Článek
Nahrávka pořízená během koncertů v letech 2024 a 2025 vyjde 6. listopadu. První český orchestr tím navazuje na spolupráci s labelem Pentatone, pro který již dříve nahrál vrcholné symfonie Antonína Dvořáka, Mou vlast Bedřicha Smetany, která se stala nahrávkou roku 2025 v BBC Music Magazine, a také kompletní cyklus symfonií Gustava Mahlera. Ten se na pultech objevil letos na jaře.
Zejména Šostakovičova Sedmá symfonie, rovněž známá pod názvem Leningradská, má pro ruského rodáka Byčkova osobní význam. „Pokaždé když diriguji Šostakovičovu Sedmou symfonii, myslím na generaci svých rodičů. Matka byla přímo z Leningradu, odkud pocházela celá její rodina, otec pocházel z Ukrajiny, z Kyjeva. Otec byl později odveden do armády a bojoval ve válce, matka přežila obležení Leningradu. Celých 900 dní, nikdy nebyla evakuována,“ říká Byčkov, pro kterého je Šostakovičovo dílo jedním ze základních pilířů repertoáru.
Sedmou symfonii začal Dmitrij Šostakovič komponovat ještě před válkou, dokončil ji však už v obleženém Leningradu. Poprvé zazněla v březnu 1942 v Kujbyševě, tedy dnešní Samaře.
Za skutečnou premiéru ale často bývá považován až 9. srpen 1942, kdy dílo v Leningradu provedl Karl Eliasberg. Jeho rozhlasový orchestr byl zdecimovaný hladem a odvody na frontu. Koncert přenášel rozhlas. Stal se symbolem nezdolnosti města, které tehdy už téměř rok čelilo blokádě.
„Leningradskou jsem nikdy nevnímal jako doslovný popis. A v tom právě spočívá její genialita. Na žádném místě například neuslyšíte, že tady německé tanky odbočily vlevo. To není účelem uměleckého díla,“ upozorňuje Byčkov. Umění podle něj existuje proto, aby v nás vyvolalo nějaký stav nebo pocit. „A to se právě Šostakovičovi podařilo, najít zvuky a tóny, které v nás vyvolávají neochvějný pocit, že víme, o čem to je,“ doplňuje Byčkov.
Skladatel podle svých pamětí nechtěl, aby byla Leningradská slyšena jen jako obraz německé invaze. „Nejde v ní o blokádu. Jde o Leningrad, který zničil Stalin. A Hitler mu zasadil poslední ránu,“ napsal.
Sedmou symfonii provedl Byčkov s Českou filharmonií již při zahájení sezony 2021/2022 a znovu na jaře 2024.
Pátá symfonie vznikla v letech 1936 až 1937, kdy Šostakovičovi hrozilo nejen profesní, ale také existenční nebezpečí. V lednu 1936 otiskl deník Pravda nesmlouvavý útok na jeho operu Lady Macbeth Mcenského újezdu a skladatel se ocitl v nemilosti Stalinova režimu. Symfonie, poprvé uvedená v listopadu 1937 v Leningradu, byla oficiálně prezentována jako „odpověď sovětského umělce na oprávněnou kritiku“ a vynesla mu rehabilitaci. Publikum ji přijalo s obrovským nadšením.
Pátou symfonii diriguje Byčkov od počátku 70. let, kdy studoval na Leningradské konzervatoři. S Českou filharmonií ji nastudoval v roce 2022, následně ji s orchestrem provedl na turné v Londýně, Amsterdamu, ve Vídni a v Paříži.
