„Velmi chytrá taktika.“ Rusové rozebírají Zelenského odpověď Trumpovi

Rovnováha vztahů Spojených států s Ruskem a Ukrajinou se přes víkend znovu posunula směrem k Moskvě.

Americký prezident Donald Trump se nejdříve s Kremlem dohodl na dovozu ruské ropy, čímž podkopal dosavadní protiruské sankce.

Pak se ostře vyjádřil na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského: Vyzval k uspořádání nových voleb a obvinil ho, že už promeškal několik příležitostí uzavřít s Ruskem dohodu.

A nakonec vyhlásil energetické příměří, o kterém ale zřejmě nevěděli ani v Kyjevě, ani v Moskvě.

Rusko slova šéfa Bílého domu znovu využívá k vlastní propagandě a zesměšňování ukrajinského prezidenta.

„Zelenskyj je, přirozeně, hysterický a není schopen v tuto chvíli dělat jakékoli promyšlené kroky,“ zhodnotil čerstvý americký tlak na Kyjev mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro ruský portál Vesti. Pokud by Zelenskyj byl schopen přemýšlet, zahájil by podle Peskova jednání s Ruskem.

Ukrajinský prezident v reakci na Trumpa konání voleb připustil, ale pod jednou podmínkou. „Prosím, vyřiďte Putinovi, ať nám dá dva měsíce, 60 dní úplného příměří, a my uspořádáme volby,“ řekl americké stanici ABC.

„Při vší úctě k prezidentu Trumpovi je na naší společnosti, na našich lidech, aby si vybrali toho či onoho vůdce,“ dodal Zelenskyj.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se pustila do sémantického rozboru Zelenského prohlášení. Zaujalo ji, že použil slova „vybrat“ a „vůdce“, nikoli „zvolit“ a „prezident“.

Zacharovová v tom vidí politický podtext. „Ukrajinci si vybrali vůdce, tak proč by si ještě volili prezidenta,“ napsala na síti Telegram. „Zelenskyj vrací to, co ze země zbylo, na úroveň primitivního komunitního zřízení,“ dodala zástupkyně režimu, který prokazatelně manipuluje volby a nepřipouští reálnou politickou opozici.

Připomeňme, že prezidentský mandát Volodymyra Zelenského vypršel v roce 2024, ale vzhledem k ruské invazi není možné na Ukrajině uspořádat volby. I ve válečných podmínkách je ale v ukrajinském parlamentu nadále zastoupena opozice, včetně zástupců stran kritických k samotnému Zelenskému.

Prezident se podle zářijového průzkumu Kyjevského sociologického institutu i přes pokračující válku a další korupční aféry těší důvěře 54 procent Ukrajinců. Jeho podpora se na této úrovni drží už delší dobu.

Ruský portál Gazeta.ru žádost o volební příměří v podstatě zavrhuje. Cituje politického analytika Jurije Samonkina, který Zelenského výzvu označil za „velmi chytrou taktiku“ v době, kdy se Ukrajina připravuje na další topnou sezonu. Očekává se, že ruské útoky se znovu zaměří na ukrajinskou energetiku.

„Příměří mohou využít jedině k přeskupení jednotek, získání další pomoci od demokratů nebo z evropských šedých zón, ale ne k rozvoji mírových iniciativ a uspořádání voleb,“ namítá Samonkin.

Podobně to vidí i komentátor tabloidu Komsomolskaja pravda Alexandr Grišin. „Nikoho by nepřekvapilo, kdyby 50 z těch 60 dnů strávil opětovným ozbrojováním Ozbrojených sil Ukrajiny a nelítostným pronásledováním ‚dezertérů‘ ve všech koutech a 51. den zinscenuje provokaci, poruší příměří a znovu zahájí válku,“ píše.

Mluvčí Kremlu Peskov v pondělí po poledni řekl, že pokud by se na Ukrajině konaly volby, Putin je připraven zastavit útoky na jeden den.

Rusku se v posledních týdnech na bojišti nedaří, podle některých analytických projektů dokonce v září zaznamenalo čistou ztrátu v rozloze kontrolovaného území. Oproti tomu ve vzdušné válce, na jejíž část by se mělo vztahovat Trumpovo příměří, využívá jasné převahy, které dosáhlo zejména masovým zavedením proudových dronů.

Komentátor Grišin považuje víkendový vývoj také za důsledek toho, že Zelenskyj „poučoval“ Trumpa a „moralizoval“.

Ruská média v tomto smyslu interpretují i dohodu o dodávkách ruské nafty do Spojených států. Například Gazeta.ru nebo státní agentura TASS citovaly komentátory, podle kterých Zelenskyj příliš dlouho ignoroval americké zájmy a Trumpovy výzvy neútočit na ruské rafinerie a nezvyšovat tak globální ceny ropy.

I v Rusku považují dohodu o naftě zejména za snahu amerického prezidenta zažehnat domácí politické potíže.

Rostoucí ceny paliv u čerpacích stanic jsou jedním z témat před listopadovými volbami do Kongresu, ve kterých se i kvůli nim očekává republikánská porážka. Pokud by strana ztratila nejen Sněmovnu reprezentantů, ale i Senát, Trumpovi by se ve druhé polovině mandátu výrazně zúžil politický prostor.

Trump už v předchozích týdnech vinil ze zdražování ukrajinské útoky na ruské rafinerie, přestože globální ceny ropy začaly výrazně růst zejména po začátku americko-izraelské války proti Íránu.

List Vedomosti provedl rozsáhlý monitoring západních, ale třeba také čínských a indických médií a cituje několik analytiků, podle nichž dohoda nebude mít kýžený efekt. Množství nafty, kterou má Rusko dodat do Spojených států, je na to zkrátka příliš malé.

K podobnému závěru došel v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS americký investor Kyle Shostak. Vidí za tím Trumpovu snahu získat „politické body“.

„Ta dohoda je pro americkou ekonomiku spíše symbolická než praktická. Podle mě jde spíše o dohodu kvůli Trumpově image navržené tak, aby dal před nadcházejícími volbami najevo odhodlání zlepšit situaci amerických spotřebitelů,“ tvrdí Shostak.

Ruský diplomat Rodion Mirošnik pak ve státním deníku Izvestija upozorňuje, že dohoda je důležitá, protože může otevřít dveře dalšímu rozvoji ekonomické spolupráce Moskvy a Washingtonu.

„Evropané by klidně mohli tlačit Kyjev k provokativním krokům, které by tuto dohodu zbrzdily,“ prohlásil Mirošnik, který má na ruském ministerstvu zahraničí na starosti monitoring údajných ukrajinských válečných zločinů. Své tvrzení nijak nepodložil.