Článek
Výrazné zadlužení evropských států znamená, že jednotlivé vlády hledají dodatečné daňové příjmy. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku činil poměr veřejného dluhu k velikosti ekonomiky v eurozóně 88,9 procenta a v Evropské unii 82,9 procenta.
Do budoucna přitom musíme očekávat vyšší výdaje na obranu, a kvůli stárnoucímu obyvatelstvu a nižší imigraci i na důchody či zdravotnictví.
Maďarská vláda i proto plánuje od příštího roku zavést daň z majetku pro nejbohatší občany, která by se měla týkat majetku nad miliardu forintů, tedy zhruba 66,8 milionu korun.
„Daň z majetku bude milníkem. Nařízení je připraveno již delší dobu a zavede daň z majetku u příjmů a majetku přesahujících miliardu forintů,“ uvedl ministr vlády Bálint Ruff v rozhovoru pro zpravodajský web Telex.
Krok navazuje na sliby premiéra Petera Magyara, jehož hnutí Tisza v dubnu drtivě vyhrálo volby a ukončilo šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána. Období, které podle kritiků prohloubilo nerovnost a umožnilo zbohatnout malé skupině „politických podnikatelů“.
Magyar už v červnu uvedl, že nová daň by mohla do státní pokladny přinést 300 až 600 miliard forintů ročně (20 až 40 miliard korun). Tyto peníze Maďarsko potřebuje kvůli jednomu z nejvyšších rozpočtových schodků v Evropské unii, který je letos odhadován na 7,5 procenta HDP.
Ministr Ruff zatím nezveřejnil konkrétní sazbu ani přesný okruh zdaňovaného majetku. Magyar popsal, že cílem nové daně je zvýšit sociální odpovědnost v zemi, v níž rovná daň z příjmu dlouhodobě zatěžuje chudší vrstvy obyvatelstva a je naopak příliš mírná k nejbohatším.
Evropa sází na nemovitosti
Maďarsko není v debatě o zdanění majetku osamocené. O dani pro miliardáře uvažuje Kalifornie, New York zvažuje hned několik nových poplatků pro nejbohatší a i britský premiér Andy Burnham naznačil, že se daně možná budou muset zvýšit.
Zkušenosti zemí, které podobnou daň už zavedly nebo se o ni pokusily, jsou ale smíšené. Švédští bohatí podle agentury Bloomberg zvažují po případném zavedení daně, o níž tamní politici uvažují, odchod ze země. Norsko zvýšilo daně bohatým po nástupu levicové vlády v roce 2021, ale část nejmajetnějších obyvatel utekla do zahraničí, takže vládou pověřená komise následně doporučila daň z čistého majetku naopak výrazně snížit.
„Majetkové daně v Evropě nemají jednotnou podobu. Státy využívají především daně z nemovitostí, daně z převodu a dědické a darovací daně. Daň z čistého majetku je dnes spíše výjimkou,“ uvedl pro Seznam Zprávy vedoucí partner daňového a právního oddělení PwC Martin Diviš.
Podle databáze PwC Worldwide Tax Summaries naprostá většina zemí vybírá pravidelnou daň z nemovitostí (s výjimkou Malty a Kypru, kde jsou nulové). Výnos je ale nízký kvůli zastaralému katastrálnímu oceňování.
Naproti tomu daň z čistého majetku jednotlivce uplatňuje dnes v Evropské unii jen Španělsko, mimo unii pak Švýcarsko a Norsko. Řada zemí ji v minulosti zrušila – mimo jiné Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko či Finsko – kvůli obavám z odlivu kapitálu, robustní administrativě a omezenému čistému výnosu.
Místo daně z celkového majetku proto státy častěji zdaňují jeho vybrané části, nebo výnos z něj: Francie se soustředí na nemovitosti, Nizozemsko na předpokládaný výnos z majetku, Portugalsko na dražší nemovitosti.
Střední a východní Evropa včetně Česka, Slovenska, Estonska, Bulharska či Polska pak majetkové daně dlouhodobě drží na relativně nízké úrovni, mimo jiné kvůli daňové konkurenceschopnosti a podpoře zahraničních investic.
„Případné zavedení majetkové daně v Maďarsku by tak představovalo spíše výjimku než evropský standard. Rozhodující by bylo její konkrétní nastavení, zejména způsob oceňování majetku, výše sazby, výjimky a opatření proti přesunu majetku do zahraničí,“ dodal Diviš.
Evropská zkušenost ukazuje, že státy dnes častěji zdaňují konkrétní typy majetku nebo výnos z něj než celý čistý majetek poplatníka.
Debata o daních v Česku
Kvůli vysokým schodkům rozpočtu se úvahy o vyšším zdanění začínají objevovat i v tuzemsku. Česko bude příští rok hospodařit s rozpočtovým deficitem 386 miliard korun a podle člena Národní rozpočtové rady Luboše Komárka se schodek veřejných financí v dalších letech nezmenší, pokud vláda nezasáhne jak na straně výdajů, tak příjmů.
Sám premiér Andrej Babiš už připustil vyšší daně, a hovořil například o vyšším zdanění dividend, investičních nemovitostí či o možné dani z mimořádných zisků rafinérií. Jisté jsou už změny u některých spotřebních daní.
I Komárek na příjmové straně rozpočtu navrhuje vyšší zdanění bohatších jednotlivců čili obdobu zrušené superhrubé mzdy. A nebrání se ani vyššímu zdanění nemovitostí, které je podle něj v Česku „extrémně nízké“. Varuje ale před přehnanými očekáváními.
„Neměli bychom zapomínat na to, že tyto peníze už jednou byly zdaněny. A jestli tímto opatřením vyřešíme nárůst cen bytů nebo jejich dostupnost? Obávám, že to se nepovede. To by muselo být opravdu výrazné zdanění, a v teorii veřejných financí se často doporučuje, že daňové změny by měly být pozvolné, ne šokem,“ říká Komárek.
Času na rozpočtovou konsolidaci přitom ubývá. Schodek veřejných financí by se v Česku měl z loňských 2,1 procenta HDP zvýšit na 3,5 až 3,6 procenta v roce 2027. Dluh země přitom od roku 2020 roste třetím nejrychlejším tempem v EU, rychleji rostou už jen Finsku a Rumunsku. Padesátiprocentní hranice zadlužení vůči HDP, po jejímž překročení se aktivuje dluhová brzda, by mohla být dosažena už kolem roku 2029.
