Počet škrtnutých pořadů a zaměstnanců ještě není konečný, říká Fridrich z ČT

Česká televize začíná šetřit. Už na příští rok oznámila úspory 350 milionů korun. Plánuje propouštět zaměstnance, škrtat některé pořady a nebude se účastnit pěvecké soutěže Eurovize. Proč jsou tyto kroky podle vedení nezbytné?

Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT Milan Fridrich.

Vedení televize škrty vysvětluje tím, že se musí připravit na chystanou změnu financování veřejnoprávních médií, kterou slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) svým voličům. Původní plán zrušit poplatky od ledna 2027 už koalice nestíhá, záměru se ale zatím zcela nevzdala.

„Cílem je vytvořit rezervu a připravit Českou televizi na nejistotu dalšího financování bez skokového omezení veřejné služby,“ uvedl v polovině září generální ředitel Hynek Chudárek.

Už v příštím roce chce televize ušetřit zhruba 350 milionů korun. Letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, proti letošku by tak úspora činila čtyři procenta.

Diváci se tak musí připravit na změny v programu. Jak dnes vedení ČT oznámilo, televize se nezúčastní hudební soutěže Eurovize. Podle dřívějších informací z médií by mělo dojít také k útlumu některých pořadů, jako je kriminalistický týdeník Na stopě, Třináctá komnata, Gejzír nebo Interview Speciál. Skončit má noční kontinuální živé vysílání zpravodajského kanálu ČT24 a pouze jednou měsíčně budou vznikat dosud týdenní pořady Zkraje či Newsroom.

Omezí se také výroba v regionálních studiích v Brně a Ostravě, odkud se už nebude vysílat pořad Sama doma. Ten zůstane pouze v Praze. A rušit se mají i pořady na dětském kanálu ČT:D, konkrétně Šikulové nebo Draci v hrnci.

Úspory se dotknou nejen pořadů, ale i provozních nákladů a odložení investic. Součástí opatření má být i urychlení propouštění. Televize se plánuje od letoška do roku 2030 zbavit 12 procent zaměstnanců, tedy téměř 350 lidí. Podle Chudárka vychází snižování počtu zaměstnanců z dlouhodobých plánů, které už dříve schválila Rada ČT.

Podle čeho televize vybírala, co zastaví? A jaké kroky čekají na Kavčích horách od vlády?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Proč se ČT rozhodla přijít s plánem na tak poměrně velké škrty na příští rok? - Nejsou tak velké a nerozhodla se Česká televize sama o sobě, ale byla k tomu vyzvána Radou České televize. Protože od června, kdy se zveřejnil plán, že vláda se rozhodla, že do Sněmovny pošle zákon, který ruší poplatky, a přizná nám nějakou sumu, tam došlo k poměrně výraznému úbytku peněz. A vzhledem k tomu, že se mohlo stát, i když v tuhle chvíli to není úplně pravděpodobné, že by ten zákon začal platit od 1. 1. 2027, tak Rada ČT tehdy rozhodla, že bychom měli připravit okamžitě nějaký krizový scénář.

2:00 Během léta se potom dohodlo, že ten scénář nebude úplně brutální, ale že Česká televize se musí připravit v dlouhodobém horizontu na úbytek peněz. Takže Rada rozhodla, že máme schovat 350 milionů. - Rada České televize vás ale nevyzvala k tomu, abyste škrtli 350 milionů. Ona vás vyzvala k tomu, abyste zpracovali krizové varianty hospodaření. To neznamená: hospodařte tak od zítřka a škrtejte, ale připravte krizové varianty hospodaření. Nebo ano? - Možná to nebylo úplně zveřejněno, ale na uzavřeném jednání Rady České televize padla přesně tato suma.

2:30 Takže trváte na tom, že to je výslovně požadavek Rady České televize, abyste uspořili 350 milionů? - Byl to návrh Rady České televize, který management akceptoval, že tuhle sumu na příští rok ušetříme.

3:00 A proč jste akceptovali to, že to ušetříte už v roce 2027, když velmi pravděpodobně nedojde ke změně financování od roku 2027? Není to předčasné? - Určitě to předčasné není. Protože když jsem tady byl minule, tak jsem říkal, že překotná změna financování a překotný úbytek peněz bude znamenat, že nebudeme schopni provést restrukturalizaci a přizpůsobit se nové realitě. Přizpůsobovat se nové realitě bude trvat dva až dva a půl roku. Což znamená, že se musíte připravit na úbytek zaměstnanců, musíte se připravit na útlum části výroby. A je naopak dobře, že na to máme čas a že s tím můžeme začít už příští rok.

4:00 Jinými slovy, to, že dojde ke změně financování a že poklesnou peníze pro Českou televizi, potažmo Český rozhlas, berete jako hotovou věc. Proto se na to už teď připravujete. - Nebereme to jako úplně hotovou věc, ale na druhou stranu… - Ale už teď se na to chystáte. - Člověk musí být připraven. Jako dobrý hospodář a jako dobrý manažer. Protože kdybychom nic nedělali, a pak se to najednou stalo, tak všichni řeknou: „Proč se management nepřipravil?“

4:30 A když se to nestane, tak mezitím přijdete o cenné zaměstnance, cenné pořady, cenné diváky. - Určitě nepřijdeme. Na druhou stranu, aby se udržely peníze na platy, protože zároveň se klasicky valorizuje a my máme kolektivní smlouvu s odbory a tak podobně, tak se se snižováním počtu zaměstnanců počítalo i v dlouhodobých plánech. I kdyby se vůbec nic ve financování nezměnilo, tak se plánovalo, že do roku 2030 Česká televize propustí 300 až 350 zaměstnanců. I kdyby se nic nestalo a valorizoval se poplatek. Protože se nám zdražují energie, zdražují se vstupy, technika a spousta dalších věcí.

5:00 Jak se vám poslouchá to, když vaši vlastní zaměstnanci říkají, že tyto úsporné kroky děláte proto, abyste vyšli vstříc politikům, abyste si je uchlácholili a zmenšili dopady chystané změny financování České televize? Kritizují, že neděláte nic a podobně. - Není pravda, že neděláme nic. To rozhodně není pravda. Stále stojíme za tím, že se snažíme přesvědčovat, aby poplatek zůstal. Na druhou stranu, musíme být připraveni na více variant, které existují. Nekoncentrujeme se čistě na peníze.

5:30 Nevycházíme nijak vstříc politikům a nebylo to na žádný pokyn nebo po žádné dohodě s jakýmkoliv politikem v tomto státě, včetně premiéra Babiše, že bychom měli dopředu spořit, abychom ukázali, že spořit dokážeme. Úspory Česká televize dělala v uplynulých letech za Petra Dvořáka i za Honzy Součka každý rok. Každý rok se spořily nějaké peníze. To, co teď děláme, není nic mimořádného.

7:00 Na čem se dohodl Hynek Chudárek na schůzce s Andrejem Babišem, když se s ním setkal? - Tam nebyla žádná dohoda. - A o čem tedy jednali? - Generální ředitel přinesl premiérovi dokumenty, ve kterých mu ukázal, jaké jsou naše dlouhodobé plány ve výrobě, jaké jsou dlouhodobé plány v investicích, co se bude dít kolem zaměstnanosti. - Takže mu představil ten návrh úspor? - Ne. Nepředstavil mu návrh úspor. Představil mu návrh standardních dlouhodobých plánů, které jsou na webu České televize. Které ale, jak víme, si v České republice málokdo přečte. A v osobním kontaktu je vždy lepší, když vysvětlíte, že některé úspory udělat nemůžete a že tyto peníze potřebujete, abyste udrželi ten podnik v chodu. Jinak by taky mohlo dojít k tomu, že by to televize neunesla, kdyby ty úspory byly nárazové a rychlé a mohla by zbankrotovat.

9:30 Kolik v rámci úspor propouštíte zaměstnanců a kolik rušíte pořadů? - Počet pořadů je zatím ještě neuzavřený. Ale jak dnes bylo zveřejněno, tak se příští rok neúčastníme Eurovize, protože to byla poměrně nákladná soutěž a z našeho pohledu divácky nepřinášela takový užitek. Byli jsme hrdí na to, že jsme mezi spoustou dalších zemí, ale nejsme jediná země Evropy, která tam nebude.

10:00 Počet zaměstnanců také není konečný, protože na tom všem se pracuje. A já zatím nejsem schopen mluvit o tom, jak přesně bude vypadat rozpočet, který předloží Česká televize Radě České televize na začátku listopadu. Protože zatím je to jenom hrubý rozpočet. Ale můžu říct jednu věc: peníze na výrobu, které byly v dlouhodobých plánech, nejen že budou dodrženy, ale bude tam dokonce více peněz na výrobu, než máme v dlouhodobých plánech alokováno. A to přibližně o 150 až 200 milionů na dětské pořady a spoustu dalších věcí.

10:30 Některé pořady jsme rozvolnili, třeba Třináctou komnatu, pořad Rozpleteno nebo Gejzír budeme dělat jako čtrnáctidenníky a vyplníme tím programový prostor trošku jinak. A některé pořady se zrušily. Ale zase třeba na Déčku meziročně vzroste rozpočet o 30 milionů, protože budeme vyrábět dětský rodinný seriál.

11:00 Říkáte, že máte plán, očividně o tom jednáte dlouhou dobu. Ta otázka je úplně jasná: kolik pořadů zrušíte, kolik zaměstnanců propustíte? - Zaměstnanců by dohromady mělo být něco kolem stovky, což je v dlouhodobých plánech. A pořadů je cca 10 až 12. Ale já vám k tomu řeknu jednu strašně důležitou věc: my sice šetříme 350 milionů, ale to není 350 milionů, které bychom ukrojili. My jsme zároveň byli schopní vygenerovat v letošním roce mnohem více peněz, než jsme měli, což znamená, že reálný dopad není 350 milionů. My těch 350 milionů neutratíme, ale schováme si je.

16:00 Pojďte mi říct, jaké budou ty zrušené pořady. - Na stopě, to je například pořad, který má setrvalý pokles sledovanosti a tak podobně. Což ale neznamená, že klesají peníze na publicistiku a dokumentární pořady. Noční vysílání ČT24. A potom jsem zmiňoval, že z některých pořadů se stanou čtrnáctideníky. - Interview speciál se také ruší? - Já za ČT24 nechci mluvit. - Ale vy jste věděl, že tohle je také téma. Říkal jste, že mi tady v rozhovoru vysvětlíte chystané plánované úspory České televize. - Ano. - Tak mi to pojďte říct, ať za týden nepotvrzujete, že to je skutečně zrušené. - Ale já opravdu nemám konkrétní informaci ohledně ČT24, protože ČT24 mně nepodléhá, vůbec ji neřeším.

17:30 U ČT24 ještě všechny věci také nejsou definitivně hotové. Tak já vám přece nebudu říkat nějaký definitivní postoj, když jsou ty věci ještě pořád v běhu. Já vám to říkám u věcí, kde už je to rozhodnuto. Ale u ČT24 jsou ještě změny. Třeba se měla rušit Galerie Selfie. Ale na konci minulého týdne jsme zjistili, že jsme schopní najít nějaké peníze a že to zachováme v tom tvaru a Galerie Selfie se neruší.

18:00 Vy jste říkal 10 až 12 pořadů. - Za tři až čtyři dny se ta situace může změnit. - To máte dost chaos v tom plánování. - Nemáme žádný chaos v plánování. To jsou věci, které se nějakým způsobem vyvíjejí.

18:30 A podle čeho se rozhodujete, co zrušíte a co ne? - Ta kritéria jsou normálně profesionální. Což znamená, že třeba u některých pořadů už se ten formát vyčerpal. U některého je to třeba dlouhodobá kritika neefektivity, vynaložených peněz, něco se udělalo a ukázalo se, že by bylo lepší dělat něco jiného. A tohle se děje na každoroční bázi. To není nic, co by bylo anomální.

20:00 Tomu rozumím. Jenom teď do médií uniká celá řada informací o tom, co zrušíte. Vy jste před třemi týdny řekl, že nezrušíte nic. A teď je jasné, že něco zrušíte. - Ty informace unikají často účelově. Často je pouštějí tvůrci, kteří mají pocit, že se to bude týkat jich. Je to naprosto standardní. Tohle se děje u policie, tohle se děje úplně všude, když se dělají nějaké reorganizace. Já vám jenom říkám, na co vám můžu dát ruku, že opravdu bude zrušeno a na čem se ještě v příštích týdnech můžeme nakonec dohodnout, že bude trošku jinak.

20:30 Pořad Newsroom ČT24, pořad, který se neruší, ale měla by se měnit jeho frekvence a podle dostupných informací bude z něj měsíčník. Platí to? - Ano. To vám můžu potvrdit. - Proč se mění? - To jsou věci, které vznikly v redakci zpravodajství diskuzí mezi šéfredaktorem a tvůrci. Do toho ze své kompetence nezasahuji. - Týká se to pořadu, který je terčem útoku politiků. Andrej Babiš si na něj mimo jiné stěžoval. - Já bych za tím vůbec nehledal tyto důvody. - To je náhodná souvislost? - Víte co, terčem politiků je kde co. A nerušíme to.

21:00 Co třeba dalšího je teď největším terčem politiků a nerušíte to? Reportéři? - Nevím. Ano, přesně. Reportéry ČT, ani Reportéry Plus, ani Bilanci, ani Fenomén doby jsme nerušili. - To jsem neslyšela na tiskových konferencích Andreje Babiše, že by se do nich opíral. - Asi jste si všimla, že před pár měsíci, a ministr kultury Oto Klempíř o tom mluví neustále, nám vyčítali StarDance. A taky nikdo StarDance neruší. Tento týden začíná další ročník.

22:00 Pokud se chcete zeptat na úplně přesné důvody, proč se stává z Newsroomu měsíčník, prosím, pozvěte si někdy Petra Mrzenu, ředitele zpravodajství. - A to jsem zkoušela. Věříte tomu? - Asi ano. Ale já jsem opravdu neseděl na vnitřních poradách redakce zpravodajství ani publicistiky. Neříkám jim vůbec, co mají dělat, co nemají dělat. To vůbec není moje kompetence. Newsroom ČT24 je na ČT24 a tam s tím už vůbec nemám nic společného.

23:00 Tady je asi dobré poznamenat, protože jsme to neřekli v úvodu, že stejně tak velmi usilovně zveme generálního ředitele České televize, pana Hynka Chudárka. Opakovaně více než rok. A všechny naše pokusy jsou marné. - A vždycky si vám tady sednu nakonec já.

23:30 Je dobré uvést informace na pravou míru a zasadit je do nějakého kontextu, protože se mi zdá, že občas to ujíždí a vyvolává to hysterii především v naší redakci zpravodajství. A přitom ty informace nejsou takové, jaké by mohly být. - O tom trochu mluvím, jestli neujíždí celá komunikace České televize. - Paranoia, že se generální ředitel domluvil s premiérem Babišem na úsporách a na spoustě dalších věcí, je úplně absurdní a nesmyslná. Tohle tam skutečně nikdy nepadlo. - Já jenom narážím na chaos v té komunikaci. Nezrušíme, zrušíme, co zrušíme, uvidíme. A tak dále. Protože se v tom velmi těžko orientuje. - Rozumím.

28:00 A co debata okolo toho, kdy Česká televize měla vysílat dokument k nedožitým 90. narozeninám Václava Havla? - Tohle už je úplně absurdní situace. - A co je na tom absurdní, pane řediteli? Protože mluvčí České televize řekl, že ten dokument měl být vysílán tento týden. Mluvčí České televize řekl, že se musel odsunout po volbách, protože u nového dokumentu nemůžete garantovat, že se tam neobjeví někdo z kandidátů. Proto ho posouváte na termín po volbách. - Mluvčímu České televize jsem volal, když jsem se to dozvěděl. A myslím, že ho doteď bolí ucho z toho, co jsem mu řekl do telefonu. Je to naprosto absurdní. Ten dokument měl být od začátku vyvrcholením celého havlovského týdne nebo skoro čtrnácti dnů.

37:00 Jaký čekáte další vývoj debaty o zestátnění koncesionářských poplatků, respektive naplánované změny financování veřejnoprávních médií? Máte informace o tom, kdy to přijde na řadu? - Musíme si počkat. Je velmi složité předvídat, co se bude dít v politické sféře v tuto chvíli.

38:00 Co budete dělat pro to, abyste zmírnili dopad plánovaných legislativních změn? Vaši zaměstnanci říkají, že neděláte dost. Tak abyste je přesvědčili, že dost děláte, jaké tam máte plány? - Zaprvé, neříkají to všichni zaměstnanci. - To ne. Se všemi jsem nestihla hovořit. Máte jich poměrně dost. - Já vím. Nejhlasitější jsou kritici v redakci zpravodajství a částečně v digitálních službách. Ale management, respektive generální ředitel, se také baví s odbory. A u odborů taková nervozita, která je u těchto lidí, rozhodně není. Na druhou stranu… že neděláme dost? My jsme připraveni maximálně ovlivňovat legislativní proces, aby se tam prosadily naše zájmy. Já nevím, co jiného ty lidi chtějí? Abychom sedli do tanků a jeli na Úřad vlády nebo jsme ostřelovali parlament nebo vydávali nějaká prohlášení o tom, že nesouhlasíme? Nesouhlasit můžeme. Stejně jako si můžeme podepsat rezignaci a odejít. Podívejte se, co se děje ve Francii. Ve Francii se se neustále rok od roku snižují příspěvky a je tam státní financování, už asi sedm let. A aktivizují se tam novináři, aktivizují se dokonce novináři na celofrancouzské rovině, ale pardon, odstupuje generální ředitelka Radio France? Nebo útočí na vládu?