Článek
Bylo to jako z akčního filmu. Lupiči na skútrech a v nákladním voze přijeli k Louvru, pomocí zvedací plošiny se dostali k balkonu a bruskou rozřezali sklo. Za několik málo minut byli pryč i se vzácnými náhrdelníky, diadémy a brožemi.
Velkolepá krádež v jednom z nejslavnějších muzeí téměř před rokem šokovala svět. A podle expertů dodala lupičům v Evropě kuráž a inspirovala je k podobným akcím.
„Předpokládám, že se najdou lidé, kteří si teď řeknou: ‚Louvre, ten přece každý zná.‘ Je proslulý svou velikostí i úrovní zabezpečení. Pokud je tak snadné jej napadnout, pak menší muzea s horším zabezpečením jsou na tom ještě hůř a lze je vykrást ještě snadněji,“ říká pro Seznam Zprávy expert na zabezpečení muzeí Ibrahim Bulut.
Magazín Time ve svém nedávném článku upozornil na to, že v Evropě v poslední době přibylo velkolepých krádeží uměleckých děl.
„Za posledních 12 měsíců jednoznačně přibylo krádeží velmi cenných předmětů. Jsme svědky toho, že z muzeí mizí díla uměleckých velikánů,“ potvrzuje Seznam Zprávám vyšetřovatel krádeží umění Anthony Amore.
Louvre
Letecký pohled na muzeum Louvre.
- Největší muzeum na světě vzniklo v někdejším pařížském sídle francouzských králů.
- Jeho výstavní plochy zabírají téměř 73 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá více než deseti fotbalovým hřištím.
- Budova byla postavena v roce 1546. Už její první obyvatel – král František I., milovník umění – v paláci vystavoval své sbírky.
- Královské sbírky v Louvru zůstávaly běžným lidem nepřístupné, veřejnou galerií se palác stal až v dobách Velké francouzské revoluce na konci 18. století.
- V současnosti je v muzeu k vidění přes 35 tisíc uměleckých děl. Denně přivítá asi 30 tisíc návštěvníků.
Zdroj: BBC
Příkladů za uplynulý rok je celá řada: V březnu lupiči v Itálii odcizili obrazy od Renoira, Cézanna a Matisse v hodnotě milionů eur. V srpnu se pachatelé vloupali do muzea ve Vídni a odnesli si z něj náhrdelník osázený 600 diamanty. V témže měsíci z muzea ve Španělsku zmizely šperky a artefakty z doby bronzové.
Sama Francie pak za poslední rok řešila nejméně desítku případů. Naposledy krádež obrazů z dřívějšího ateliéru a dnešního muzea impresionistického malíře Pierra-Augusta Renoira v městečku Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě země.
Heslo zlodějů: „Rozbij a uteč“
Evropský policejní úřad (Europol) britské stanici BBC potvrdil, že počet muzejních loupeží, které evidují napříč Evropou, začal narůstat zhruba před dvěma lety.
Ve své nedávné zprávě uvádí, že krádeží nejen přibývá, ale jejich pachatelé si dnes počínají mnohem troufaleji.
Podle něj jsou dnes jejich metody čím dál násilnější - zloději během nich používají kladiva, sekery, páčidla a v některých případech i výbušniny. Experti v souvislosti s tím mluví o trendu krádeží typu „smash-and-grab“, tedy takovém, kdy zloději rozbijí, co jim stojí v cestě, a zmocní se cenností.
„Představa, že potichu ukradnou obraz a zase zmizí, už je čím dál méně pravdivá. Takhle to dnes nefunguje. Pachatelé si vytipují předměty předem, ještě před samotným útokem si místo obhlédnou. Pak udeří velmi rychle a nebojí se konfrontace s pracovníky muzea ani s návštěvníky,“ říká Bulut.
Něco podobného se odehrálo podle něj i v Louvru. „Vtrhli dovnitř se sekyrami a dalšími nástroji a nikdo s tím nemohl nic dělat,“ dodává.
Mění se i to, o co pachatelé usilují. Jejich terčem se stávají čím dál častěji místo obrazů cenné předměty, kterých je snadnější se zbavit. Jde například o drahé kovy, které lze roztavit, šperky, ze kterých lze vyjmout drahé kameny a ty následně prodat, nebo čínský porcelán, po kterém je na trhu s uměním vysoká poptávka.
S podobnými závěry jako Europol přišla i nevládní Association for Research into Crimes against Art, podle které nedávné krádeže vykazují podobný vzorec a zaměřují se na „malé, přenosné, okamžitě dostupné objekty a útoky, které lze dokončit během několika minut“.
Loupež v Louvru trvala sedm minut, krádež obrazů z Renoirova muzea dokonce pouhých pět minut. V obou případech byli pachatelé dávno pryč, když na místo dorazila policie.
Podle Buluta, který radí muzeím, jak se chránit, je právě čas během loupeží klíčovou proměnnou. „Naší úlohou je především získat čas. Zavádíme bezpečnostní opatření tak, aby pachatel potřeboval k odcizení předmětu a útěku co nejvíce času, zatímco policie mohla zareagovat co nejrychleji a pachatele stihla dopadnout,“ vysvětluje.
Muzea jako snadný terč
Podle expertů jsou muzea pro zloděje snadným terčem, jelikož nebývají tak dobře chráněná jako třeba klenotnictví nebo banky. A to už jen ze své podstaty, kterou je přiblížit umění veřejnosti.
Výstava o Přemyslovcích v Národním muzeu (ilustrační snímek).
Nedostatečné zabezpečení mnohdy pramení také z nedostatku financí i toho, že muzea se nacházejí ve starých budovách, které se hůře chrání. Příkladem může být muzeum Maison des Lumieres Denis Diderot, které sídlí v domě z 18. století a stalo se terčem lupičů jen několik hodin poté, co došlo k velkolepé krádeži v Louvru.
„Musíme skloubit požadavky moderního zabezpečení s potřebou zachovat historické budovy a zároveň dodržovat francouzské předpisy na ochranu kulturního dědictví,“ popsal stanici BBC složitost celého procesu Théo Caviezel, starosta francouzského města Langres, kde se muzeum nachází.
Roli podle expertů mohou hrát i ekonomicko-politické faktory. „Umění je vždycky první na ráně, když se vlády snaží šetřit,“ řekl magazínu Time Christopher Marinello, zakladatel organizace Art Recovery International.
Podobnou situaci zažila Francie, kde došlo v roce 2025 ke snížení státního rozpočtu na kulturu o 150 milionů eur, 200 milionů eur pak připadalo na škrty v oblasti kulturního dědictví, které zahrnuje nejen památky a muzea, ale také archeologii a archivy.
„(Francouzský prezident) Emmanuel Macron v tomto legislativním systému, který umožňuje chránit kulturní dědictví, napáchal poměrně dost škod. Je tu také problém s nedostatkem personálu,“ reagoval předseda Asociace na ochranu památek Julien Lacaze.
V tuto chvíli není jisté, zda škrty nějakým způsobem ovlivnily bezpečnost muzeí, kde v posledním roce došlo ke krádežím. Francie nicméně v červenci založila fond na zabezpečení muzeí ve výši 30 milionů eur.
Bulut ale upozorňuje, že nejde jen o peníze. „Neméně důležitá je organizační stránka věci. Potřebujete mít bezpečnostní pracovníky, ať už vlastní, nebo externí. A ti musí umět rozpoznat nestandardní chování. Co je neobvyklé? Proč se někteří lidé dívají směrem k ostraze místo na obraz? Právě na to musí být bezpečnostní personál vyškolený a vnímavý,“ vysvětluje.
Muzeím také radí, aby přehodnotila způsob, jakým vyhodnocují rizika. „Na exponáty už by se neměla dívat pouze z hlediska jejich kulturní nebo pojistné hodnoty. Měla by posuzovat také jejich atraktivitu pro zloděje,“ dodává s odkazem na již zmiňovanou proměnu artefaktů, na které se zloději zaměřují.
