Článek
Zdenka Zemanová chodila v Praze k Vltavě krmit labutě patnáct let. Večer 6. února 2025 ji na smíchovské náplavce kvůli krmení ptáků zastavila hlídka městské policie. Strážníci ji chtěli takzvaně ztotožnit, situace ale během několika minut vyústila ve fyzický zákrok.
Strážník Štěpán Nožička si nasadil kožené rukavice, Zemanovou udeřil do obličeje, dostal ji na zem a společně s kolegou Tomášem Dresselem ji spoutal.
Kamera služebního auta to natáčela. A vysílačka současně zachytila, jak strážníci událost popisovali centrále.
„Policii tu nepotřebujeme,“ hlásil strážník
„Náplavka, ulice Nábřežní. Potkali jsme tady ženu krmící ptactvo,“ hlásí Nožička. Popisuje problémy se zjištěním totožnosti a následně říká, že se proti němu žena ohnala a udeřila ho do ramene. Proto podle něj použil „hmaty, chvaty, pouta“.
„Rozumím. Takže chcete na místo policii, jo?“ ptá se centrála.
„Ne, nepotřebujeme na místo státní policii,“ odpovídá Nožička. V tu chvíli na zemi ležící Zdenka Zemanová volá o pomoc. Nožička hlásí: „Teď tady dělá trochu scény, ale nepotřebujeme na místo, dořešíme to.“
„Dobře. Hmaty, chvaty, pouta. Bez zranění, beze škody na majetku.“
„Ano, beze škody na majetku, bez újmy na zdraví.“
Státní policie nakonec na náplavku přece jen přijela - centrála hlídku navzdory Nožičkově nechuti poslala. Ještě předtím Nožička do vysílačky upřesnil, co zákroku předcházelo.
„Ona se snažila odejít, já jsem stál v cestě a chtěla mě odstrčit. Zavadila mi o rameno takovým lehčím úderem. Neviděl bych to jako útok na úřední osobu.“
Na vše existuje záznam z kamery v autě hlídky městské policie, zvuk z vysílačky, později přibyly také fotografie, lékařské zprávy a znalecký posudek. A přesto ani více než rok a půl po tomto večeru není celý případ uzavřen.
Nožička je od letošního roku trestně stíhán pro ublížení na zdraví a zneužití pravomoci úřední osoby. O jeho vině může rozhodnout až soud.
Čtyřdílnou podcastovou sérií Z lásky k labutím z investigativního pořadu Ve stínu jsme ale příběh neuzavřeli.
Dokumenty z trestního řízení, rozhodnutí GIBS a vyjádření státních zastupitelství ukazují, že více než rok a půl po události zůstávají další otázky.
Co se stalo s druhým strážníkem, který byl celou dobu na místě?
Měli přivolaní policisté zjišťovat, proč před nimi po zákroku strážníků klečí či sedí spoutaná žena, která si stěžuje na zranění?
A proč vyšetřování případu, jehož klíčovou část zaznamenala kamera, trvá tak dlouho?
Smí se v hlavním městě krmit vodní ptactvo?
Zdenka Zemanová v roce 2020 krmí obří hejno labutí na smíchovské náplavce. Záběr vznikl při natáčení dokumentárního filmu z doby covidu Velké nic.
Patnáct let, večer co večer. Zdenka Zemanová chodila v Praze k Vltavě krmit labutě trávou i pečivem. Pokutu dostala jedinkrát, a to v roce 2019 od městské části Praha 1 ve výši 2 tisíce korun za znečišťování veřejného prostranství.
Praha nemá speciální vyhlášku, která by jednoduše říkala, že je zakázáno krmit vodní ptactvo. I kvůli tomu většina návštěv městských strážníků u Zdenky Zemanové na smíchovské náplavce, kam se labutě přesunuly zhruba před pěti lety a kam je chodila krmit, končila „domluvou“, že by ptáky krmit neměla. Zemanová nesouhlasila – a oni vždy odjeli. Změna nastala až 6. února 2025.
Škodí pečivo jako krmení vodních ptáků? I této otázce se věnovala podcastová série Z lásky k labutím. Konkrétně ve třetí epizodě na ni odpovídal Karel Makoň, vedoucí záchranné stanice živočichů Plzeň, který se se svým týmem dlouhá léta věnuje lautím, včetně jejich kroužkování. „Ptákům, kteří létají a nemají žádný růstový defekt, je úplně jedno, jestli se u nich převrátí pekařské auto nebo ne. Chomutovská zoologická zahrada donedávna odchovávala ptáky jenom na pečivu.“ Podle Makoně je důležité, že pečivo není jediná strava ptáků.
Druhý strážník: Prověřování pokračuje
Když Nožička proti Zemanové zakročil, nebyl na náplavce sám. Jeho kolega Tomáš Dressel byl několik kroků od něj. Později vypověděl, že viděl, jak se Zemanová pokusila rukou zatlačit jeho kolegu a následně ji Nožička „svedl na zem“.
Samotný úder ale podle svých slov neviděl. Na tom trvá dodnes.
„Neviděl jsem to,“ odpověděl teď Dressel Seznam Zprávám na otázku, zda viděl, jak Nožička udeřil Zemanovou pěstí. Ani záznam, pořízený kamerou v autě obou strážníků, prý dosud nezná.
Tomáš Dressel onoho večera 6. února 2025 také podepsal úřední záznam o použití donucovacích prostředků, ve kterém se uvádí, že při zákroku proti Zdence Zemanové nedošlo ke zranění.
Jaká je tedy jeho role v případu? Na jednu stranu tvrdí, že Nožičkovu ránu pěstí neviděl, na druhou podepisuje, že se při zákroku nic nestalo. Nesnaží se dělat kolegovi alibi?
Policie 22. června 2026 rozhodla, že věc týkající se Dresselova chování na smíchovské náplavce takzvaně vyloučí ze společného řízení k samostatnému prověřování. Z nově získaného rozhodnutí vyplývá, že se v jeho případě zkoumá, že se mohl dopustit zneužití pravomoci úřední osoby.
Opravdu toto trvá déle než rok a půl? I v případě, kdy jsou k dispozici kamerové záznamy?
„V této dotazované věci nadále probíhá prověřování. Účelem prověřování je objasnění a prověření skutečností, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin,“ odpovídá velmi obecně mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Státní zastupitelství neupřesnilo, jaké konkrétní úkony policie od oddělení Dressleova případu od toho Nožičkova provedla. Pozoruhodné je navíc i to, že sám Dressel o pokračujícím prověřování podle svých slov nic neví.
„Já vůbec netuším. Já nemám ohledně tohohle absolutně žádné informace,“ řekl Seznam Zprávám. „Je to zvláštní. Neposlali mi ani dopis, ani nějaké upozornění, nic,“ dodal.
To samo o sobě ale nemusí být procesně neobvyklé. Jak upozornilo státní zastupitelství, při prověřování ještě žádná osoba nemá procesní postavení obviněného.
Zůstává tak otázka, k čemu policie při samostatném prověřování možného zneužití pravomoci u Dressela dospěje a jak vyhodnotí jeho přítomnost při zákroku i následný podpis úředního záznamu.
Co měl druhý strážník udělat?
Městské policie jsme se proto zeptali i obecně: Co má udělat strážník, který vidí, že jeho kolega při zákroku překračuje zákonné meze?
Mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová odkázala na zákon o obecní policii.
Povinnosti strážníka městské policie
Záběr těsně před úderem strážníka Štěpána Nožičky (vlevo), Tomáš Dressel stojí proti Zdence Zemanové.
Povinnost zakročit. Městská policie nás ve své odpovědi odkázala na § 7 zákona o obecní policii. Podle něj je strážník v pracovní době povinen provést úkon, zákrok nebo jiné opatření, pokud je páchán trestný čin či přestupek nebo existuje důvodné podezření, že páchán je.
Oznamovací povinnost. Městská policie zároveň odkazuje na § 10 zákona o obecní policii, který upravuje oznamovací povinnost strážníka při důvodném podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku.
Odpovědnost za úřední záznam. „Pravdivost údajů stvrzuje strážník svým podpisem,“ uvedla v odpovědích na otázky Seznam Zpráv mluvčí městské policie Irena Seifertová.
Jak je to v případě Tomáše Dressela? Inspekce městské policie vlastní šetření zatím neuzavřela. „Teprve poté, až obdrží pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, budou vypracovány závěry šetření k jednání obou strážníků,“ uvedl mluvčí.
Zda některou z těchto povinností Dressel v konkrétním případě porušil, zatím rozhodnuto není.
Michaela Dobrovičová, právnička Zdenky Zemanové, je přesvědčena, že Dresselova role měla být od počátku zkoumána důkladněji. Připomíná, že byl u zákroku, pomáhal Zemanovou poutat a podle ní musel vnímat také to, jak s ní kolega Nožička následně zacházel.
„Skončeno to není a já vyvinu maximální úsilí, které mi trestní právo dává, k tomu, aby se náležitě prověřila i jeho účast v celé věci,“ říká právnička.
Přijela Policie ČR, ale napadení prověřovat nezačala
Další otázka míří ke třem státním policistům, kteří na smíchovskou náplavku 6. února 2025 dorazili bezprostředně po zákroku.
Setkali se se spoutanou Zemanovou. Z následně zajištěného zvukového záznamu vyplývá, že mluvila o „asi pohmožděném rameni“.
Zemanová následující den vyhledala lékařské ošetření. Měla mimo jiné zlomený zub a pohmožděniny. Policisté ale na místě nezačali prověřovat možné napadení Zemanové strážníky. A to i přesto, že věděli, že se tam odehrálo něco nestandardního.
Zdenka Zemanová na příjezd státních policistů na náplavku vzpomíná dodnes.
Byla podle svých slov pořád spoutaná, bez brýlí a žádala, aby jí pouta sundali. Později jednomu z policistů řekla, že má uražený zub.
„Říkám mu: Já mám tady uražený zub. A on: Ale to není můj problém,“ popisuje Zemanová svou verzi rozhovoru s policistou, který s dalšími dvěma kolegy přijel na místo zásahu.
Zemanová také říká, že už na místě upozorňovala na bolest ramene.
Postup přivolaných policistů později opakovaně řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která věc nakonec pravomocně odložila. Nebylo to ale její první rozhodnutí.
Podání Zdenky Zemanové dostala inspekce už 13. února 2025. V září téhož roku jí Městské státní zastupitelství v Praze uložilo zahájit úkony trestního řízení. GIBS pak 17. prosince 2025 věc poprvé odložila.
Toto rozhodnutí ale neobstálo. Vrchní státní zastupitelství v Praze ho 26. března 2026 zrušilo a věc vrátilo GIBS k doplnění prověřování a novému rozhodnutí. Inspekce poté 15. června případ znovu odložila.
Role přivolaných policistů aneb Co stojí v usnesení GIBS
O pohmožděném rameni: „V kontextu celé situace, kamerového záznamu, výpovědí policistů, jakož i strážníka Dressela, policejní orgán GIBS dospěl k závěru, že uvedené sdělení poškozené o ‚asi pohmožděném rameni‘ v danou chvíli přisuzovali legálnímu použití donucovacích prostředků vůči poškozené ze strany strážníků MP, a nikoliv fyzickému napadení.“
O tom, zda měli policisté zjišťovat víc: „Vzhledem k okolnostem na místě nebyl ani žádný objektivní důvod ke zjišťování dalších okolností použití donucovacích prostředků ze strany strážníků hlídkou Policie ČR.“
O úředním záznamu strážníků: „Razítkem ze strany Policie ČR, Obvodní ředitelství Praha II, Místní oddělení Smíchov bylo potvrzeno pouze ověření správnosti osobních údajů paní Zdenky Zemanové, dle dostupných evidencí Policie ČR, a nikoli ověření správnosti či pravdivosti obsahu úředního záznamu zpracovaného strážníkem Nožičkou a podepsaným rovněž strážníkem Dresselem.“
Zdroj: usnesení GIBS o odložení věci z 15. června 2026
Právě spojení těchto zjištění vyvolává otázku, proč policisté okolnosti zákroku podrobněji nezjišťovali.
Seznam Zprávy proto GIBS položily osm konkrétních otázek. Mimo jiné, proč policisty k dalšímu prověřování nevedla kombinace spoutané ženy a její stížnosti na zranění. Proč od ní nezjišťovali její vlastní verzi zákroku. A zda podle GIBS stačí, aby přivolaná policejní hlídka vycházela z informací zasahujících strážníků.
Inspekce na jednotlivé otázky neodpověděla.
„Prověřováním celé věci nebylo zjištěno, že by se některý z policistů trestného činu dopustil,“ uvedl mluvčí GIBS Jakub Augusta.
Proti usnesení GIBS podala právní zástupkyně Zdenky Zemanové stížnost. Státní zástupce ji zamítl.
Ve stížnosti advokátka Dobrovičová mimo jiné namítala, že GIBS v průběhu prověřování včas nezajistila záznam ze služebního vozidla přivolané policejní hlídky a později už nebyl k dispozici. Poukazovala také na chybějící kopii záznamu ze systému „JITKA“ o tom, jakou přesnou zprávu policisté z místa podali.
Jde o námitky poškozené, státní zástupce stížnost proti konečnému odložení GIBS zamítl jako nedůvodnou. „Se všemi závěry GIBS se tedy ztotožnil i dozorový orgán a příslušné rozhodnutí je tak pravomocné,“ uvedl mluvčí Augusta.
Z hlediska trestního řízení je tedy tato větev případu uzavřena: GIBS nezjistila, že by se některý z přivolaných policistů dopustil trestného činu. To ale není totéž jako posouzení, zda byl jejich postup na místě ve všech ohledech správný.
GIBS sama obecně vymezuje svou hlavní roli jako vyhledávání, odhalování a vyšetřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu příslušníkem či zaměstnancem bezpečnostního sboru.
Důkazy z kamery – a rok do obvinění
A pak je tu otázka, proč celé vyšetřování trvá takovou dobu.
Inspekce Městské policie Praha předala už 13. února 2025, tedy týden po události, Policii České republiky materiály, včetně kamerových a zvukových záznamů, s podezřením na spáchání trestného činu.
Trestní stíhání strážníka Nožičky ale bylo zahájeno až téměř třináct měsíců poté.
Právě na to jsme se policie ptali: Jaký nový důkaz během té doby získala? Kdy zadala a kdy obdržela znalecký posudek? Jaké konkrétní úkony bylo třeba provést? A co způsobilo tak dlouhou prodlevu?
Pražská policie odpovědi neposkytla. Uvedla, že právo informovat o případu si vyhradil dozorující státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. Tomu jsme stejné otázky už před dvěma týdny předali. Do vydání tohoto textu jsme na ně odpovědi nedostali.
Něco jsme se ale o průběhu vyšetřování dozvěděli z Městského státního zastupitelství v Praze. To ústy mluvčího Aleše Cimbaly potvrdilo, že v případu byly zjištěny nedostatky. Dohledový státní zástupce proto vydal pokyn, který podle Cimbaly „vedl k odstranění zjištěné vady řízení“.
A ještě jedna podstatná věc: změnil se státní zástupce, který případ zpracovával. „Vedoucí státní zástupce reagoval na zjištěné nedostatky změnou státního zástupce. Původní zpracovatel věci nyní již funkci státního zástupce nezastává,“ uvedl Cimbala.
Jaké konkrétní nedostatky byly zjištěny, státní zastupitelství s odvoláním na neveřejnost přípravného řízení nesdělilo.
Nelze tedy tvrdit, že právě tyto nedostatky způsobily více než roční čekání na obvinění strážníka. Je ale možné uvést, že v průběhu vyšetřování případu, jehož podstatnou část zachytila kamera, zasáhl dohledový státní zástupce kvůli zjištěné vadě řízení - a vedoucí státní zástupce kvůli zjištěným nedostatkům změnil státního zástupce, který případ zpracovával.
Jedna rána, nebo celý zákrok?
Ani zahájením Nožičkova trestního stíhání ale spor o rozsah vyšetřování neskončil.
Kamera totiž běží i po úderu a spoutání. Zachycuje další zacházení se Zemanovou, mimo jiné manipulaci s jejíma rukama spoutanýma za zády a nucení ke klečení. Dobrovičová požadovala, aby se orgány činné v trestním řízení zabývaly i touto částí zákroku.
Otisk strážníkovy „akce“ na těle Zdenky Zemanové. Kdyby neměla právničku, skončilo by vše jako přestupek?
A v tomto bodě už nejde jen o hodnocení advokátky. Městské státní zastupitelství v Praze při následném dohledu konstatovalo, že dozorový státní zástupce se s tímto požadavkem nevypořádal. Nevyjádřil se ani k tomu, zda další část zákroku nemůže mít jinou právní kvalifikaci, a nevyžádal doplnění znaleckého posudku z oboru soudního lékařství.
Dohledový státní zástupce proto vydal pokyn k odstranění zjištěné vady. Zda už bylo dokazování k zacházení se Zemanovou po spoutání skutečně doplněno a s jakým výsledkem, se Seznam Zprávám zatím nepodařilo zjistit.
Osmnáct podání
Když právnička Michaela Dobrovičová případ přebírala, očekávala podle svých slov poměrně rutinní práci. Zajistila fotografie, lékařské zprávy a další důkazy, podala jménem své klientky Zdenky Zemanové trestní oznámení a nechala vypracovat i znalecký posudek.
Pak začala psát další podání. Jen ve větvi týkající se strážníků jich podle svých slov napočítala osmnáct.
„Uplynou třeba tři měsíce, nic se tam neděje. Já slušně požádám o nahlížení do spisu. Nemám žádnou odpověď. Tak to urguju,“ popisuje naprosto zdlouhavý proces Dobrovičová.
Podobnou zkušenost zmiňuje i u dnes už samostatné větve strážníka Dressela. Policie rozhodla o jejím oddělení 22. června, usnesení ale bylo Zemanové doručeno až 10. srpna. Když se její advokátka o tři dny později pokusila do nového spisu nahlédnout, samostatný fyzický spis ještě nebyl zkompletován. Státní zástupce později postup policie přezkoumal a označil jej za zákonný.
Dobrovičová se opakovaně obracela na dozorové a dohledové státní zástupce. V případu přivolaných státních policistů zase napadala rozhodnutí GIBS. Podle jejích slov by případ bez právního zastoupení Zemanové pravděpodobně skončil už mnohem dříve.
„Kdyby tam nebyl žádný advokát, tak by to skončilo tak, jak to skončilo historicky v tom minulém roce, s tím, že vlastně ten úder by se postoupil do přestupků,“ říká Michaela Dobrovičová.
Je to sice její hodnocení, nicméně faktem je, že původní vyřízení případu coby přestupku skutečně konečné nebylo a že více než rok a půl po události není celý příběh uzavřen.
Když to shrneme:
- Jeden strážník je obviněn a o jeho vině nebylo rozhodnuto.
- Druhého policie samostatně prověřuje pro podezření z možného zneužití pravomoci úřední osoby.
- GIBS pravomocně uzavřela prověřování státních policistů s tím, že nezjistila spáchání trestného činu.
- Městská policie čeká s vlastními závěry na pravomocné rozhodnutí policie a státního zastupitelství.
Ani po dokončení této série proto neznáme odpověď na několik podstatných otázek. Nevíme, co konkrétně vedlo policii ke změně původního hodnocení případu a k následnému trestnímu stíhání Štěpána Nožičky. Nevíme, k jakým výsledkům dospěje samostatné prověřování Dresselova jednání pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. A zatím jsme nedostali odpověď ani na to, zda bylo po zásahu nadřízeného státního zastupitelství skutečně doplněno dokazování k zacházení se Zdenkou Zemanovou po jejím spoutání.
A pořád nemáme odpověď ani na jednu z nejjednodušších otázek: Proč trvalo více než rok, než policie obvinila strážníka z jednání, které měla zachycené na kameře a záznam byl k dispozici okamžitě?
Případ dál sledujeme. A po osmnácti podáních advokátky Zdenky Zemanové zůstává ještě jedna otázka: Jak by tento případ dopadl, kdyby žádného právníka neměla?
Z lásky k labutím. Speciální série podcastu Ve stínu
Někdo je miluje. Někdo jim škodí. A někdo vyšetřuje…
Reportér Jiří Kubík a dokumentarista Zdeněk Chaloupka od jara 2026 rozplétali dva zdánlivě nesouvisející příběhy od pražské Vltavy. Proč z ní mizely labutě? A co se stalo ženě, která je patnáct let chodila krmit a po setkání s městskými strážníky skončila zraněná? Pátrání je zavedlo z pražské náplavky až na jih Čech. A ukázalo, že oba příběhy spojuje víc, než se na začátku zdálo.
1. díl: Labutí máma / sobota 26. září. Patnáct let se starala o labutě na Vltavě. Jeden večer ale její pravidelná cesta na náplavku skončila úplně jinak než všechny předchozí.
2. díl: Kam zmizely labutě? / neděle 27. září. Z míst, kde jich bývaly desítky, začaly labutě náhle mizet. Vydáváme se zjistit, co se na Vltavě skutečně děje.
3. díl: Kdo labutím škodí? / pondělí 28. září. Pátrání přináší první konkrétní stopu. A kvůli ní se musíme vydat daleko za hranice Prahy.
4. díl: Svědek beze slov / úterý 29. září. Vracíme se k události na náplavce. Teď můžeme porovnat výpovědi lidí s tím, co tehdy zachytila kamera.
