Republikáni se bojí, že to s deportacemi přehnali. Vláda chce přitvrdit

Ani několik měsíců po vrcholu protiimigračních zátahů agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se podnikání Daniela Hernandeze v Minneapolis nevzpamatovalo.

Z parkoviště před jedním z obchodů jeho sítě Colonial Market se začátkem roku stalo známé místo, kde se agenti shromažďovali, a tak se mu začali zejména hispánští zákazníci vyhýbat.

Když operace ICE zaměřená na stát Minnesota a jeho největší město Minneapolis skončila, Hernandez doufal, že jeho byznys ožije, ale to se nestalo.

„Stěží, opravdu stěží, přežíváme,“ postěžoval si Hernandez v rozhovoru pro stanici CNBC. Jednu pobočku v srdci hispánské obchodní čtvrti musel uzavřít, a to si kvůli jejímu otevření před dvěma lety vzal hypotéku. Tržby jeho prodejen prý po operacích ICE klesly o 60 procent.

Hernandez není jediným podnikatelem, který pocítil potíže. Radnice Minneapolis odhaduje, že jen od loňského prosince do letošního dubna přišla ekonomika města o 700 milionů dolarů (přes 15 miliard korun).

Demokratický starosta Jacob Frey to považuje za konzervativní odhad. I on vnímá, že se město s důsledky ještě nevypořádalo. Radnice poskytla některým podnikatelům pomoc, Frey situaci přirovnává k přírodní katastrofě. „Obvykle ale katastrofy nezpůsobuje samotná vláda,“ poznamenal pro CNBC.

Ekonomické dopady zátahů ICE pociťují i další americká města. Studie profesora Zeka Hernandeze (není příbuzný s citovaným podnikatelem) z Pensylvánské univerzity ukázala, že v místech, která v roce 2025 zažila zátahy proti imigrantům, poklesla pěší doprava o tři procenta a lidé tam utrácejí o více než šest procent méně.

Souhrnně podle něj razie připravily ekonomiku o miliardy dolarů. „V zasažených čtvrtích vytváříte podmínky podobné recesi. Je to něco jako lokální recese,“ řekl americké stanici.

To patří mezi důvody, proč se z razií proti přistěhovalcům stalo jedno z témat kampaně před listopadovými volbami do Sněmovny reprezentantů, Senátu a různých státních a lokálních zastupitelských úřadů a sborů. I někteří republikáni začali v otázce migrační politiky prezidenta Donalda Trumpa zařazovat zpátečku.

Navzdory tomu hodlá federální vláda zřejmě přitvrdit. Vedení ICE podle informací americké televize CNN nařídilo agentům napříč Spojenými státy, aby navýšili denní počet zatčených migrantů o tisícovku. Vláda se tak vrací k původnímu cíli tří tisíc.

Už tak počet zatčených stoupá. V srpnu dosáhla vláda nového rekordu, když ICE vzal do vazby 51 tisíc lidí.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti znovu odmítlo, že by při zatýkání existovaly jakékoli kvóty, přestože informace o těchto cílech se v amerických médiích objevují dlouhodobě.

„Pod vedením prezidenta Trumpa a ministra (Markwaynea) Mullina byl ICE posílen, aby našel, zatkl a deportoval ilegální vetřelce ze Spojených států a použil u toho jakýkoli zákonný prostředek, který je dostupný,“ uvedl úřad s tím, že výsledky politiky mluví za vše.

Administrativa zpochybňuje i ekonomické dopady zátahů na migranty. Mluvčí Bílého domu Lauren Bisová pro CNBC argumentovala, že ilegální migrace dlouhodobě ohrožuje „fiskální zdraví“ USA, přispívá ke zvyšování inflace a snižuje mzdy amerických pracujících.

Vláda si v otázce tvrdé migrační politiky stojí za svým, přestože ji na škodlivé dopady upozorňuje čím dál více republikánských politiků. Jedním z nejviditelnějších příkladů byl nedávný apel floridské kongresmanky Marie Elviry Salazarové.

Politička, která zastupuje volební obvod vnímaný donedávna za relativně jasně republikánský, ve videu natočeném před Bílým domem říkala, že protiimigrační zátahy „zašly příliš daleko“.

Upozornila, že v poutech často končí i bezúhonní lidé. Mluvila o tom zejména v souvislosti s očekávaným propadem republikánské podpory mezi hispánskými voliči.

Od té doby se ohradilo i několik republikánských senátorů. „Vždycky jsem říkal, že tento nápad s masovými deportacemi vysílá špatné poselství,“ prohlásil John Cornyn, který letos prohrál v Texasu primárky, protože prezident Trump podpořil jeho protikandidáta.

Senátor Mike Rounds za Jižní Dakotu se domnívá, že voliči chtějí, aby se stát zaměřoval na migranty páchající trestnou činnost, a nikoli na všechny ilegální přistěhovalce.

„Většina Američanů říká, že jsme právní stát, ale když tady máme ilegálně tolik lidí, měli bychom se sakra ujistit, že se zaměříme na to, abychom dostali jednotlivce, kteří porušili naše zákony,“ řekl.

Tímto způsobem svou imigrační politiku formuluje stále větší počet kandidujících republikánů, všímá si list LA Times. Jako příklad uvádí kalifornského kongresmana Davida Valadaa, podle něhož se ICE má zaměřit na „zločince spíše než na ty, kdo jsou zodpovědní za výrobu jídla pro náš národ“.

Republikánská poslankyně za Texas Monica De La Cruzová ještě v roce 2024 na republikánském sjezdu ostře odmítla „otevřené hranice“, aby se letos na jaře snažila zachránit před zatčením skupinu zpěváků mariachi a nedávno zveřejnila předvolební klip s manželkou imigranta zadrženého ICE.

Připomeňte si zátahy ICE v Minneapolis ze začátku roku:

Tom Homan, který má v Trumpově administrativě na starosti ochranu hranic, tyto výhrady odmítá. „Dejte mi příklad, kde jsme zašli daleko. To je docela odvážné tvrzení,“ ohradil se v rozhovoru pro stanici CBS News vůči výrokům Salazarové.

Podle něj administrativa upřednostňuje deportaci lidí, kteří představují hrozbu, ale neznamená to, že zůstane jen u nich. „Pokud jste v zemi nelegálně, máte problém. Neměli byste tady být,“ dodal.

Téma migrace bylo jedním z hlavních, díky kterým se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Podle zářijového průzkumu agentury Marist pro stanice NPR a PBS ale svůj potenciál v této oblasti promrhal.

Více Američanů si podle něj myslí, že migraci by demokraté řešili lépe než republikáni, poměr je 41:38 procentům. A to navzdory tomu, že demokraté se ani v kampani neshodnou například na budoucnosti ICE - jestli úřad jen reformovat, nebo přímo zrušit.

Od Trumpovy imigrační politiky se distancují i republikánští kandidáti ve zmíněné Minnesotě.

Bývalý policista Aaron Paul usiluje o křeslo ve státním kongresu na předměstí Minneapolis. Jeho obvod je považován za rozhodující, v současnosti ho sice zastupuje demokrat, ale naposledy zvítězil jen těsně a sousední obvody reprezentují republikáni.

Když Paul obchází voliče, občas se ho ptají právě i na imigraci, jak přiznal listu The Minnesota Star Tribune. On sám během kandidátského fóra na místní střední škole označil federální zásahy za „naprostou katastrofu“, kvůli které se komunity imigrantů i místní bezpečnostní složky dostaly do „beznadějné“ situace.

Pozornost od Republikánské strany se snaží odvrátit alespoň tím, že upozorňuje na vzdor minnesotských demokratických politiků vůči federálním agentům, kteří jim komplikovali práci.