Článek
Praha 13, městská část se 70 tisíci obyvateli převážně na velkých sídlištích, téměř čtvrt století nezměnila starostu. David Vodrážka v jejím čele stojí již 24 let. Ani po šesti volebních obdobích nekončí, v čele kandidátky ODS stojí i v letošních komunálních volbách. Přitom do dnešní politiky odehrávající se skrz videa na sociálních sítích se moc nehodí.
Jaký má recept na opakované triumfy? „Být co nejvíce mezi lidmi, pravidelně chodím například mezi seniory. Nemůžete po volbách zalézt do kanceláře a neukázat se,“ říká pětapadesátiletý politiky.A samozřejmě také musí potlačit stranickou značku. „V komunále je to trošku jiné, nemusím dramaticky prosazovat teze ODS. Od starosty lidé nečekají, že bude běhat s mávátkem ODS, ale spíš že jim poteče voda a bude posekaná tráva.“
Kupodivu na starostu Vodrážku moc nenadávají ani lidé, kteří mu hlas nedají. „Myslím si, že Prahu 13 vede dobře,“ hodnotí důchodce Otakar činnost starosty a dodává, že jeho voličem není. „Kdyby to dělal špatně, není tam tak dlouho,“ myslí si Petr. Méně spokojená je mladá matka Martina. „Řízení městské části není úplně podle mých představ. Sice se hodně staví, ale věci pro lidi, které jsou opravdu potřeba, se dělají jen před volbami,“ říká.
Spolupráce s Vodrážkou vyhovuje i části opozičních zastupitelů. „Starosta Vodrážka vykonává svůj úřad svědomitě a s nadhledem. Spolupracuje se mi s ním dobře, když je třeba něco probrat, udělá si čas,“ uvádí Vladimíra Bondarenková z SPD. Dodává, že se podle ní radnice nedostatečně zajímá o bezpečnost městské části.
Opoziční zastupitel Petr Kolář za koalici Pirátů a Zelených je kritičtější. „Vztahy se v posledních letech o dost zlepšily, nicméně v minulém období jsme museli bojovat i o takovou samozřejmost, jako je členství ve výborech,“ říká.
Podle politologa Petra Jüptnera z Karlovy univerzity může za Vodrážkovým působením stát vlna úspěchu ODS ze začátku tisíciletí. „Druhá věc je kombinace politického talentu a nižší politické soutěživosti v komunální politice. Polarizace není tak výrazná a pro starosty je snazší uzavírat koalice,“ vysvětluje.
Vodrážka není jediným matadorem mezi starosty pražských městských částí. V čele Kbel stál až do konce loňského roku Pavel Žďárský, na post starosty rezignoval loni po 25 letech ze zdravotních důvodů. Drobnou městskou část Praha-Lohkov vede již od roku 1994 Jiří Rendl.
„Nevěděl jsem, do čeho jdu“
Muž, kterému se dříve přezdívalo „Pražský Ken“, do ODS vstoupil v roce 1998, starostou Prahy 13 se stal v roce 2002. Nahradil stranického starostu Petra Bratského, který musel skončit kvůli tehdy nastavenému maximu tří volebních období po sobě. „Dodnes si pamatuji, že jsem měl vystoupení o tom, jak jsem skvělý a že jsem nová krev. Přitom jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu,“ vzpomíná na své začátky.
První roky využil na zmapování úřadu a problémů městské části. S tím mu pomohli zkušenější místostarostové. „Seděl jsem, koukal a nemachroval jsem. Nepouštěl jsem se do větších věcí. Jednou jsem podepsal papír, že přijímáme hasičský vůz. Za chvíli za mnou přišel právník s otázkou: ‚Pane starosto, vy chcete do vězení?‘ Nevěděl jsem, že takový krok musí schválit rada,“ popisuje.
Změn se za 24 let Vodrážkova vedení na Praze 13 udělala spousta. Sám mezi největší úspěchy řadí otevření nové radnice, rekonstrukci kulturního domu Mlejn či výstavbu domu pro seniory. Jmenuje také menší projekty, jako údržbu dětských hřišť či nové kuchyně na školách.
Za více než dvě dekády v čele Prahy 13 se Vodrážka nevyhnul ani kontroverzím, z nichž asi nejvýraznější byla kauza Key Investments. Městské části, včetně Prahy 13, společnosti svěřily miliony korun, společnost jim údajně zaručila zhodnocení financí ve výši 3,5 procenta. Závazek ale nedodržela a v roce 2021 skončila v konkurzu. Praze 13 se těsně předtím podařilo získat zpět 106 z investovaných 200 milionů.
Kauza, kvůli které se zastupitelstvo snažilo Vodrážku odvolat, se nyní vrací k soudu. Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil, protože firma vrátila peníze pouze jednomu zákazníkovi. „Kdybych se rozhodoval nyní, určitě bych jim ty peníze nesvěřil. Jenže Česká národní banka nám tehdy řekla, že podobný způsob investování vítá,“ říká k situaci dnes.
Neúspěch ve Sněmovně
Jen u komunální politiky ale Vodrážka nezůstal. V roce 2008 se jako „neznámý starosta“ vyšplhal na prvního místopředsedu ODS. O rok později vedl kandidátku strany do Sněmovny.
Tehdy začaly vyplouvat na povrch jeho vazby na „kmotry“ ODS. Podle některých informací ho do postu v čele strany i na kandidátku protlačil lobbista Tomáš Hrdlička. Vodrážka dnes vztah nezapírá a přiznává, že s Hrdličkou byli dokonce přátelé, naposledy se prý viděli asi před dvěma roky.
Pozornost médií na sebe upřel také po zrušení předčasných voleb v roce 2009, kdy prohlásil, že by straně měl stát nahradit milionové škody kvůli předvolební kampani. Tehdejší předseda strany Mirek Topolánek po dotazech novinářů na toto tvrzení reagoval ostře. „To byste příště mohli citovat blba z Horní Dolní a vydávat jeho slova za názor ODS,“ prohlásil. Oba muži později tvrdili, že slova nebyla adresována Vodrážkovi.
„Jiří Pospíšil, který byl tehdy v ODS, zmínil, že by stálo za zvážení to napadnout. A já se toho jako blbec chytil,“ vysvětluje Vodrážka své tehdejší vyjádření. „Můj syn tehdy přišel ze školy a brečel,“ popisuje dění po Topolánkově výroku. Ve vedení ODS se dlouho neudržel. Topolánka po odchodu z jejího čela v červnu 2010 nahradil Petr Nečas, první místopředsedkyní se stala dnešní senátorka Miroslava Němcová.
Do dolní komory se ale Vodrážka po posunutých volbách v roce 2010 dostal, stal se předsedou zahraničního výboru. Žádné úspěchy si však nepřipisuje. „Můj jediný výsledek, na který jsem hrdý, je, že jsem s tehdejším ředitelem zoo Miroslavem Bobkem vyjednal slony ze Srí Lanky,“ říká. V předčasných volbách v roce 2013 už mandát neobhajoval. „Moje maximum je zastupitelstvo Prahy. Sněmovna nebyla pro mě, nebavilo mě to,“ přiznává zpětně.
„Vedení by prospěla změna“
Názory obyvatel Prahy 13 na délku Vodrážkova starostování se liší. „Vzhledem k tomu, že z mé strany nevidím na Praze 13 žádný velký problém, tak mi to nevadí,“ komentuje situaci Andrea, která hlídá děti na hřišti.
Naopak Miriam, která s dcerou prochází vedle metra Butovice, si v čele městské části přeje změnu. „Měl by mít maximálně tři volební období a pak dost. Tohle už je za mě extrém,“ myslí si o 24 letech Vodrážky ve funkci. „Myslím, že vedení městské části by se mělo prostřídat. Žiju na Praze 13 od malička a celou dobu, co je pan Vodrážka starostou, si říkám, že by nějaká změna byla na místě,“ říká Martina.
Pro jiné vedení by byla i část opozice. „Myslím, že 24 let je opravdu hodně. Na Praze 13 je žalostný společenský život. Není tu dostatek míst a aktivit, kde by lidé mohli přirozeně trávit čas, potkávat se a vytvářet komunitu,“ tvrdí Zuzana Kratochvílová (PRAHA 13 SOBĚ).
Sám Vodrážka ale odchod v nejbližší době neplánuje. „Zatím to neplánuji předávat. Cítím, že mám ještě co nabídnout,“ myslí si. Odezvu, že už přesluhuje, nevnímá ani na setkání s občany. „Moje manželka by byla nejradši, kdybych skončil už třeba dvě období dozadu. Ale zatím si limit, kdy se starostováním skončit, nenastavuji, prostě to nechávám být,“ doplňuje.
Že by se vhodný nástupce našel, starosta nepopírá, zmiňuje například dvojku z kandidátky ODS, zastupitelku Petru Dymlovou. „Poslední dobou nikdo nechce být jednička na kandidátce. Ať už na komunální úrovni, nebo na celostátní. Vedle pozitiv to má i svá negativa: jste více na očích, musíte se víc kontrolovat. Každý chce být náměstkem a nikdo nechce být primátorem,“ dodává Vodrážka.
