Článek
Někdejší americké letiště Lima Site 44 u Ban Keunu se proměnilo k nepoznání. Tam, kde ještě loni převládala pole a stará nezpevněná dráha, dnes stojí nová ranvej, hangáry, vojenská technika a infrastruktura.
Jen den po slavnostním otevření nového čínsko-laoského vojenského výcvikového centra zachytila družice osm proudových letounů a více než dvě desítky vojenských vozidel.
Peking tvrdí, že jde především o výcvik pilotů laoského letectva. Rozsah areálu a nejasnosti kolem budoucího přístupu čínské armády ale vyvolávají otázku, zda v Laosu nevzniká další čínský vojenský opěrný bod.
Tajná válka CIA
Během války v Indočíně bylo letiště Ban Keun součástí sítě tajných amerických stanovišť v Laosu. V amerických materiálech se objevovalo jako Lima Site 44. CIA v zemi vedla jednu z největších polovojenských operací ve své historii a podporovala především protikomunistické jednotky bojující proti severovietnamské armádě a hnutí Pathet Lao.
Klíčovou roli hrála společnost Air America, aerolinka vlastněná CIA. Její stroje po Laosu převážely zbraně a zásoby, agenty CIA i místní bojovníky, evakuovaly uprchlíky a raněné, zachraňovaly sestřelené americké piloty a vysazovaly průzkumné týmy. Air America zároveň prováděla fotoprůzkum, sledovala infiltrační trasy a podnikala další utajené mise.
Podle agentury Reuters z Ban Keunu v roce 1968 vrtulníky Air America přepravovaly hmongské bojovníky do dalších oblastí bojů. Hmongské jednotky patřily k hlavním místním silám, které CIA v Laosu podporovala. CIA později sama popsala své působení v Laosu jako do té doby největší polovojenskou operaci ve své historii.
Nová čínská základna?
Oficiálně jde o Společné čínsko-laoské podpůrné a výcvikové centrum na letišti Ban Keun severně od hlavního města Vientiane. Provoz zahájilo 29. září společně s novou Leteckou akademií čínsko-laoského přátelství.
„Tyto dvě instituce (…) nejsou namířeny proti žádné třetí straně a jejich cílem je přispět k dalšímu prohloubení praktické spolupráce mezi oběma armádami a k udržení míru a stability v regionu,“ ujišťuje čínské ministerstvo obrany.
Satelitní snímky napovídají, že se stavební práce výrazně rozběhly koncem roku 2025. Na začátku letošního září už stála přibližně dvoukilometrová ranvej a pět hangárů na jejím severním konci.
Podle analytika Keitha Barneyho by navíc měla být dráha prodloužena ze současných zhruba dvou na tři kilometry, což by umožnilo provoz větších letounů s delším doletem. „Infrastruktura může mít jak civilní, tak vojenské využití a může se stát strategickou,“ upozornil pro SCMP.
Den po slavnostním otevření se na satelitních záběrech objevilo osm letounů, které analytici identifikovali jako K-8/JL-8, a více než dvě desítky podpůrných vojenských vozidel.
K-8 je dvoumístný proudový cvičný letoun, který lze využít také jako lehký bitevní stroj. Čínská ani laoská strana neuvedly, komu konkrétně stroje patří, ani kdo je obsluhuje.
Stroje, které bezpečnostní analytici považují za lehké útočné stíhačky K-8/JL-8 a podpůrná vozidla v novém společném čínsko-laoském výcvikovém středisku v Ban Keunu.
Nejasné zůstává také to, kolik čínského vojenského personálu bude v areálu působit, zda bude jeho přítomnost trvalá a jaká přístupová práva zde čínská armáda získá. Ačkoli se tak ve velkém diskutuje o nové čínské vojenské základně, nezodpovězené otázky její určení poměrně komplikují.
Síť čínských základen
Otevřením Ban Keunu nicméně Čína rozšiřuje zatím relativně malou síť míst, kde má její armáda v zahraničí dlouhodobější zázemí.
První oficiální zahraniční vojenskou základnu otevřel Peking v roce 2017 v Džibutsku v Africkém rohu. Podstatně nejasnější je status námořní základny Ream v Kambodži, kterou v posledních letech za čínské peníze výrazně rozšířili.
Zjednodušená mapa čínské vojenské přítomnosti v zahraničí.
Už v roce 2024 tam satelitní snímky opakovaně zachycovaly čínské válečné lodě. Nově vybudované kotviště a doky byly navíc dostatečně velké i pro plavidla, jakými samotné kambodžské námořnictvo nedisponuje.
Kambodža přesto dlouhodobě odmítala, že by Čína získala na základně výlučný přístup nebo že by na jejím území vznikala permanentní zahraniční základna.
Každé z těchto tří míst představuje jiný typ zařízení. Džibutsko je především logistickou základnou, Ream poskytuje Číně námořní zázemí a nové centrum v Laosu může Pekingu vytvořit letecký opěrný bod uvnitř pevninské jihovýchodní Asie.
Pokud by tam čínská armáda dlouhodobě udržovala personál, techniku, zásoby a pravidelný přístup k letišti, mohlo by zařízení plnit některé funkce vojenské základny, aniž by ho tak Peking nebo Vientiane formálně označovaly.
Aktivity Číny ve světě přehledně zpracovává projekt The People’s Map of Global China. Z její jihovýchodní asijské výseče je patrné, nakolik se Čína angažuje právě v Kambodži.
„Zatím se sice klade důraz na společné výcviky, ale zařízení má potenciál stát se trvalejší základnou. Pokud by se Peking rozhodl jej takto využívat, má vůči Vientiane dostatečnou politickou páku, aby v budoucnu požadoval výlučný přístup,“ řekl pro Deutsche Welle Hunter Marston z australského Lowy Institute.
Model Ban Keunu a Reamu se od rozsáhlé sítě klasických amerických základen výrazně liší. Washington se v Indo-Pacifiku opírá o desítky let budovanou síť spojenectví a přístup k zařízením například v Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii nebo na Filipínách.
Působení Američanů v indo-pacifickém regionu.
Peking však nemusí potřebovat základnu, pokud získá v zahraničí garantovaný dlouhodobý přístup, logistiku, výcvik a možnost rotovat personál a skladovat zásoby.
Pro Laos výcvik, pro Čínu vliv
Pro samotný Laos má spolupráce praktičtější význam. Jeho malé letectvo disponuje omezenými kapacitami a své piloty už tak vysílá na výcvik do Číny.
„Společné zařízení, jako je toto, přináší něco, co Laos nedokáže vybudovat sám,“ řekl historik Simon Creak z Technologické univerzity Nanyang. Podobný model využívá Laos s Čínou v řadě infrastrukturních a rozvojových projektů. V oblasti obrany je ale podle Creaka novinkou. „V tomto smyslu jde o bezprecedentní krok.“
Spolu s technickou pomocí však může přicházet i dlouhodobější závislost. Čínští instruktoři, čínské stroje, výcvik, servis nebo náhradní díly mohou Pekingu postupně poskytovat větší vliv na rozvoj laoských ozbrojených sil.
Během posledních 20 let Laos navíc prohlubuje i svou ekonomickou závislost na čínských investicích a financování. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu dosahoval jeho veřejný dluh v minulém roce přibližně 81 procent HDP a Čína je zdaleka největším bilaterálním věřitelem země.
Barney upozorňuje, že právě závislost na čínském financování může omezovat manévrovací prostor Vientiane také při jednání o vojenské spolupráci.
„Nechtěl bych z toho vyvozovat, že Čína v případě letiště Ban Keun Laosu vnutila konkrétní podmínky, ale širší kontext dluhových vztahů je důležitý pro pochopení okolností, za kterých jsou takové dohody uzavírány,“ řekl analytik pro SCMP.
Znepokojený Vietnam
Utužování vojenské spolupráce Číny s Laosem sledují i okolní státy. Laos má dlouhodobě velmi úzké politické a vojenské vztahy s Vietnamem a spolupracuje také s Ruskem, se kterým letos uspořádal společné vojenské cvičení LAROS-2026.
„Vzhledem k tomu, že Vietnam i nadále udržuje úzká obranná partnerství s Ruskem, mohl by se Laos obrátit k Číně jako k protiváze,“ uvedl Abdul Rahman Yaacob z Institutu pro bezpečnost a obranu Rabdan.
Vietnam tradičně považuje Laos a Kambodžu za strategicky důležité nárazníkové země proti vnějším agresorům, zejména vzhledem k úzkému středu Vietnamu.
„Nová letecká základna v Laosu jistě zkomplikuje vietnamské obranné plánování,“ uvedl Euan Graham z Australského institutu pro strategickou politiku a dodal, že tak Vietnam čelí „znepokojivé možnosti strategického obklíčení ze strany Číny“.
Ve vojenské oblasti jsou Vietnam a Čína konkurenti, vzájemně však udržují těsné stranické a hospodářské vztahy.
„Vietnam by mohl být obklíčen Čínou ze severu a režimy přátelskými k Číně – v Laosu ze západu a v Kambodži z jihu,“ řekl Rahman Yaacob.
Limity
Na druhou stranu existují analytici, kteří vášně z nové čínské základny mírní. Už jen samotná geografická poloha Laosu není zrovna atraktivní - země nemá přístup k moři a na území Číny se nachází mnohem větší a lépe vybavené letecké základny, odkud může operovat nad značnou částí regionu. Ban Keun by tak mohl fungovat spíše jako základna instruktorů a poradců a zásobárna vybavení.
Jde však o další dílek do vývoje v regionu - státy jihovýchodní Asie se tradičně snaží balancovat vztahy mezi Čínou a Spojenými státy. Peking pro ně představuje klíčového ekonomického partnera, zatímco Washington zůstává pro řadu zemí důležitou bezpečnostní protiváhou.
