Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) je česká levicově orientovaná strana. Vznikla roku 1990 jako nástupce socialistické strany KSČ. Obě fungovaly nějakou dobu zároveň ve federaci. Od zániku KSČ stojí současné komunistické uskupení samostatně. Současnou předsedkyní je Kateřina Konečná.

Po relativním úspěchu ve volbách do evropského parlamentu 2024, kdy strana kandidovala za koalici Stačilo!, se vedení KSČM proto rozhodlo v listopadu 2024 teto postup zopakovat. Na kandidátky pozvali i některé členy SOCDEM, do sněmovny se ale ve volbách 2025 nedostali.

Ideologií KSČM je komunismus. Ostře vystupují proti kapitalismu, podporují společenské vlastnictví, v programu kladou důraz na socialismus a dle vlastních slov propagují;

"Demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír."

Komunistická strana Čech a Moravy se globálně řadí k euroskeptickým stranám, přestože liberální odnož vstup do EU podpořila a následně usilovala o přijetí KSČM do Strany evropské levice.

Dlouhá léta straně předsedal Vojtěch Filip a Miroslav Grebeníček, jako europoslanec působil Miloslav Ransdorf.

Komunistická strana Československa, na kterou KSČM navazuje, vznikla v roce 1921, kdy se odštěpila od sociálních demokratů. Po roce 1948 se stala rozhodující mocí v zemi. Po listopadu 1989 původní KSČ zanikla a její územní organizace vznikla nástupnická strana - KSČM.

Během devadesátých let kritizovala privatizaci, kapitalismus a rozdělení Československa. Poslanci KSČM také chtěli snížit výdaje na obranu s cílem zabránit vstupu ČR do NATO. Kvůli své minulosti měla po roce 1989 strana vždy omezený koaliční potenciál a zůstávala v opozici.

Potýkala s úbytkem členů (mezi lety 1993 a 1997 jich přišli o polovinu) i s odchody politiků, kteří si zakládali jiné strany a hnutí (například Strana demokratické levice nebo Strana československých komunistů). Deset let po Sametové revoluci nicméně KSČM preference vzrostly a v průzkumech voličských preferencí vycházeli jako druhá nejsilnější strana po ODS. Nespokojenost voličů s tehdejší politickou situací se odrazila i ve volbách do Poslanecké sněmovny 2002: KSČM získala 41 poslaneckých křesel, vládu ale sestavila vítězná ČSSD s jinými demokratickými stranami.

Komunisté se následně vymezili i vůči vstupu do Evropské unie , jejich podpora ale začala klesat. V roce 2006 byla ještě třetí nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně, ovšem jen se 24 mandáty. V roce 2017 získala ve volbách jen 15 mandátů, získala ale největší vliv na politické dění: s hnutím ANO uzavřela dohodu o podpoře jeho menšinové vlády s ČSSD a díky tomu získali pozici místopředsedy sněmovny a vedení rozpočtového výboru. V následujících volbách 2021, sto let po svém založení, se již komunisté do sněmovny nedostali. Stejně dopadli i ve volbách v roce 2025, a to i přesto, že se spojili do uskupení Stačilo! a na kandidátky pozvali i pár členů SOCDEM. Tento postup byl kritizován s tím, že jde o nepřiznanou koalici (která potřebuje vyšší kvórum pro vstup do Poslanecké sněmovny). Stížnost u Ústavního soudu neuspěla.