Článek
Kyjev by měl častěji útočit na ruská letiště, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Mychajlo Hončar. Expert na energetickou infrastrukturu a dlouholetý člen Rady národní obrany a bezpečnosti Ukrajiny považuje za velkou nevýhodu, že ukrajinské nebe je pro letadla uzavřené a ruské nikoliv.
V době, kdy se Ukrajina připravuje na ruské údery proti průmyslové inftrastruktuře v souvislosti s nadcházející zimou, Hončar odmítá výzvy k zastavení ukrajinských útoků na ruské rafinerie. Štěstím Ukrajiny podle něj je, že palivo pro ni zpracovávají rafinerie v zahraničí.
Trump opakovaně vyzývá Ukrajinu, aby nálety na ruské rafinerie ukončila, protože zdražují po celém světě ceny paliv. Zvažují v Kyjevě, že ho poslechnou?
V žádném případě. To nejde. Tato taktika, tyto údery jsou velmi efektivní a dělají Rusku problémy. Vezměte si třeba opakované zásahy rafinerie v Novošachtinsku v ruské Rostovské oblasti. To je nová moderní rafinerie, uvedená do provozu teprve v roce 2010. A je důležitá pro ruské vojsko, protože se nachází blízko Ukrajiny.
Už ani nevím, kolikrát jsme jí zasáhli, mnohokrát. Znovu a znovu ji musejí opravovat. Přitom ruská nafta nehraje žádnou roli na americkém trhu s energiemi, v tom jednoduše Trump a americký ministr financí Scott Bessent nemají pravdu.
Ruské rafinérie.
Putin nedávno přiznal, že ukrajinské útoky na rafinerie jsou částečně úspěšné, ale že Rusko situaci zvládne…
Začíná se projevovat takzvaný kumulativní efekt. Naše údery na rafinerie začaly loni v červenci a zhruba od letošního května se projevily velké problémy na ruském trhu. Nedostatek benzínu, dlouhé fronty u čerpacích stanic, omezení exportu leteckého paliva.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nedávno mluvil o možnosti zaútočit drony na velká ruská letiště, jako jsou Šeremeťjevo a Domodědovo v Moskvě, nebo Pulkovo v Petrohradu. Mělo by to smysl?
Podle mého názoru ano. Ukrajinská letiště už jsou skoro pět let zavřená. Sami jsme na nich ukončili provoz kvůli ruským útokům a nebezpečí. Uzavřeli jsme náš vzdušný prostor pro civilní lety. A jako země bránící se agresi máme plné právo zaútočit na vojenská letiště agresora. Na letiště, která mají takzvané dvojí využití, tedy fungují jako civilní i vojenská.
Ruská civilní letiště mají vojenské části, hlavně v Moskevské oblasti. Například letiště Čkalovskij nedaleko Moskvy je základnou pro ruské armádní letecké transporty. Myslím, že bychom měli na letiště útočit častěji. Mám na mysli vojenské cíle na letištích, ne civilní dopravu. Ale je pro nás velká nevýhoda, že máme zavřené nebe a Rusko nikoliv.
Debatuje se také o tom, nakolik by Ukrajina mohla zasáhnout export ruského zemního plynu útokem na místo, které se říká Jamalský kříž. Oblast, kde se kříží několik plynovodů z plynového naleziště Jamal na severu Ruska a dalších nalezišť. Je to reálné?
Není, je to spíš fantazie a přemítání různých pseudoexpertů. Je pravdou, že v tomto místě je velká koncentrace plynovodů. Ale jsou hluboko v permafrostu, v trvale zmrzlé půdě. Možná by bylo možné tuto infrastrukturu zničit jadernými bombami, ale určitě ne drony s výbušninami vážícími kolem sta kilogramů. Navíc toto místo je mimořádně chráněné ruskou protivzdušnou obranou.
Ruské útoky na Kyjev.
Zatímco Ukrajina bombarduje ruské rafinerie, ruské drony útočí na čerpací stanice podél ukrajinských silnic. Nehrozí na Ukrajině nedostatek benzínu a nafty?
Zatím nehrozí, situace není tak kritická. Jistě, je to nepříjemná a složitá situace, nejen na východě země, ale také na severozápadě blízko hranic s Běloruskem. Ale na Ukrajině je pět tisíc čerpacích stanic a Rusové jich zasáhli něco přes tři stovky.
Důležité je, že rafinerie, které pro Ukrajinu zpracovávají naftu a benzín, jsou za hranicemi. Rafinerie Plock v Polsku, Mažeikiai v Litvě, v menší míře také Litvínov. Zatím nehrozí opakování krize, kdy opravdu benzín a nafta nebyly, což se stalo v létě 2022. Ale samozřejmě palivo už nelze dopravovat po moři do přístavů na pobřeží Černého moře, jediná cesta je po zemi.
Vypadá to ovšem, že Rusové se snaží udeřit i tady. Přibylo útoků na hraniční přechody s Polskem a Moldavskem, na hranicích s Rumunskem…
Je to součást celkové ruské taktiky, jak učinit každodenní život co nejnesnesitelnější pro ukrajinské civilisty. K tomu patří také útoky na sklady potravin, zdravotnických potřeb a léků, na datová centra, na vodárny, na vlaková nádraží. Vlakové spoje z východní Ukrajiny do Lvova dříve jezdily tuto trasu tak deset hodin, teď kvůli útokům a poničení infrastruktury je to někdy až dvacet hodin.
Rusko bohužel navyšuje výrobu balistických střel a dronů na proudový pohon, takže přidává další a další cíle na území Ukrajiny určené ke zničení.
