Článek
Kateřina Konečná po sobotním sjezdu strany zůstává v čele KSČM. Delegáti nenavrhli nové vedení a Konečnou podpořili i přesto, že svou funkci předsedkyně dala k dispozici po neúspěchu v podzimních volbách, ve kterých komunisté kandidovali v rámci hnutí Stačilo!.
„Vnímám to jako kontinuitu s neúspěšným kurzem, který byl nastolen v roce 2024 a završen prohrou ve volbách letos na podzim. Tedy odchod od evropské levice a spojení s populisty v rámci Stačilo,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jiří Dolejš, bývalý dlouholetý poslanec KSČM, kterého vedení v únoru vyloučilo kvůli údajnému porušení stanov a veřejné kritice strany.
Je pokračování Konečné v čele KSČM signálem, že bude strana dále fungovat ve značce Stačilo!? Delegáti se k tomu na sjezdu přímo nevyjádřili.
Pokud někdo necítí potřebu to kriticky reflektovat, tak to čtu jako neschopnost otevírat alternativy. Rozhodnutí kandidovat se Stačilo! vnímám nejen jako chybné, ale co do obsahu jde o konzervativní obrat. Historicky měla KSČM ambici být modernizovanou, v podstatě evropskou levicí, a od toho se obrátila. Jedná se o cestu zpátky směrem k časům minulým.
Jak si vysvětlujete, že delegáti nenavrhli nové vedení? Značí to, kritický hlas ke spolupráci v rámci Stačilo, který jste ve straně zastupoval, jednoduše není v KSČM dost silný?
Určitě. Vidím v tom určitou bezradnost, jsou bez alternativy a jedná se o určitý druh setrvačnosti. Nevědí, co mají dělat, tak se drží toho, co mají, i když to je zcela neúspěšné.
Beru to i jako odpadlictví od levicového kurzu. Nesouhlasím s tím, že projekt Stačilo byl levicový. Byl populistický až nacionální. Pokud to členské základně nevadí, tak se těžko dočkat změny.
Myslím si, že to je konec modernizačního projektu, kterým měla být KSČM oproti dřívější státostraně KSČ. Nějaká fyzická existence KSČM vzhledem k majetku a určitému počtu členů, byť starých, asi pokračovat může, ale ten projekt de facto skončil.
Straně byli bližší nacionální populisté, než evropští partneři a sociální demokraté. Pokud tuto politiku nezrevidují, jsou jakýmisi užitečnými idioty pro politické směry, které jsou eurofobní, proputinovské a extrémně populistické.
Delegáti také odmítli změnu právního statusu či názvu strany. Je to podle vás na místě vzhledem k blížící se platnosti novely trestního zákoníku, který zakazuje propagaci komunismu?
Téma není akutní, určitě nehrozí, že by někdo KSČM od ledna zakázal nebo jí zabavil majetek. Politicky problém to ale je dlouhodobě. Nepodařilo se rehabilitovat pojem komunistická jakožto demokratická cesta. Jestliže se přidávám spíše k extrémistům a nacionalistům, tak těžko lidem vysvětluji, že komunismus a fašismus jsou zcela odlišné věci.
Jejich hlavami neprošlo, jestli chtějí dál vysvětlovat, že komunismus může být i demokratický směr, nebo jestli budou v jakémsi Pavlovském reflexu hájit to, že když jim někdo zkritizuje srp a kladivo, přátelství se Sovětským svazem a soudruha Gottwalda, tak je to antikomunista.
KSČM udělalo sjezd za zavřenými dveřmi, bez přítomnosti novinářů. Rozhovory vedení odmítlo. Jak si vysvětlujete tento přístup?
Po podruhé prohraných volbách je tam určitě hodně nervozity. Nechtějí na veřejnosti moc říkat. Také určitě čekali na to, jak dopadne sjezd Sociální demokracie. Nový předseda Nedvěd obhajuje politiku Stačilo! a má i kurz na politiku typu slovenského premiéra Roberta Fica, což je člověk, který byl vyloučen z evropských socialistů. Pokud teď Sociální demokracie zamíří za Ficem, rozejde se tak i s hodnotami evropských socialistů. Definitivní funus tradiční levice je stále za dveřmi.
