Reportérka z Minneapolisu: Lidi děsí příběhy o násilné mstě agentů ICE

Americkým Minneapolisem zmítají už týdny protesty proti přítomnosti federálních imigračních agentů, kteří pokračují v raziích a zatýkání i po násilné smrti místní obyvatelky zastřelené příslušníkem Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Atmosféru ve městě, kde by se napětí dalo krájet, přibližuje v podcastu 5:59 místní reportérka.

Minneapolis, s bezmála půl milionem obyvatel nejlidnatější město amerického státu Minnesota, je po čase znovu v centru pozornosti nejen amerických, ale i světových médií. A znovu za to mohou občanské nepokoje vyvolané násilnou smrtí civilisty při potyčce s mužem v uniformě.

Před více než pěti lety, během posledního roku prvního funkčního období Donalda Trumpa, vyvolala vražda George Floyda členem policejního sboru v Minneapolisu vlnu protestů pod heslem Black Lives Matter, která se přehnala velkými městy po celých Spojených státech. Nyní se něco podobného odehrává po smrti Renée Goodové v Minneapolisu znovu.

Nejen o podobnostech – a rozdílech – mezi těmito dvěma incidenty, respektive reakcemi na ně, jsme mluvili s Cleo Krejci, reportérkou deníku MinnPost, která v Minneapolisu a celé Minnesotě pokrývá dění spojené s místními úřady a správou.

Když sledujeme záběry, které momentálně z Minnesoty přicházejí, vidíme demonstrace a lidi v ulicích, vidíme používání slzného plynu a pepřového spreje, vidíme ale také například dočasné uzavření řady škol. Co byste ještě do takto načrtnutého obrazu přidala, abychom si popsali, jak teď situace vypadá?

Dodala bych k tomu, že v Minneapolisu je k dispozici spousta pomoci a podpory pro lidi, kteří se obávají třeba jen opustit své domovy a vyjít na ulici nebo kteří se bojí jít do práce. Různé komunitní organizace zřídily potravinové banky a zajišťují rozvoz jídla pro lidi v této situaci. A také každý den vidíte skupiny lidí, které reagují na razie prováděné agenty ICE. Členové místní komunity dorazí na místo a snaží se dokumentovat a nahrávat na své telefony, co příslušníci ICE dělají. A to všechno doprovází ty místní protesty.

A v jakém množství lidé vycházejí do ulic? Je to podle vás srovnatelné se situací po smrti George Floyda, která inspirovala hnutí Black Lives Matter? Policie ho v roce 2020 zabila při zásahu jen několik bloků od místa, kde byla teď v lednu zastřelena Renée Goodová.

Hodně lidí srovnává současnou situaci s událostmi z roku 2020, ale jsou tady některé zásadní rozdíly. Vy jste se ptal, kolik lidí teď vychází do ulic. A v případě některých protestů jsou jich tisíce – jde o opravdu velké protesty. Většinou je to ale tak, že když členové místní komunity zareagují na nějakou razii agentů ICE, jde o desítky lidí, nebo ani to ne. Takový scénář vidíte nejčastěji. Protesty se tedy dějí, ale vznikají jako reakce a vlastně nahodile.

Naproti tomu v roce 2020 ty události byly masivní. Hořely celé bloky ulic, vypálena byla například i policejní stanice. Nic takového se teď rozhodně neděje a vše včetně protestů je povětšinou velmi pokojné a lidé na demonstracích mírumilovní. Samozřejmě i v roce 2020 byla část protestů poklidná, ale hlavně když přišla noc, lidé zapalovali budovy a podobně. V tomto bodě se naštěstí zatím nenacházíme.

Jak jste ale zmínil, Renée Goodovou skutečně zastřelili jen nedaleko od místa, kde zemřel George Floyd. A ta situace mi v řadě ohledů přijde podobná, protože celé město je napjaté a takříkajíc na hraně. Všichni tady sledujeme displeje našich telefonů a jsme lační po informacích. Existují tedy jasné paralely s rokem 2020.

Mluvila jste o lidech, kteří protestují a snaží se dokumentovat postup agentů imigračního úřadu. Jak ale tito příslušníci ICE na podobný způsob občanského protestu reagují? Média totiž přinesla řadu zpráv o zatýkání demonstrantů – někdy i násilném –, kdy ale zároveň není zřejmé, z jakého důvodu ti lidé vůbec byli zatčeni…

Ano, když si otevřete TikTok, Instagram nebo Reddit, najdete desítky videí natočených v Minneapolisu v posledních několika týdnech. Většinou je pořizují lidé, kteří monitorují jednání agentů ICE ve chvíli, kdy se pokoušejí někoho zadržet. A vidíme případy, kdy tito agenti zatýkají a někdy i zadržují právě i tyto pozorovatele nebo demonstranty.

Členové ICE tvrdí, že zatýkají osoby, které brání jejich činnosti. Jenže to je zásadně odlišný popis od toho, co slyšíme od pozorovatelů a protestujících, kteří tvrdí, že se jim ICE mstí a snaží se jim odepřít právo natáčet, dokumentovat a protestovat, které ale chrání první dodatek ústavy. Takže je to dost vyhrocené a nikdo se s nikým neshodne. Unikátní na celé situaci je ale to obrovské množství videí, která jsou v některých případech i docela násilná. Vidíte na nich agenty ICE, jak třeba rozbíjejí okénka u aut a násilím lidi vytahují ven.

A slyšíme také svědectví těch, kteří byli zadrženi. Například Susan Tincherová v žalobě, kterou podala na Ministerstvo vnitřní bezpečnosti, uvádí, že se stala terčem proto, že využila svého zákonného práva a monitorovala situaci. Tvrdí, že agenti ICE rozstřihli její podprsenku, uštípli snubní prsten, spoutali ji a na několik hodin zadrželi – a podle ní šlo jen o odvetu. Podobné příběhy jsou stále častější, což lidi ve městě skutečně děsí.

Federální soudkyně agentům imigračního a celního úřadu zakázala, aby používali proti protestujícím nadměrnou sílu. Dodržují tento zákaz? Změnil se podle vás jejich postup?

To je dobrá otázka. A je to něco, co se snažím jako novinářka zjistit. Ale řekla bych, že teď je ještě příliš brzy na odpověď, protože soudní rozhodnutí padlo teprve před několika dny. Víme ale, že Kristi Noemová, která stojí v čele Ministerstva vnitřní bezpečnosti, řekla v neděli v televizním interview, že soudní příkaz nijak nezmění chování agentů ICE v terénu. Její ministerstvo tvrdí, že nedělali nic špatně, že například nepoužívali pepřový sprej proti lidem, kteří poklidně protestovali a podobně. A to je samozřejmě opak toho, co protestující a svědci tvrdí. Takže ministryně Noemová říká: Nemusíme nic měnit.

Ještě bych zmínila, že podobné žaloby byly podány i v jiných státech. A například v Chicagu, kde soud vydal podobný příkaz, ho federální instituce údajně nerespektovaly. Řekli mi to právníci, kteří tuto žalobu podali. Agenti údajně pokračovali v tom, co dělali dřív. Podle mě tedy nemůžeme vyloučit, že v tom budou pokračovat i tady. Ale jak říkám: Zatím je ještě příliš brzy na to, abychom to mohli posoudit.

Jak výbušná je podle vás současná situace? Může eskalovat? Nebo máte spíš pocit, že by protesty mohly v příštích dnech utichnout?

To je otázka, na kterou bychom všichni rádi znali odpověď. Kdybych měla soudit podle svého pocitu, zdá se mi, že protesty teď neslábnou. Například 23. ledna se má v Minneapolisu konat velký protest, jehož součástí bude i něco jako bojkot: Lidé říkají, že nepůjdou do práce, nepošlou děti do škol, nebudou nakupovat. Půjde o další protest s cílem dostat ICE z města. Zbývá do něj jen několik dní a další obří protesty se odehrály o minulém víkendu.

Takže i když nemohu předpovídat budoucnost, řekla bych, že dokud budou agenti ICE tady, místní komunita bude pokračovat v tom, co dělá: v protestech a ve snaze dokumentovat zátahy ICE. Řekla bych, že to bude pokračovat tak dlouho, dokud ICE neopustí město.

Prezident Trump zvažuje, že by do Minneapolisu vyslal Národní gardu, nebo dokonce regulérní armádu. Jak zásadní krok by to byl podle vás jako novinářky a jako ženy, která ve městě žije? A jak zásadní by to bylo v kontextu dění jinde v USA, kde jednotky Národní gardy působily v minulých měsících?

Byl by to obrovský zásah do života lidí v Minneapolisu, opravdu zásadní událost. Myslím, že už teď je spousta lidí, kteří tady žijí, skutečně rozezlená z toho, jak se federální vláda chová. Nasazení Národní gardy – a myslím, že je férové to tak říct – by podle mě ještě zesílilo hněv, který už teď v lidech vře. Ale v tuto chvíli nevíme, jestli k tomu dojde, nebo jestli prezident skutečně použije zákon o povstání, na jehož základě by mohl vyslat armádu. Je to něco, o čem prezident Trump opakovaně mluvil i v souvislosti s jinými městy, ale nikdy se k tomu neuchýlil. Takže v mnoha ohledech to může být vnímáno jen jako výhrůžka. Ale to se teprve uvidí.

Pokud to správně chápu, má se ICE dál rozšiřovat. Federální vláda údajně plánuje vynaložit jen během jediného roku částku kolem 100 milionů dolarů na tzv. válečnou náborovou kampaň. Jak vypadá? A koho se jejím prostřednictvím daří oslovovat?

Když se podíváte na webové stránky ICE, uvidíte, že aktivně rekrutují do svých řad nové zájemce. Slibují bonusy, finanční odměnu těm, kdo se k nim přidají. Jak říkáte, snaží se o masivní navýšení svých sil. Federální vláda to teď celé podává tak, že čelíme invazi, a vykreslují přistěhovalce jako nebezpečné a násilné kriminálníky. Když se podíváte na jejich webové stránky, píše se tam, že v zemi máme v důsledku ilegální imigrace miliony násilných zločinců. Takže když verbují potenciální nové agenty do ICE, zdůrazňují, že potřebují jejich pomoc, aby v zemi znovu obnovili bezpečí.

A právě tohle v Minneapolisu vyvolává velký hněv zdejšího obyvatelstva, protože – jak upozorňují četné skupiny na ochranu práv přistěhovalců a protestující – lidé, kteří jsou zatýkáni a zadržováni, nejsou žádní násilníci.

Jsou to lidé, kteří tu mají rodiny a pracují, tvoří součást komunity, nemají žádné záznamy o násilné činnosti, ale v osidlech téhle federálními úřady organizované protiimigrační kampaně se ocitají jen proto, že mluví s přízvukem nebo že pocházejí z Mexika nebo Somálska či řady jiných zemí.

Federální vláda hodně argumentuje tím, že 70 procent lidí zatčených při těchto zátazích jsou zločinci. Novináři se to snažili ověřit. A každá zpráva, kterou jsem na to téma četla a která se snažila ten údaj ověřit, dospěla k tomu, že ty reálné počty jsou mnohem, mnohem nižší.

A taky samozřejmě máme zprávy od lidí, kteří byli sami zatčeni a zadrženi, a přitom se nedopustili ničeho jiného, než že jeli autem do práce nebo šli po ulici a agenti ICE, které dost možná upoutala barva jejich kůže, je konfrontovali. Celé se to odehrává na pozadí toho, o čem jsem mluvila – toho širšího tlaku na přistěhovalce podsouvajícího lidem, že imigranti se dopouštějí násilí. A ta náborová kampaň, na kterou jste se ptal, tuhle rétoriku absolutně využívá.

Dá se obecně říct, jak úspěšná nebo efektivní je federální vláda – a teď nemyslím jen ICE, ale celou Trumpovu administrativu – v boji s ilegálním přistěhovalectvím, respektive v té své válce, jak toto tažení prezident Trump ve své předvolební kampani sám nazýval?

Myslím, že v tuto chvíli se dá úspěšnost určit opravdu jen velmi složitě. Ať už se budeme chtít bavit o úspěchu, nebo o nezdaru. Protože to, co se teď děje v Minneapolisu, Chicagu, Los Angeles nebo Portlandu, to všechno je součástí toho širšího tažení. A jak vidíme, vyvolává to spoustu protestních aktivit. Lidé se proti tomu, co se děje, skutečně mobilizují. A tak se země na otázce přistěhovalectví velmi rozdělila a potrvá pravděpodobně roky, než budeme schopni se za tím, co teď prožíváme, ohlédnout a říct si, jaký to celé mělo smysl.

Jednou z otázek, kterou jako novinářka lidem kladu, je, jak by si přáli, aby se o téhle době psalo v učebnicích historie. Jak by se na to mělo vzpomínat? Protože člověk má opravdu pocit, že je svědkem toho, jak se tvoří dějiny. To, na co se ptáte, je důležité. Já jenom nevím, jestli na to už teď existuje odpověď.

V podcastu 5:59 uslyšíte i zbytek rozhovoru, kde reportérka deníku MinnPost Cleo Krejci krom jiného přibližuje, jak to vypadá s vyšetřováním násilné smrti Renée Goodové nebo z jakého důvodu chce federální Ministerstvo spravedlnosti trestně stíhat guvernéra Minnesoty Tima Walze a starostu Minneapolisu Jacoba Freye. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.