Článek
Projíždíte obcí, problikne blesk a za pár dní vám ve schránce přistane výzva k zaplacení pokuty. Pro spousty řidičů známý scénář má nyní jeden zásadní právní háček.
Krajský soud v Brně totiž nedávno dal za pravdu řidiči, který odmítl uhradit sankci z úsekového měření v jihomoravských Lažanech. Muž u soudu úspěšně napadl fakt, že tam rychlost aut měřila městská policie ze sousedního Blanska na základě neplatné smlouvy.
Jelikož samotná radnice rychlost měřit nesmí, některé malé vesnice a města, bez vlastní městské policie, si k obsluze automatických radarů běžně „vypůjčují“ strážníky z větších sousedních měst.
A právě v tom tkví pro vyfocené řidiče nečekaná naděje. Jak totiž ukázal nedávný rozsudek, pokud vám výzva přišla z podobné obce s vypůjčenou policií, možná je měření od samého počátku nelegální a vy pokutu platit nemusíte.
Kdo má právo rozhodovat?
Krajský soud v Brně v nedávném rozsudku konstatoval, že veřejnoprávní smlouvy umožňující měření rychlosti cizí městskou policií jsou od samého počátku absolutně neplatné, pokud je neschválilo zastupitelstvo, ale pouze rada obce. Tyto radary schválené pouze radou fungují v desítkách obcí napříč Českem.
Soud upozornil na to, že aby cizí strážníci mohli legálně působit a rozdávat pokuty v jiné obci, jedná se o specifickou formu takzvané meziobecní spolupráce. Tu však podle výkladu samosoudce Martina Kopy nesmí schválit pouze úzký kruh radních, ale musí o ní transparentně a veřejně hlasovat celé zastupitelstvo.
„Zastupitelstvo je hlavní orgán s největší legitimitou pro takhle důležitou věc, jako je působení obecní policie na území jiné obce,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy autor rozsudku, soudce Martin Kopa.
Zatímco v menších Lažanech dohodu o spolupráci řádně schválilo zastupitelstvo, na straně Blanska smlouvu odhlasovala pouze rada města. To je podle brněnského soudu chyba, která celou smlouvu činí absolutně neplatnou, a blanenští strážníci tak v Lažanech měřili rychlost bez zákonného oprávnění.
„Zákon o obcích obsahuje ustanovení, které jasně říká, že pokud nějaký akt má schválit zastupitelstvo a neudělá to, tak je ten akt prostě neplatný,“ dodal Kopa.
Právo přeje bdělým, zbytek má smůlu
Rozsudek brněnského soudu dává řidičům do ruky zcela nový a silný argument, jak se automatickým pokutám bránit. „Nejde ale o plošnou amnestii, která by znamenala automatické vracení peněz všem vyfoceným řidičům,“ vysvětluje Kopa.
Šanci na úspěch mají nyní především ti řidiči, kteří pokutu nezaplatili a aktivně se proti ní odvolali. „Mohou totiž v probíhajícím řízení namítnout, že kvůli absolutně neplatné smlouvě proběhlo samotné měření rychlosti nezákonně, čímž úřadům chybí legální důkaz pro udělení sankce,“ říká Kopa.
Naopak řidiči, kteří výzvu k zaplacení v minulosti bez námitek uhradili, mají s největší pravděpodobností smůlu. Pravomocným rozhodnutím úřadů totiž svědčí takzvaná presumpce správnosti – dokud rozhodnutí někdo oficiálně nezruší, platí. Zpětně žádat o obnovu řízení a vrácení peněz jen na základě nového právního názoru krajského soudu podle soudce Kopy v zásadě nelze.
„Platí taková právnická poučka, že právo přeje bdělým. Pokud se někdo nebránil a nepodal odvolání, tak pokuta zkrátka platí,“ popsal Kopa.
Ani aktivně se bránící řidiči ale zatím nemají stoprocentní jistotu, že se sankci vyhnou. Úředníci totiž mohou právní názor brněnského soudu v jiných případech prozatím odmítat.
„Správní orgán může říct, že s krajským soudem nesouhlasí. Pak se čeká, než tuto praxi sjednotí Nejvyšší správní soud,“ popisuje postup úřadů Kopa. Definitivní jistotu tak řidičům přinese až verdikt nejvyšší instance.
Schválil to krajský úřad, diví se starostové
Spousta obcí, kterých se rozsudek týká, o novém výkladu Krajského soudu nemá tušení. Například město Vítkov, které měří rychlost v městysu Březová. Za dosavadní praxí si stojí a odvolávají se na krajský úřad, který smlouvy posvětil.
„Dost bych se divil, že by nám přes krajský úřad prošlo něco nelegálního. Ta smlouva nabývá platnosti až po jeho souhlasu. Schválí to jeden orgán obce, druhý orgán obce a pak to teprve krajský úřad zkontroluje a schválí,“ popsal místostarosta Vítkova Martin Šrubař (KDU-ČSL).
Není proto divu, že právě nadřízený orgán se nyní obcí zastal. Krajský úřad Jihomoravského kraje, který spornou lažanskou smlouvu v minulosti posvětil a v soudním sporu figuruje jako žalovaný, podal proti výkladu brněnského soudu kasační stížnost.
Krajští úředníci ve stížnosti, jejíž text má redakce k dispozici, namítají, že brněnský rozsudek je nepřezkoumatelný a soud se přiklonil k jednomu z výkladů bez dostatečného odůvodnění.
Postup města Blanska byl podle kraje zcela v souladu se zákonem, jelikož uzavření smlouvy spadá do pravomoci rady obce, což ve svých metodických materiálech potvrzovalo obcím i Ministerstvo vnitra.
Na to se odvolává i samotný starosta Blanska Jiří Crha (ODS).
„Vycházeli jsme z názoru Ministerstva vnitra, že rozhodování o těchto veřejnoprávních smlouvách patří do nevyhrazené kompetence rady, pokud si to zastupitelstvo jako vyšší orgán nevyhradí pro sebe. Podle toho jsme také postupovali a smlouvy měli takto uzavřené,“ vysvětlil starosta Crha.
Budou se pokuty vracet?
Sdružení automobilových dopravců (ČESMAD Bohemia) avizuje, že pokud Nejvyšší správní soud výklad toho krajského potvrdí, budou radit dopravcům, aby své pokuty vymáhali zpětně.
„Pokud Nejvyšší správní soud závěry Krajského soudu v Brně potvrdí, doporučíme dopravcům, kterým byla na základě obdobného měření uložena pokuta, aby si ověřili, zda se závěr soudu vztahuje i na jejich případ,“ varuje zástupce generálního tajemníka a vedoucí odboru legislativy ČESMAD Bohemia Jan Medvěď.
Ve hře jsou tak i peníze, které už radnice inkasovaly. „V případě již pravomocně uložených pokut bude možné podle konkrétních okolností zvážit využití dostupných právních prostředků k přezkoumání nebo znovuotevření řízení a případně požadovat vrácení již uhrazené pokuty,“ dodal Medvěď.
Rychlá záchrana. Smlouvy musí znovu na stůl
Obce, kterých se problém týká, nyní hledají cestu, jak z případných nelegálních radarů vybruslit. Starosta Blanska Jiří Crha, jehož města se týkal přímo zmíněný průlomový rozsudek, se rozhodl na nic nečekat a právní nedostatek ihned napravit.
„My jsme zrovna měli zastupitelstvo, tak jsme to schválili ještě v zastupitelstvu,“ popsal Crha rychlou reakci blanenské radnice. Tímto krokem podle něj město problém vyřešilo, alespoň pro budoucí fungování radaru. K pozastavení samotného radaru do schválení zastupitelstvem však Blansko nepřistoupilo. „Ne, radar jsme nepozastavili,“ potvrdil starosta.
Postup Blanska se shoduje s doporučením ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové. Ta starostům radí, aby sporné smlouvy raději urychleně předložili k hlasování celému zastupitelstvu. Zda mají obce v mezičase samotné měření pozastavit, ovšem jednoznačně neřekla. „To záleží na tom, jak to má každá ta obec postavené, nedá se to takhle paušalizovat,“ uvedla Vladyková.
Ředitelka Svazu navíc starostům doporučuje, aby své kroky konzultovali přímo s krajskými úřady, které tyto veřejnoprávní smlouvy obcím ze zákona schvalují. Právě tyto úřady pak v odvolacím řízení řeší stížnosti pokutovaných řidičů. Vladyková však zdůraznila, že pro plošnou změnu přístupu obcí bude klíčové až konečné slovo nejvyšší instance.
„Musíme počkat na rozsudek Nejvyššího správního soudu, protože závazný výklad zákona může dělat pouze on,“ dodala.
Děláme to kvůli bezpečnosti, hájí se obce
Téma obecních radarů je v Česku dlouhodobě třaskavé. Jak už dříve upozornily Seznam Zprávy, ministr dopravy Ivan Bednárik (nezávislý za SPD) fungování některých měřicích úseků v únoru tohoto roku kritizoval a mluvil o „šedé zóně podnikání některých samospráv nebo firem“.
Pro řadu obcí se totiž podle Bednárika z radaru stal lukrativní byznys, který plní obecní kasy milionovými částkami. Stát proto v minulosti dokonce zvažoval, že by peníze z vybraných pokut nešly do rozpočtů měst, ale přímo do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Zmiňovaná šedá zóna přitom v praxi může spočívat právě i ve specifické spolupráci obcí a rozdělení úloh. Příkladem může být spojenectví Vítkova a nedalekého městyse Březová – zatímco menší obec bez městské policie pronajímá sloup, na kterém radar visí (v případě Březové za dva miliony korun ročně), větší město s vlastní policií vybírá a inkasuje pokuty.
Nefunguje to tak ale vždy. Například v případě Blanska a Lažan žádná dohoda o pronájmu podle starostky neproběhla.
„Ne, my nic nepronajímáme. Jsou tady pozemky, jeden je obecní, druhý je Ředitelství silnic a dálnic, a ti souhlasili se stavbou sloupů a radaru,“ zdůraznila starostka Lažan Jana Juncová (SRDCEM pro Lažany). Peníze z pokut vybraných na tamní silnici tak podle starostky inkasuje výhradně Blansko.
Autor průlomového rozsudku, soudce Martin Kopa, odmítá, že by při svém rozhodování bral v potaz finanční spekulace nebo to, že se obce z radarů obohacují. Uvedl, že se striktně držel výkladu zákona a ekonomické důsledky svého verdiktu vůbec nezamýšlel.
