Článek
Jako snahu o vzájemné porozumění označují podporovatelé konání sjezdu sudetských Němců na území Česka. Odpůrci naopak mluví o provokaci a varují před možnými pokusy o revizi dějin či zpochybňování historie českého národa.
Organizace Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) zastupuje zájmy Němců, kteří se stali oběťmi poválečného odsunu po druhé světové válce, a jejich potomků. Každoročně se setkává už 75 let, doteď to bylo pokaždé v Německu. Příští rok dojde k významné změně – na pozvání iniciativy Meeting Brno má totiž sjezd hostit moravská metropole.
Podle iniciativy je setkání krokem na společné cestě ke smíření: „Brno je pro takové setkání správným místem – město, které dokázalo otevřeně mluvit o vlastní složité minulosti a přetvořit ji v prostor pro vzájemný respekt, spolupráci a přátelství,“ uvedla na svém facebooku iniciativa, která zároveň na podporu shromáždění založila internetovou petici. Ta zatím nasbírala přes tři stovky podpisů.
Necitlivé a provokující, tvrdí odpůrci
S konáním sjezdu v Brně nesouhlasí někteří politici. Například poslanec SPD za Jihomoravský kraj Jan Hrnčíř uvedl, že považuje za zcela nepřijatelné, aby na území Česka podobná akce proběhla. „Uskutečnění takové akce vnímám jako pokus o legitimizaci a návrat nepřípustných nároků a jako přímé zpochybnění historické paměti českého národa,“ řekl Seznam Zprávám Hrnčíř.
Přidala se k němu i jeho stranická kolegyně, bývalá brněnská zastupitelka a nynější poslankyně Lucie Šafránková (SPD): „Ve městě, kde lidé dodnes nosí v rodinách vzpomínky popravy a ztrátu blízkých, je taková akce necitlivá a provokující. Brno není místem pro gesta typu, která mohou zlehčovat utrpení obětí. Z úcty k pamětníkům a k historii je správné, aby se sjezd v Brně ani nikde v ČR nekonal.“
„Mělo by se udělat vše pro to, aby tady ta akce nebyla,“ sdělil na dotaz redakce šéf brněnských komunistů a jihomoravský zastupitel Martin Říha. „Připadne mi velmi pokrytecké zvát sem na sjezd do Brna sudeťáky, když se každý rok chodíme klanět na Kounicovy koleje památce obětem okupace. Všichni moc dobře vědí, co se tady za války dělo, jak se stříleli a popravovali lidé a jaký to byl teror.“
Proti takovým výrokům se vymezuje ředitel festivalu Meeting Brno Petr Kalousek. „Jsou to právě dnešní Němci, kteří jsou si velmi dobře vědomi všech hrůz a zvěrstev páchaných nacistickým režimem a varují před nebezpečím populistické a extremistické politiky. Je tedy paradoxní, že proti uspořádání setkání krajanského sdružení se vymezují lidé, jejichž smýšlení a světonázor se ponejvíce podobají právě myšlenkám, které bohužel ovládly Německo ve 30. letech a staly se příčinou druhé světové války,“ řekl.
„Zakopávání příkopů,“ zní od Pirátů a ODS
Akci brání i brněnský opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj nejde žádným způsobem o revizionismus nebo obcházení historie: „Jde jen o přiznání toho, že jsou to lidé jako my, se kterými nás spojuje rozsáhlá historie. Od války uběhlo 81 let, což už je hromada času, nikdo z tehdejších aktérů nacistických hrůz ani násilného odsunu už dnes nežije. Máme stovky let společné historie a zemi jsme budovali společně,“ řekl Hollan Seznam Zprávám.
Náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS) uvedl, že nevidí důvod, proč by se sjezd ve městě nemohl konat. „Nemusíme mít na všechno stejný názor, ale je potřeba se dívat do budoucna. Jsme tu od toho, abychom se pokusili narovnat křivdy z minulosti,“ řekl Kerndl.
Brněnský zastupitel Adam Zemek (Piráti) iniciativu hodnotí rovněž pozitivně. „Za Piráty jsme rádi, když se snažíme zahrabávat vykopané příkopy z minulosti a spíše vztahy s partnery zlepšovat než zhoršovat,“ řekl.
„Proč se vracet do minulosti? Vztahy jsou urovnané, ze strany sudetských Němců přišla omluva a já setkání vnímám spíše jako upevnění českoněmeckých vztahů,“ uvedla poslankyně Jana Krutáková (STAN) zvolená v Jihomoravském kraji.
Protesty už v minulosti
Téma sudetských Němců v Brně vyvolalo kontroverze již několikrát. Například v roce 2017, kdy zmíněný Matěj Hollan, v tu dobu náměstek primátora, byl za podporu organizace Meeting Brno aktivisty označen za neonacistu.
Tehdy iniciativa „zrekonstruovala“ pomocí lešení na Moravském náměstí budovu Německého domu, kde za války sídlily nacistické organizace. Aktivisté z hnutí Slušní lidé se proti instalaci ohradili tak, že na lešení vyvěsili plakát s Hollanovou fotografií. Následně náměstka přirovnali k Hitlerovi.
V letošním roce se poté v Praze a Brně proti konání sjezdu protestovalo. Demonstrací se zúčastnilo asi 150 lidí. Svůj odpor vůči akci sepsali v deklaraci proti shromáždění, kterou adresovali brněnskému magistrátu.
