
Jedna z autorek studie popisující nově identifikovaný druh, Paola Nogales-Ascarrunzová, uvedla, že vědce nejprve nenapadlo, že by kočka mohla být samostatným druhem. Další pozorování šelmy však vzbudilo zájem týmu, jelikož její vlastnosti neodpovídaly popisům ostatních druhů typických pro oblast.
Nakonec tým analyzoval DNA 38 koček odebraných v několika zemích Jižní Ameriky, včetně osmi muzejních exemplářů. Na základě těchto dat vědci potvrdili, že se jedná o nový druh, a přidělili mu vědecký název Leopardus tilcayo, čímž zachovali jeho místní pojmenování.
Druh starý asi 1,4 milionu let
„Její srst je světle hnědá s nepravidelně tvarovanými rozetami po celém těle,“ uvedla průzkumnice National Geographic Nogales-Ascarrunzová. O biologii a způsobu života tohoto nového druhu se toho však neví mnoho. Zbytky malých hlodavců ve vzorcích trusu kočky podle jedné z autorek studie naznačují, že by mohli tvořit část potravy šelmy. Záběry z fotopastí zase ukazují, že by mohla být aktivnější v noci.
Oceloti, do jejichž skupiny nový druh spadá, jsou takzvané kryptické druhy. To znamená, že je nelze snadno rozeznat pouze podle vzhledu, jak pro agenturu uvedl biolog a spoluautor studie Jonas Lescroart z Antverpské univerzity v Belgii.
Oceloti byli dříve považováni za jediný druh, ale genetické studie již před desítkami let naznačily existenci více druhů. „Naše informace jsou v tuto chvíli omezeny na dva živé jedince, které jsme zkoumali, a malý počet záznamů z fotopastí,“ uvedl s odkazem na nový druh Lescroart.
Jedním z těchto jedinců je desetiletý samec, který nyní žije v přírodní rezervaci Senda Verde poté, co ho jedna z místních rodin chovala u sebe doma.
Studie zjistila, že oceloti ve skutečnosti tvoří pět geneticky odlišných druhů. Genetická analýza naznačila, že linie Tilcayo se oddělila od ostatních druhů zhruba před 1,4 milionu let.
„Čím více rozdílů je v jejich DNA, tím delší je podle našich odhadů doba, po kterou byly tyto linie fyzicky odděleny,“ uvedl Lescroart a dodal, že takový odstup se u koček obecně považuje za předěl na úrovni druhu.
Výzkumný tým také popsal nový poddruh ocelota v peruánské oblasti Yungas a pojmenoval jej Leopardus tigrinus antisuyo podle Antisuyu, regionu staré říše Inků, který zahrnoval území, jež obývá.
Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), který sleduje stav druhů, v současnosti považuje oceloty za dva „zranitelné“ druhy s klesající populací.
Nadcházející revize IUCN dále posoudí oněch pět linií odděleně. To by podle Lescroarta mohlo poskytnout přesnější obraz o ohrožení a druhy jako Tilcayo by při samostatném posuzování mohly být potenciálně považovány za ohrožené.
Potřeba jasnějšího vyhodnocení je obzvláště akutní v oblasti Yungas, která je jedním z nejvíce ohrožených ekosystémů v regionu.
