Článek
Přehlídka nazvaná Inventura - Devadesátky Karla Babíčka se koná v historické budově Zámečku Ernestinum, potrvá do 10. ledna 2027. Vrací se k proměnám společnosti i české výtvarné scény po roce 1989. Tehdy začaly vznikat nové galerie, stejně jako se proměňovaly možnosti umělecké výpovědi.
Projekt je nazván po dnes sedmdesátiletém kurátorovi, sběrateli a obchodníkovi s uměním Babíčkovi, který založil jednu z prvních soukromých galerií po sametové revoluci, pražskou Behémót. Fungovala v letech 1991 až 2003 a reflektovala aktuální dění napříč generacemi. Setkávali se v ní umělci, sběratelé i kulturní osobnosti.
„Jsme v roce 2026 a nějaká reflexe té doby už je namístě,“ vysvětluje ředitelka příbramské galerie Magda Danel.
Nápad uspořádat výstavu Babíčkovy sbírky dostala na zdejší vernisáži přehlídky děl Sofie Švejdové. Sběratel ji navštívil a pochlubil se ředitelce, že jsou s Příbramí spjata jeho gymnaziální léta a hraní fotbalu. Následně se Babíček s Magdou Danel dohodli na společné výstavě prací z jeho rozsáhlé kolekce.
Z autorů jsou na ní zastoupeni namátkou Václav Boštík, Veronika Bromová, Tomáš Císařovský, Jiří David, Stano Filko, Krištof Kintera, Vladimír Kokolia, Karel Nepraš, Jan Pištěk, Otto Placht, Jiří Příhoda nebo Jaroslav Róna.
Kromě obrazů, objektů a instalací lidé uvidí Babíčkovy osobní poznámky, fotografie, dokumenty a dosud nepublikovanou poezii. Výběr z Babíčkovy sbírky doplňují zápůjčky z Galerie hlavního města Prahy, Galerie Středočeského kraje i soukromých kolekcí.
Babíčkova kolekce podle autorů výstavy nebyla budována jako investiční projekt ani podle předem stanoveného programu. Zrodila se z návštěv ateliérů, rozhovorů, přátelství, náhodných setkání a důvěry mezi sběratelem a umělci.
Součástí přehlídky v Příbrami jsou i díla z 80. let, ukazující, že generační a umělecká zkušenost 90. let nevznikla s prvním lednem 1990, ale vyrůstala z předchozího období.
Galerie Františka Drtikola v Příbrami zároveň nedávno oznámila, že chystá obměnu stálé expozice. Zařadit do ní chce i 19 originálních snímků slavného fotografa Drtikola, které nedávno získala. Jsou to první originály od tohoto autora v jejím vlastnictví. Dosavadní stálá expozice obsahuje jen faksimile.
„Získané fotografie chceme vystavit v rámci nové expozice, kterou plánujeme otevřít nejpozději v roce 2031 nebo v lednu 2032, protože to uběhne 70 let od smrti Františka Drtikola. K tomu to nějakým způsobem směřujeme,“ avizuje ředitelka Magda Danel.
Návštěvnice příbramské galerie si prohlíží nalezené fotografie od Františka Drtikola.
Na soubor Drtikolových snímků, objevený v jednom z pražských starožitnictví, ji upozornil umělec Mark Ther. Historik fotografie Vladimír Birgus potvrdil autenticitu prací a doporučil galerii, aby je pořídila. Instituce následně zakoupila 18 originálních fotografií. Podle místostarosty Miroslava Peterky z ODS stály 60 tisíc korun, hodnota snímků je přitom mnohem vyšší.
Součástí nabídky byla i originální portrétní fotografie prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pořízená Drtikolem. Fotografii zakoupil Peterka a rozhodl se ji galerii věnovat.
Veřejnost originální snímky zatím neuvidí, k jejich vystavení nepanují vhodné podmínky. Galerie je chce podle Magdy Danel navíc představit v širším kontextu. Nyní pracuje na architektonické studii a obsahu nové expozice, byť sehnat peníze na úpravy podle ředitelky nebude jednoduché. I proto zatím akvizici nevystavuje. „Fundraising se musí vést chytře, abychom ty peníze byli schopni získat. Bohužel si veřejnost musí počkat, ale má se na co těšit,“ dodává Magda Danel.
Příbramská galerie se jmenuje po známém fotografovi Františku Drtikolovi. Donedávna ale vlastnila jen faksimile jeho děl.
Bývalá ředitelka galerie Hana Ročňáková říká, že při sestavování původní expozice v roce 2000 mohla galerie pořídit tehdy dostupné, ale víceméně komerční nebo méně hodnotné originály Drtikolových děl. Znalkyně autorovy tvorby, historička a teoretička fotografie Anna Fárová, která se na přípravách podílela, však rozhodla, že expozice bude klást důraz na to, čím Drtikol celosvětově proslul, což byly zpočátku portréty a později slavné akty.
Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem proto pro účely expozice vznikly faksimile. „Jednak mohou být vystaveny trvale a jednak byl princip ukázat, čím se stal náš slavný příbramský rodák světoznámým,“ vysvětluje Ročňáková.
Z nově získaných originálů, které si nyní prohlédla, oceňuje Drtikolův portrét Masaryka. „Masaryk je určitě hodnotná fotografie. Nesmíme zapomenout, že Drtikolův ateliér ve Vodičkově ulici byl postaven na tom, že celá tehdejší smetánka vyhledávala Drtikola, který fotil psychologické portréty,“ dodává Hana Ročňáková.
Galerie Františka Drtikola je příspěvkovou organizací města. Fotografická tvorba příbramského rodáka Drtikola získala značný mezinárodní ohlas. Umělcovými klasickými motivy byly především expresivní ženské akty zachycené v dynamických polohách. Méně známé je jeho pozdní dílo v podobě symbolistních a meditativních maleb.
