Hlavní obsah

Libanonský premiér v OSN kritizoval zbrojení a odmítl zatažení své země do bojů

Foto: Reuters

Libanonský premiér Naváf Salám.

Premiér Libanonu kritizoval na Valném shromáždění OSN poměry ve světě, poukázal i na ekonomické rozdíly mezi zeměmi. Odmítl Libanon jako arénu pro boje ostatních.

Článek

Libanonský premiér Naváf Salám v pátek kritizoval zbrojení ve světě a prohlubování ekonomické nerovnováhy. Ve svém projevu během všeobecné rozpravy 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku také prohlásil, že Libanon se odmítá stát kolbištěm znepřátelených sil a že o budoucnosti jeho země rozhodnou jen Libanonci a nikdo jiný.

„Je pravda, že konflikty v našem sousedství na nás dopadají, ale to neznamená, že se staneme arénou pro boje ostatních,“ řekl Salám.

Vlivné libanonské militantní hnutí Hizballáh, které se opírá o podporu Íránu, se dostalo do střetu s Izraelem, když Spojené státy a Izrael zahájily v únoru válku proti Teheránu. Hizballáh v solidaritě s islámskou republikou začal útočit na Izrael raketami a drony, na což Izrael odpověděl pozemní invazí v jižním Libanonu a rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery napříč celým Libanonem.

V této souvislosti Salám řekl, že budoucnost Libanonu leží v rukách jeho obyvatel. Jako jeden z úkolů své vlády označil obnovení státní suverenity, kdy zbraně budou mít v Libanonu jen libanonské ozbrojené síly a kdy o válce a míru budou rozhodovat pouze libanonské státní instituce a nikdo jiný.

Salám projev zahájil kritikou poměrů ve světě. „OSN byla před více než 80 lety založena s příslibem, že síla práva nahradí právo síly. Stále ale žijeme ve světě mnoha válek a ve světě, který vydává více na zbrojení než na svůj rozvoj,“ řekl. Poznamenal, že touto situací trpí civilisté, z nichž miliony musely kvůli bojům opustit své domovy.

Za cestu k míru označil obnovení důvěry, což vyžaduje respektování mezinárodního práva. „Bez důvěry mezi státy nebude bezpečí a mír,“ řekl.

Libanonský premiér rovněž poukázal na prohlubující se ekonomické rozdíly mezi zeměmi a také na to, že státy jsou nuceny vynakládat více peněz na splácení svých dluhů než na zdravotnictví a školství.

Doporučované