Článek
Střelba na řidiče za volantem, tvrzení, že vozidlo bylo použito jako zbraň, žádné tělové kamery. Smrt imigranta.
Incident s tragickým koncem, kdy imigrační agenti federálního úřadu ICE minulý týden v texaském Houstonu zastřelili mexického přistěhovalce, se tento týden zopakoval v Biddefordu ve státě Maine na severovýchodě USA u kanadské hranice. Obětí je tentokrát kolumbijský imigrant.
Stejně jako v Houstonu zastřelený Mexičan Lorenzo Salgado Araujo i Kolumbijec Johan Sebastian Guerrero přitom nebyli v osudný den na seznamu hledaných. Oba za sebou zanechali rodiny s dětmi: 52letý Araujo tři a teprve 26letý Guerrero jedno (tříletou holčičku).
Blízcí a přátelé mladého muže popisují jako pracanta, který žil svůj americký sen. Každé ráno prý uklízel ve veterinární klinice a později během dne rozvážel jídlo svým vlastním autem. V USA byl legálně, měl pracovní povolení a číslo sociálního zabezpečení.
„Měl spoustu snů, které chtěl uskutečnit. Moc miloval svou rodinu. Nevím, proč mu to udělali,“ řekl pro kolumbijskou televizi Noticias Caracol jeho otec Omar Durán.

Johan Sebestian Guerrero zemřel po zásahu agentů ICE ve státě Maine.
Podobně jako v případu v Houstonu kamery přesně neodhalují, co se na křižovatce v Biddefordu v pondělí stalo (ani zde agenti neměli na těle kamery). Při vyšetřování tak zřejmě budou rozhodující výpovědi očitých svědků.
Jedním z nich byl rodák z Biddefordu Daniel Boucher. Ten stanici CNN vypověděl, že Guerrerovo auto (bílý sedan) sjíždělo k jeho domu, když do něj najelo černé SUV agentů.
„Snažili se ho dostat ven (z vozidla), chvilku jim to nešlo. Když se jim to podařilo, viděl jsem, jak měl (Guerrero) krev v obličeji a na hlavě. Položili ho na zem a spoutali, což mě ohromilo,“ řekl viditelně rozrušený Boucher.
„Byl při smyslech“
Zaslechl agenty, jak Kolumbijci říkají, aby se uklidnil. „To mě vedlo k tomu, že byl ještě při smyslech,“ usuzuje Boucher. Podle něj měl smrtelně postřelený muž agentům ještě stačit říct, že se „snažil zastavit“.
Boucher podle svých slov přímo konfrontoval člena ICE, který vypálil. Procházel kolem jeho domu, zatímco ho údajně utěšoval jeden z jeho kolegů.
„Jste se sebou spokojený?“ měl říci Boucher, který se svěřil, že prostě nedokázal udržet své emoce. Agent měl Boucherovi odpovědět: „Snažil se mě zajet.“
Právě na pohybu vozidla svou verzi staví ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS). Agent vystřelil, když se muž, kterého pronásledovali, pokusil z místa činu uprchnout, čímž ohrozil veřejnou bezpečnost. V takovém případě je ospravedlnitelné, aby agenti ICE zahájili střelbu, trvá na svém DHS.
Agentura AP nicméně upozorňuje, že DHS opravila svou první verzi, podle níž měl Guerrero svým autem do agentů najíždět.
Incident v Maine tak opět rozvířil debatu o tom, za jakých okolností by imigrační agenti měli nebo neměli použít sílu či dokonce začít střílet.
Co říkají federální regule k použít síly?
Federální předpisy stanoví, že imigrační úředník použije minimální nesmrtící sílu nezbytnou k splnění svého úkolu. Smrtící sílu může použít pouze v případě, že má opodstatněné důvody se domnívat, že použití síly je nezbytné k ochraně sebe sama nebo jiné osoby před bezprostředním nebezpečím smrti nebo vážného tělesného zranění.
Zdroj: Nezisková organizace American Immigration Council, která chrání práva imigrantů.
„Jakmile začnete někoho pronásledovat, situace se stává mnohem riskantnější a nebezpečnější, bude eskalovat,“ řekl agentuře AP John Gihon, imigrační právník, který v letech 2008 až 2014 působil jako právník u ICE.
Gihon uvedl, že během svého působení v ICE pravidelně školil úředníky zabývající se deportacemi ohledně postupů při zastavování vozidel. Podle něj byli agenti poučeni, že je na jejich svobodném rozhodnutí, jestli auto, v němž jede osoba, kterou se snaží zatknout, zastaví a provedou kontrolu.
Když však člověk odmítne vystoupit z auta a odjede, pokyn podle Gihona zní jasně: nechat vozidlo odjet a dotyčného člověka vypátrat později.
„Pokud odmítnou, nevytahujte je z vozidla a nestavte se před jejich auto. Tato směrnice slouží k bezpečnosti všech,“ dodal Gihon.
Daniel Kanstroom, profesor na právnické fakultě Boston College, pro časopis TIME upozornil na „závažné“ problémy, se kterými se agenti ICE stále potýkají.
Podle něj agentura kvůli naplnění deportačního plánu příliš rychle nabrala celou řadu nedostatečně vycvičených lidí, kteří jsou navíc vystaveni velkému tlaku ze strany Bílého domu.
Nátlak Bílého domu
Především má na ně naléhat zástupce personální šéfky Bílého domu Stephen Miller, který po členech ICE požaduje tři tisíce zadržených denně. Jedině tak podle něj dosáhnou Trumpovy mety. Ten se zavázal, že z USA vyhostí 15 až 20 milionů lidí.
„Domnívám se, že některé formulace pravomocí, které navrhl Stephen Miller a další, byly extrémně široké a vyvíjely na agenty velký tlak, aby dosáhli velmi vysokých čísel ve velmi krátkém čase,“ řekl Kanstroom magazínu Time.
To všechno pak může vést k tragickým střetům.
Poslední slova obětí ICE
Renée Good (zastřelená v Minneapolis) : „Nejsem na vás naštvaná.“
Alex Pretti (zastřelený v Minneapolis): „Jste ok?“
Lorenzo Salgado Araujo (zastřelený v Houstonu): „Oni mě zabíjejí.“
Johan Sebastian Guerrero (zastřelený v Biddefordu): „Snažil jsem se zastavit.“
Podle agentury AP se už jedná o devátou oběť imigračních operací od zahájení masové deportační kampaně Trumpovy administrativy. Alespoň čtyři z těchto úmrtí se týkaly osob ve vozidlech.
Tento trend je natolik znepokojivý, píše AP, že republikánská senátorka Susan Collinsová, která zastupuje právě stát Maine, vyzvala ministra pro vnitřní bezpečnost, aby zastavil veškeré „nenaléhavé kontroly vozidel“. DHS jí vyšlo vstříc.
List The New York Times ve svém textu nicméně píše, že důvodem její žádosti může být i fakt, že se na senátorku, která bojuje o klíčové křeslo do Senátu v letošních listopadových volbách, zřejmě snese tvrdá kritika demokratů. Collinsová opakovaně hlasovala pro zpřísnění imigračních zákonů a zvedla ruku i pro desítky miliard dolarů, které Kongres nakonec ICE a dalším imigračním agenturám přidělil.
















