Největší město, kde vládnou komunisté. Teď už nevyhrajeme, připouští starosta

„Rudoarmějcům osvoboditelům. MNV Petřvald, 1947,“ hlásá nápis na památníku uprostřed Petřvaldu, na jehož špičce se do okolí leskne rudá hvězda.

Na připomínku tehdejší armády Sovětského svazu lze narazit v Česku na mnoha místech. Zde ale odkaz rudé hvězdy stále vládne i na radnici.

Petřvald, nenápadné město mezi Ostravou a Orlovou, je se sedmi a půl tisíci obyvatel největší samostatnou obcí v zemi, v jejímž čele dodnes stojí komunisté. Zatímco ještě v roce 2016 například zástupce KSČM vládl v nedalekém sedmdesátitisícovém Havířově, dnes už stojí v čele měst a obcí jen výjimečně.

Z těch významnějších vládli v posledních letech komunisté třeba v třítisícové Teplé na Chebsku nebo v jihočeské Horní Stropnici s 1500 obyvateli. V obou případech ale už letos do voleb pod značkou KSČM nejdou.

To v Petřvaldě ano, i tak je možné, že se jejich vláda chýlí ke konci. „Myslím, že už to nevyjde,“ míní starosta Jiří Lukša (KSČM), který po blížících se komunálních volbách odchází z politiky. Znovu nekandiduje z osobních důvodů.

Petřvald připomíná spíše velkou vesnici než město. Jeho zástavbu, která se rozkládá na dvou stranách rušné silnice z Ostravy do Orlové, tvoří s výjimkou pár bytovek dlouhé řady rodinných domků.

„Petřvald má velkou výhodu, že má dobrou geografickou polohu, že je všude stejně blízko za prací v rámci regionu,“ vyzdvihuje nenápadné město starosta Lukša.

Založení Petřvaldu se datuje do 13. století, jeho rozvoj je ale stejně jako u mnoha dalších měst a obcí na Ostravsku a Karvinsku neochvějně spojen s těžbou uhlí. Ta zde začala v první polovině 19. století a pokračovala až do roku 1998. Na těžbu ve městě odkazují mimo jiné dvě básně ze slavné sbírky Petra Bezruče Slezské písně.

Definitivně se doly v oblasti uzavřely začátkem letoška v deset kilometrů vzdálené Stonavě. „Můj názor je, že to je škoda. Že těžba skončila předčasně. Plno zásob se odepsalo, ale to je na dlouho,“ míní starosta Lukša.

Pozůstatky po někdejší těžbě lze ale dodnes najít na mnoha místech ve městě. Třeba hned naproti radnici, umístěné osamoceně uprostřed dnes zelené plochy v místním parku, se dodnes nachází oplocený vývod zasypané větrné jámy. Nápis kolemjdoucí varuje před nebezpečím výstupu plynů.

A právě hornickou minulost lze dávat do souvislosti s místní popularitou KSČM. Myslí si to alespoň Roman Reiss, který do letošních voleb vede ODS. „Je to dáno tím, že Petřvald je hornická obec. Kdysi tu byla každá druhá rodina hornická. V té době, kdo chtěl nějak postoupit, musel jít do KSČ. A nějak se to dědí z generace na generaci. Je to zakořeněno,“ míní.

KSČM zde před čtyřmi lety skončilo první s více než 31 procenty hlasů. Před osmi lety měli komunisté dokonce o čtyři procentní body lepší zisk. Křeslo starosty tehdy získali po několika obdobích, kdy volby vyhráli sociální i občanští demokraté.

Na dobu před rokem 1989 často pozitivně vzpomínají i lidé, kteří komunisty nevolí. „Já jsem narozená za komunistů. Měli jsme nějaké jistoty: zdravotnictví, práci. Teď nemáme žádnou jistotu. Jestli nás nevyhodí z bytu. Jestli když onemocníme, tak se o nás někdo postará. Tyto jistoty nám teď chybí,“ říká paní Iva, která bydlí v jedné z místních bytovek.

Starostu Lukšu podle svých slov nikdy nevolila, je to ale podle ní „super člověk“. Většinou volí hnutí ANO, teď ale není příliš spokojená s jeho vládním angažmá. Stále tak váhá, koho podpoří.

Se současným vedením je spokojená i paní Kateřina. Pokud by starosta pokračoval, zvažovala by jeho volbu, takto ale podpoří Sociální demokracii. „Lidi, myslím, volí spíš člověka než stranu. Chtějí to dát někomu, koho znají,“ míní.

„Co je tady špatně? To vyloženě nejde říct. Nic bych asi nenašla,“ říká Kateřina. Další místní si na životě v Petřvaldě chválí dostatek zeleně a kombinaci vesnického klidu s výhodami města, jako je dostatek služeb a občanské vybavenosti.

Pokud jim něco vadí, je to výrazná doprava na silnici, která Petřvald protíná. „Já bych byla ráda, kdyby se to tady více posouvalo, něco se stavělo, je to trochu zaseklé,“ dodává místní žena, která nesdělila své jméno.

„Petřvald za poslední desítky let nemá žádný závažný problém, že by potřeboval někdo něco razantně změnit,“ popisuje situaci Reiss z ODS. Ačkoli na celostátní úrovni zastávají občanští demokraté a komunisté zcela rozdílné názory, v Petřvaldu poslední čtyři roky spolupracují. ODS se stala po volbách „jazýčkem na vahách“ a podle Reisse upřednostnila koalici se starostou Lukšou před méně zkušenými politiky například z SPD.

„Lidem stačí, když jim v noci svítí světlo, v zimě mají odhrnutý sníh a mají odvezené popelnice. Nikdo tam neplánuje akvapark ani zimní stadion. Obec nějak funguje a není důvod něco změnit. Nikdo nepřišel s nějakou převratnou novinkou,“ zdůvodňuje přetrvávající podporu KSČM.

Jednu kauzu ale město přeci jen v posledních době řešilo. Starosta se dostal do sporu s obyvateli patnácti domů v Okrajové ulici, upozornil v březnu Moravskoslezský deník. Lukša tvrdí, že lidé svými zahradami zasahují do pozemku města, kde leží sad. K nesouladu mělo dojít před až sedmdesáti lety, kdy všechny tyto pozemky patřily OKD a ploty je rozdělila jen „od oka“. Starosta nyní chce, aby lidé pozemky buď odkoupili, nebo posunuli své ploty. Někteří z obyvatel Okrajové s tím nesouhlasí a chtějí se soudit.

Volit se v tomto týdnu chystá i dvaapadesátiletá Miroslava Kršáková, která podpoří komunisty. Ve volbách dokonce sama kandiduje, a to z šestého místa. Příliš optimistická ale není - v další úspěch strany nevěří. „Víte proč? Je tady tolik přistěhovalců, kteří netíhnou ke komunistům. Komunální volby nejsou o stranách, ale o lidech, ale mladí to tak nevidí,“ míní.

Na to upozorňuje i starosta Lukša. Zatímco větší města v okolí, jako Ostrava, Karviná, Bohumín nebo Orlová, se v posledních desetiletích potýkají s výrazným úbytkem obyvatel, menší města a obce zaklíněné mezi nimi zažívají naopak přírůstek. Atraktivní jsou zejména pro dobrou polohu, klid a dostupné bydlení.

„Dochází k deurbanizaci, že lidé se spíš z těch velkých měst stěhují do těch menších. Jeden z důvodů může být, že tam je drahé bydlení, takže si radši postaví domeček a splatí úvěr. Infrastruktura a občanská vybavenost je tady na dostatečné úrovni,“ míní Lukša.

A právě proto podle něj už jeho následovníci další vítězství komunistům nepřinesou. „Myslím si, že ne kvůli mé osobě, ale kvůli tomu, že se sem stěhuje hodně mladých lidí z okolních měst, už to nevyjde. Lidi, co jsou na kandidátkách, moc neznají, takže budou volit podle republikových voleb,“ myslí si starosta.

Právě mezi mladými lidmi mají komunisté zpravidla zanedbatelnou podporu. „Protože se jim neustále lže. Říká se jim, co bylo všechno špatně za minulé doby, ale neříká se jim, co bylo dobře,“ podotýká Lukša.

Doplňuje ale, že si za to strana může „částečně sama“. Konkrétnější být nechce.