Rána, pád a pak pouta. Kamera ukázala zásah strážníka proti seniorce

Rok a půl po zásahu na pražské náplavce získaly Seznam Zprávy kamerový záznam události. Ukazuje úder do tváře i spoutání Zdenky Zemanové. Je klíčovým důkazem ve finále čtyřdílného pátrání Z lásky k labutím.

Pěst. Pád na zem. Pouta za zády.

Přesně tak Zdenka Zemanová od začátku popisovala, co se jí stalo večer 6. února 2025 na smíchovské náplavce. Žena, která patnáct let chodila k Vltavě krmit labutě, se dostala do konfliktu s hlídkou městské policie. Domů odcházela s uraženým zubem a pohmožděninami.

Strážník Štěpán Nožička ale událost popsal jinak. Tvrdil, že ho Zemanová udeřila do ramene a on proti ní následně použil donucovací prostředky.

Jeho kolega z hlídky městské policie zase při podání vysvětlení uvedl, že samotný úder do ženiny tváře neviděl.

Proti sobě tak dlouho stály různé verze lidí, kteří byli onoho večera na místě.

Jenže existuje ještě jeden svědek. Kamera na autě městské policie – a ta byla v době zásahu zapnutá.

Seznam Zprávy získaly její kompletní záznam. A ve čtvrtém, závěrečném díle investigativní série Z lásky k labutím z investigativního pořadu Ve stínu jsme jej porovnali s komunikací strážníků s centrálou i s jejich pozdějšími výpověďmi policii.

Záznam začíná příjezdem hlídky na náplavku. Zachycuje spor kolem zjišťování totožnosti Zdenky Zemanové i okamžik, kdy se žena chce vydat ke svému autu pro doklady.

Strážník Nožička jí zastoupí cestu a za zády si začne nasazovat kožené rukavice.

Pak Zemanová ve vyhrocené komunikaci se strážníky zvedne levou ruku a udělá s ní prudké gesto směrem dolů, v blízkosti strážníkova předloktí. Ze záznamu nelze spolehlivě určit, zda se jej vůbec letmo dotkla. Cílený úder to v žádném případě nebyl.

O několik okamžiků později, když už má Zdenka Zemanová ruku podél těla, ji Nožička – už s rukama v rukavicích - udeří do obličeje, povalí na zem a nasadí jí pouta.

Jeho kolega celou situaci sleduje.

Nožička vzápětí hlásí vysílačkou, že ho žena „udeřila do ramene“. Když se ale centrála rozhodne přivolat Policii České republiky, svůj popis mění.

„Nicméně to od té ženy bych nebral úplně jako útok. Ona se snažila odejít, já jsem stál v cestě a chtěla mě odstrčit. Zavadila mi o rameno takovým lehčím úderem,“ říká v nahrávce.

Právě podrobnosti toho, co následovalo, jak se výpovědi obou strážníků liší od kamerového záznamu a co hlídka sdělovala centrále a přivolaným policistům, rekonstruujeme v závěrečné podcastové epizodě.

Kamerový záznam orgány činné v trestním řízení měly k dispozici.

Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dospěli k závěru, že jednání strážníků „evidentně vykazuje znaky trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“. Protože ale městští strážníci nespadají do působnosti GIBS, věc měla vyšetřit policie.

Ta ji nejprve vyhodnotila pouze jako přestupek.

Teprve po třinácti měsících od události, v březnu 2026, policie Štěpána Nožičku obvinila. Podle jejího mluvčího Richarda Hrdiny je stíhán pro několik trestných činů, především pro ublížení na zdraví a zneužití pravomoci úřední osoby.

Nožičku jsme požádali, aby popsal, co se podle něj onoho večera stalo, proč Zemanovou udeřil a zda svého jednání lituje. Na otázky neodpověděl s odkazem na probíhající přípravné řízení.

Platí přitom, že Štěpán Nožička je obviněný, nikoli odsouzený. O jeho vině může rozhodnout pouze soud. Podle informací Seznam Zpráv nebyl zatím, po březnovém obvinění, ani vyslechnutý.

Ani obviněním jednoho člena hlídky případ nekončí.

Advokátka Zdenky Zemanové Michaela Dobrovičová nesouhlasí s tím, že policie podle ní posuzuje především samotný úder a nikoli celé následné zacházení se spoutanou ženou. Vadí jí také, že nebyl obviněn druhý člen hlídky - Tomáš Dressel.

Ten policii řekl, že úder neviděl. Na kamerovém záznamu je přitom vidět, že je v okamžiku úderu otočený směrem k Zemanové a svému kolegovi.

Dressela jsme proto nyní oslovili přímo. I rok a půl po události trvá na své původní výpovědi.

„Neviděl jsem,“ odpověděl na otázku, zda viděl, jak jeho kolega udeřil Zdenku Zemanovou. Na upozornění, že existuje kamerový záznam celé události, řekl, že on jej nikdy neviděl.

Strážník Dressel zároveň tvrdí, že vůbec neví, jestli policie jeho vlastní jednání při zásahu ještě prověřuje: „Já vůbec netuším. Já nemám absolutně žádné informace ohledně tohohle.“

Od prvotního podání vysvětlení loni v březnu ho podle jeho slov nikdo znovu nekontaktoval. „Je to zvláštní, ale říkám, já k tomu nemám vůbec nic. Mně neposlali ani dopis, ani nějaké upozornění, nic,“ řekl Dressel teď, více jak rok a půl od události.

Nejasnosti zůstávají také kolem postupu přivolaných policistů a především kolem otázky, proč vyšetřování události, navíc detailně zachycené na videu, trvá tak dlouho.

Na to jsme se ptali policie i státního zastupitelství. Jednoznačnou odpověď jsme nedostali. Městské státní zastupitelství upozorňuje, že ani významný kamerový důkaz nestojí při posuzování trestní věci osamoceně a délku řízení ovlivňuje také zajišťování dalších důkazů a řešení právní kvalifikace.

Tím se uzavírá i čtyřdílné pátrání v rámci speciální podcastové série Z lásky k labutím.

Na jeho začátku byly dva zdánlivě nesouvisející příběhy od pražské Vltavy. Labutě, které začaly mizet z míst, kde jich dříve bývaly desítky. A žena, která je patnáct let chodila krmit a jednoho večera po setkání s městskými strážníky skončila zraněná.

Kvůli prvnímu příběhu jsme se vydali z Prahy do jižních Čech. Kvůli druhému jsme se snažili zjistit, co přesně se 6. února 2025 na náplavce odehrálo.

V obou případech jsme narazili na otázku, jak fungují instituce, které mají podobné události vyšetřovat. A v obou se některé věci začaly dávat do pohybu právě v době, kdy jsme se na jejich postup začali ptát.

V případu muže, kterého jsme vypátrali v souvislosti s odnášením labutí, následovalo podání vysvětlení a obvinění. V případu Zdenky Zemanové už byl strážník obviněný dříve, po našich otázkách byl ale - po sedmi měsících od zahájení trestního stíhání - předvolán k výslechu.

Nevíme, zda mezi našimi otázkami a následnými kroky existuje příčinná souvislost. Časová souslednost je však v obou případech pozoruhodná.

A především zůstává otázka, která už není jen příběhem Zdenky Zemanové. Její advokátka se proti postupu policie a státních zástupců opakovaně ozývala. Podávala stížnosti a obracela se na vyšší stupně státního zastupitelství.

Co by se stalo, kdyby Zdenka Zemanová svého právníka neměla? Co se stane člověku, který se ocitne v podobné situaci, ale nemá čas, peníze nebo sílu bojovat rok a půl?

Tím podcastová série končí. V tématu ale budeme dál pokračovat. Už zítra nabídneme text, který odpovídá na další otázky v případu ze Smíchovské náplavky. A zároveň chystáme speciální debatu pořadu Ve stínu, která se bude rolí městské policie a zajišťování pořádku ve městě zabývat.