Konzervativní kemp za „normální svět“. Nechyběl Vidlák, Turek ani lídři ANO

Na první pohled poměrně nesourodá sestava dorazila o víkendu na druhý ročník Konzervativního kempu. Akci, kde zněla kritika údajné cenzury nebo odhodlání bránit „normální svět“, navštívili lídři uskupení Stačilo!, SPD, Motoristů sobě, hnutí ANO nebo také politici z řad vládní koalice Spolu. Jaká je spojnice na první pohled nesourodé sestavy?

Setkání u sečské přehrady, na které se dostavili zástupci zdánlivě vzdálených táborů. Víkendový Konzervativní kemp přivítal špičky největší opoziční strany ANO, zástupce vládní koalice i členy menších uskupení usilujících letos o místa ve Sněmovně.

Mezi účastníky se tak objevil čestný prezident Motoristů sobě a europoslanec Filip Turek, šéf SPD Tomio Okamura, předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik alias Vidlák, ale třeba také lidovecký senátor Jiří Čunek, jeho kolega Zdeněk Hraba (za ODS) nebo místopředsedové ANO Karel Havlíček a Radek Vondráček. A nechyběli ani zástupci médií jako šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl nebo členové organizací Aliance pro rodinu nebo Spolek Svatopluk.

„Byla to pestrá škála (účastníků) – od lidí, kteří se definují levicově, silně levicově, až po takové ‚klausovské pravičáky‘. A ti všichni se tam vlastně na mnoha otázkách shodli,“ popisuje reportér Deníku N Prokop Vodrážka, který se akce společně se svým kolegou Michalem Tomešem jako novinář zúčastnil.

Přestože tyto strany by u většiny témat zřejmě jen těžko hledaly shodu, během víkendového setkání to vypadalo, že našly alespoň velké zastřešující téma – a tím byl „konzervatismus“. I když si pod ním možná každý představoval tak trochu to svoje.

Řeč na něj přišla hned na začátku setkání. Už v úvodním slovu o něm totiž promluvil Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP), která akci pořádala. „Konzervativní revoluce začala,“ konstatoval s tím, že ale takto zatím může popsat jen vývoj ve Spojených státech. Naopak v případě Evropské unie Veselý vyjádřil svou obavu, že se může stát „poslední baštou woke liberalismu“, a prohlásil také, že „my jsme tu proto, abychom bránili normální svět, přirozený řád a kontinuitu“.

Další témata se pak na Konzervativním kempu nabalovala, kdy se široce debatovalo například o národní suverenitě.

„Za mě to pojítko byla velká kritika Západu, ať si ho představíme jakkoliv. Oni ho popisovali jako ten ‚zkažený Západ,“ říká Vodrážka. Dalšími společnými prvky podle něj byl odpor k Evropské unii, „přírodní řád“ reprezentovaný třeba poukazováním na tradiční postavení rodin nebo mužů ve společnosti, případně kritika snah souvisejících s reakcí na změnu klimatu.

Novinář nicméně podotýká, že každá ze stran na tyto body nahlíží trochu jinak, což se projevilo i v diskuzích na Konzervativním kempu. Zástupci SPD třeba dlouhodobě mluví o nutnosti vystoupit z Evropské unie, kdežto čestný šéf Motoristů sobě Filip Turek navrhuje spíše spojování sil v rámci visegrádské čtyřky s cílem dosažení blokační většiny v EU.

Hlavní spojnici mezi všemi tábory je tak podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleše Michala nutné hledat jinde. A to konkrétně v tom, proti čemu se tyto strany vymezují.

„Je to současná vláda premiéra Petra Fialy, která dosahuje poměrně vysokých čísel neoblíbenosti, a toho se ty strany snaží poměrně mocně využít,“ vysvětluje v podcastu 5:59 odborník na populismus a pravicový extremismus s tím, že i přesto, že se akce zúčastnilo i několik zástupců vládní koalice, „dominantně byl Konzervativní kemp aktivitou opozičních stran“.

I kvůli tomu lze prý víkendové setkání vnímat i jako reakci na „trauma“ způsobené minulými volbami do Poslanecké sněmovny, kdy rozdrobení voličské podpory mezi větší počet stran vedlo k tomu, že řada z nich nakonec zůstala před branami dolní komory. Naopak výhodnou pozici pro sestavení vlády získaly i díky předvolebnímu spojení sil koalice Spolu a také PirSTAN.

Jejich soupeři se dnes podle Michala chtějí z vývoje poučit a snaží se spolupracovat. „A jak se blíží volby, je potřeba tu podporu (u veřejnosti) konsolidovat,“ vykresluje politolog kontext, v jakém lze vnímat dění na Konzervativním kempu.

V prostém součtu preferencí, tak jak je ukazují současné průzkumy, by přitom strany dominantně zastoupené na konferenci u sečské přehrady pohodlně získaly nadpoloviční většinu.

Michal nicméně připomíná, že ne všichni jejich voliči by nejspíš souhlasili i s těmi „nejextrémnějšími názory“, které na Konzervativním kempu zaznívaly. „Třeba roli hnutí ANO tady vnímám skutečně jako snahu o nějaké catch-all (označení pro stranu se širokým voličským potenciálem, pozn. red.). O to zmapovat si názory případné politické konkurence,“ uvádí akademik s tím, že ANO si v současnosti zároveň „testuje případné koaliční partnery“.

Konzervativní kemp tak z pohledu Aleše Michala mohl v jistém slova smyslu fungovat jako jakási přípravka na možnou koaliční spolupráci pro nejsilnější opoziční stranu. Na druhou stranu má ANO ale i další důvod, proč se podobných akcí zúčastnit. Může se totiž snažit „vysát“ voliče třeba od Motoristů sobě. A být tak o krůček blíže svému mnohokrát zmiňovanému snu – složit jednobarevnou vládu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak relevantní jsou podle politologa Michala teze o úpadku svobody slova nebo cenzuře médií v České republice, které na Konzervativním kempu také zaznívaly, nebo co pro tyto strany znamená návrat k „normálnímu světu“. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.