Hlavní obsah

Mlha, šedá zóna. Jak by mohla prohra republikánů ve volbách pomoci Ukrajině

Foto: Reuters, Reuters

Donald Trump na předvolebním mítinku v Alabamě.

Zahraniční politiku má v rukou prezident, zásadní rozhodnutí může zvrátit jen dvoutřetinová většina v Senátu a Sněmovně reprezentantů.

Článek

Donald Trump nutí Ukrajinu zastavit útoky na ruské rafinerie a prezentuje to jako pokus snížit ceny pohonných hmot ve Spojených státech. Tři týdny před volbami do Kongresu, kde Trumpovým republikánům podle průzkumů hrozí porážka.

Americký prezident po uzavření dohody se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách nafty do USA dokonce naznačuje, že Washington přestane s Kyjevem sdílet zpravodajské informace a zastaví prodej zbraní, za které platí evropští spojenci Ukrajiny.

Může se Trumpova politika vůči Ukrajině a Rusku změnit v prospěch bránící se země, pokud demokraté ovládnou obě komory Kongresu? Jen v omezené míře.

Za zahraniční politiku nadále odpovídá šéf Bílého domu, Kongres nicméně disponuje pákami, které mohou prezidenta omezit.

Síla peněženky

Zákonodárci můžou blokovat finanční pomoc některým zemím, případně odmítnout peníze na vedení války. Pro taková omezení se vžil název Síla peněženky (Power of the Purse).

Prezident může rozhodnutí Kongresu vetovat, a v takovém případě může být přehlasován pouze dvoutřetinovou většinou v obou komorách Kongresu, tedy v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů.

Děje se to zřídka. Asi nejznámějším případem je přehlasování ze 7. listopadu 1973, kdy Kongres Richardu Nixonovi omezil možnosti financovat válku ve Vietnamu.

„Trump se na Kongres moc neohlíží“

Nakolik by demokraty potenciálně ovládaný Kongres omezil Trumpovu politiku vůči Rusku a Ukrajině, nelze v tuto chvíli předpovědět.

„Je to v mlze. Kongres může Trumpovi blokovat zákony, vyšetřovat ho, ale zahraniční politika bude nadále primárně v rukou prezidenta. Kongres může v zahraniční politice nařídit, aby třeba nevedl válku, nemůže to ale prosadit v praxi,“ popisuje pro Seznam Zprávy Jan Kaliba, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech a autor knihy Zápas o Ameriku: Hlasy z rozeštvané země.

„Například nová dohoda Trumpa s Putinem o ruských dodávkách nafty do USA je porušením zákona přijatého v roce 2022, takže úředníci v přístavu by teoreticky měli vykládání nafty zablokovat,“ vysvětluje.

Podle něj se dá očekávat, že by demokraty ovládaný Kongres Trumpa tlačil víc na stranu Ukrajiny. „Ale jak říkám - v zahraniční politice má hlavní slovo prezident a Trump je známý tím, že se na Kongres moc neohlíží,“ poznamenává.

Šance demokratů

Američané už za tři týdny zvolí úplně novou Sněmovnu reprezentantů, která má 435 křesel. Ve stočlenném Senátu pak zvolí 35 nových senátorů.

Zatímco na většinu ve Sněmovně demokraté dosáhnou podle průzkumů téměř jistě, u Senátu to tak jasné není.

„Nálada a atmosféra v Americe je ale teď taková, že demokraté šanci na ovládnutí Senátu mají,“ říká Kaliba s tím, že ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné, protože se volí v některých státech, kde tradičně mají navrch republikáni.

Průzkumy ukazují, že demokratičtí kandidáti mohou 3. listopadu uspět i ve státech, které jsou mnohaletou baštou republikánů. Například v Texasu, Kansasu nebo na Aljašce.

„Nevíme, jak na to zareaguje Trump. Jestli hlasování a výsledky nezpochybní ve stylu prezidentských voleb v roce 2020,“ připomíná novinář to, že současný prezident nikdy neuznal svou prohru s Joem Bidenem.

Američané nejsou spokojeni s ekonomickou situací. Jedním z hlavních symbolů se staly vysoké ceny benzinu a nafty, které stouply po únorovém začátku války USA a Izraele proti Íránu.

Donald Trump nicméně připisuje hlavní odpovědnost za zdražení a inflaci Ukrajině, která dlouhodobě drony útočí na ruské ropné rafinerie. Od pátečního večera, kdy prezidenti USA a Ruska dohodu uzavřeli, Ukrajinci na žádnou ruskou rafinerii nezaútočili.

Doporučované