Spojenec Ukrajiny zásobuje palivem Rusko. Vozí ho i sankcionované tankery

Ještě donedávna se role obou Korejí ve válce na Ukrajině zdály poměrně jasně rozdělené. Severní Korea podporuje Rusko zbraněmi i vojáky, zatímco Jižní Korea stojí na straně Kyjeva, byť se dosud zdráhá poskytnout mu smrtící zbraně.

Nová investigace britského deníku The Guardian však ukazuje, že ekonomická realita je složitější.

Během letošního července a srpna bylo z jihokorejských přístavů do Ruska přepraveno více než 176 tisíc tun paliva, převážně nafty. Sedm tankerů podniklo celkem 14 plaveb na ruský Dálný východ. Tři z těchto lodí přitom figurují na sankčních seznamech Británie či Evropské unie, jedna také na seznamu Austrálie.

„Je šokující, že tankery, na které se vztahují sankce EU, naložily palivo v jihokorejských přístavech a přepravily ho do Ruska,“ uvedl Isaac Levi, analytik finského Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Podle něj takový obchod podrývá sankční režim i deklarovanou podporu Ukrajiny ze strany Soulu.

Některé z plaveb navíc ukazují, jak obtížné může být pohyb takového nákladu kontrolovat.

Největší ze sankcionovaných tankerů, Layla, přepravil při dvou cestách z přístavu Ulsan do Vladivostoku celkem 57 tisíc tun nafty. Při první plavbě z 19. července uvedl jako cíl skutečně Vladivostok, při další, zahájené 10. srpna, ale jihokorejským úřadům oznámil, že míří do japonské Niigaty.

Ruská Astoria, která podléhá mimo jiné australským sankcím, naložila 1. srpna v Ulsanu téměř 11 tisíc tun paliva. Také ona deklarovala jako cíl Japonsko, nakonec však zamířila do Vladivostoku.

Třetí sankcionovaná loď, Chongchon, dokonce vůbec nemusela vplout do jihokorejského přístavu. Přibližně 26 tisíc tun paliva převzala počátkem srpna z nesankcionovaného tankeru Celeste I během překládky z lodi na loď na kotvišti u přístavu Josu. Jako další destinaci uvedla Singapur, poté ale rovněž zamířila do Vladivostoku. Takzvané ship-to-ship transfery umožňují náklad přeložit mimo běžný přístavní terminál a mohou ztížit dohledání jeho původu a trasy.

Rusko přitom zahraniční palivo v posledních měsících potřebuje výrazně více než dříve.

Země patří mezi velké producenty ropy a tradičně také mezi největší světové vývozce nafty. Její rafinérský sektor ale opakovaně zasahují ukrajinské drony. Podle Mezinárodní energetické agentury kleslo v červnu množství ropy zpracovávané ruskými rafineriemi na nejnižší úroveň za více než 20 let a produkce nafty byla meziročně téměř o 30 procent nižší.

Moskva proto začala mnohem výrazněji sahat po dovozu. Podle dat společnosti Kpler dovezlo Rusko v srpnu po moři více než sedmkrát tolik co v červenci a zároveň nejvyšší měsíční množství od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Právě Jižní Korea se na těchto dodávkách podílela mimořádně výrazně. V srpnu z ní pocházelo 112 tisíc tun, tedy 31 procent ruského námořního dovozu ropných produktů. Větším dodavatelem byla už jen Indie.

Souvislost mezi rostoucím dovozem a problémy ruských rafinerií naznačují i další kroky Moskvy. Rusko na konci září prodloužilo až do konce října zákaz vývozu nafty, který má pomoci udržet dostatek paliva na domácím trhu. Omezení souvisí mimo jiné právě s narušením výroby po ukrajinských úderech na rafinerie.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že dovoz paliva pomáhá Moskvě zásobovat ruské válečné úsilí. Dostupná data nicméně neumožňují určit, k jakému konkrétnímu využití skončilo palivo dovezené z Jižní Koreje.

Známá jsou alespoň některá jména odběratelů. Podle Kpleru mezi ně patřil státem kontrolovaný ropný gigant Rosněfť, na který se vztahují sankce Británie, Spojených států, Evropské unie i Austrálie. Dalším odběratelem byla ruská skupina NNK, jejíž majitel Eduard Chudajnatov a společnost NNK-Oil podléhají britským sankcím.

To ovšem ještě neznamená, že Jižní Korea vlastní sankce porušuje.

Soul se po ruské invazi zapojil do mezinárodního tlaku na Moskvu a výrazně rozšířil kontroly vývozu. Vedle strategického zboží dnes omezení zahrnují 1402 dalších položek s vysokým potenciálem vojenského využití – například průmyslové stroje, elektroniku, optiku, senzory nebo některá vozidla.

Nafta však do tohoto systému obecně nespadá. Stejně tak skutečnost, že určitou loď sankcionovala Evropská unie nebo Británie, sama o sobě neznamená, že vůči ní automaticky platí stejné omezení podle jihokorejského práva.

The Guardian proto uvádí, že popsané přepravy podle dostupných informací jihokorejské zákony neporušují. Mohou však ze Soulu dělat slabší článek západního úsilí o ekonomický tlak na Moskvu.

Důležité je také nepřisuzovat celý obchod přímo Jižní Koreji jako státu či jihokorejským firmám. Z přístavních záznamů, které The Guardian analyzoval, není možné zjistit, komu palivo patřilo ani kdo jej Rusku prodal. Investigace dokládá především to, že bylo naloženo v jihokorejských přístavech nebo vodách a následně dopraveno do Ruska.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí se na konkrétní dotazy novinářů ohledně zásilek a sankcionovaných tankerů nevyjádřilo. Zdůraznilo pouze, že Soul jako „odpovědný člen mezinárodního společenství“ podporuje úsilí o ukončení války a že své exportní kontroly vůči Rusku přísně vymáhá a průběžně sleduje.

Soul je jedním z nejbližších amerických spojenců v Asii a Ukrajinu od začátku ruské invaze podporuje. Kvůli dlouhodobé politice nedodávat smrtící zbraně zemím přímo zapojeným do války sice Kyjev odmítá přímo vyzbrojit, poskytl mu ale humanitární pomoc a nesmrtící vojenské vybavení, například přilby, neprůstřelné vesty či odminovací techniku.

V roce 2023 přislíbil Ukrajině podporu v hodnotě 2,3 miliardy dolarů, většinou ve formě dlouhodobých půjček. Letos v červenci prezident I Če-mjong při setkání s Volodymyrem Zelenským na summitu NATO v Ankaře přidal dalších 100 milionů dolarů na obnovu země.

Právě v červenci přitom podle deníku The Guardian začalo množství paliva nakládaného v jihokorejských přístavech pro Rusko prudce růst.

Vztah Soulu k válce navíc komplikuje stále těsnější vojenská spolupráce Moskvy s Pchjongjangem. Severní Korea dodala Rusku zbraně a munici a vyslala na jeho podporu tisíce vojáků. Zkušenosti, peníze a případné technologie, které Pchjongjang za svou pomoc získává, mají přímý význam pro bezpečnost Korejského poloostrova.

Do toho se v posledních týdnech přidal spor mezi Soulem a Kyjevem kvůli dvěma severokorejským vojákům zajatým Ukrajinou. Oba byli v září převezeni do Jižní Koreje. Soul tvrdí, že se obě země dohodly na utajení transferu, protože zveřejnění mohlo ohrozit samotné vojáky, jejich příbuzné v KLDR a snahu jihokorejské vlády obnovit dialog s Pchjongjangem. Zelenskyj však jejich převoz zmínil ve svém projevu v OSN. Ukrajina popírá, že by dohodu o mlčenlivosti uzavřela, a jihokorejský prezident následně požadoval omluvu.