Zprávy z bojiště: Rusko v pozemní válce polevuje, ve vzduchu zrychluje

Čtvrteční ruský vzdušný úder na Kramatorsk připomněl, že právě toto město je hlavním cílem letošní ruské pozemní kampaně, už od léta píšeme, jak se ho okupační vojska snaží obejít.

Rusové podle ukrajinské prokuratury použili řízenou leteckou pumu, jež dopadla na ulici, kterou zrovna projížděly dva meziměstské autobusy. Státní záchranná služba napočítala nejméně 33 mrtvých a 18 zraněných.

Kramatorsk leží zhruba 15 kilometrů od fronty, ruská armáda se k němu ani k sousednímu Slovjansku za poslední týdny výrazně nepřiblížila. Letecké údery na obě města jsou ale stále intenzivnější.

Naopak na většině fronty ruský pozemní tlak polevil, alespoň ve srovnání s jinými obdobími letošního roku.

Ruský prezident Vladimir Putin 1. října na Valdajském fóru prohlásil, že ruská armáda v září obsadila 1301 kilometrů čtverečních, dvaapůlkrát víc než v předchozích měsících. Zbytek Doněcké oblasti, což je jeden z hlavních deklarovaných cílů celé války, by tak prý Rusko mohlo získat mnohem dříve než za rok a půl.

Na nezávislých mapách ale vypadá září jinak. Finská analytická skupina Black Bird Group zaznamenala čistou ruskou ztrátu 190 kilometrů čtverečních, největší měsíční ztrátu ve svých datech od června 2023.

Americkému Institutu pro studium války (ISW) vychází čistá ruská ztráta 81 kilometrů čtverečních, ukrajinskému projektu DeepState naopak malý ruský zisk. Polský analytik Konrad Muzyka z firmy Rochan Consulting připsal Rusku zisk 235 kilometrů čtverečních, tedy necelou pětinu Putinova čísla.

Čísla se rozcházejí z několika důvodů: Ukrajina řadu zisků zveřejnila se zpožděním (operaci Vivaldi u Lymanu přes léto záměrně tajila) a především každý jinak započítává rozsáhlá „území nikoho“, která nikdo pevně nedrží.

Ať se ale počítá jakkoli, velký ruský postup v září vlastně nevidí nikdo kromě Kremlu, jehož důvěryhodnost ovšem opakovaně podkopávají podobné epizody, jako když před měsícem „dobytí“ jednoho města doložil záběry vytvořenými umělou inteligencí.

Popis fronty začneme jako obvykle na severu. V Charkovské oblasti u Velykého Burluku došlo v posledních dnech k úspěšnému ukrajinskému protiútoku: Podle Konrada Muzyky za týden ruské síly ztratily zhruba 15 kilometrů čtverečních okupovaného území. Zda ho obránci udrží, až Rusové zaútočí znovu, je podle Muzyky „další otázka“.

Jižněji u Lymanu nadále pokračuje lokální protiofenziva nazvaná Vivaldi, kterou sledujeme od srpna a jejíž třetí fázi jsme popsali minulý týden.

Ukrajinský vojenský analytik Konstantin Mašovec 4. října uvedl, že mezera mezi ukrajinskými jednotkami, které ruské předmostí na říčce Čornyj Žerebec svírají ze severu a z jihu, se zúžila ze sedmi až osmi na pět až pět a půl kilometru.

Lyman samotný je prý „prakticky úplně“ vyčištěný a zbývá v něm údajně jen několik ruských vojáků. Mašovec ale sám dodává, že to ještě neznamená neúspěch celé ruské operace proti Slovjansku a Kramatorsku.

Zmíněný Muzyka vývoj u těchto dvou měst považuje za nejvýznamnější událost posledních týdnů. Rusové východně od měst po ukrajinských protiútocích kolem průplavu Siverskyj Donec – Donbas přišli zhruba o 14 kilometrů čtverečních území. Není to zásadní změna v průběhu bojů, ale obráncům to dává možnost si trochu vydechnout.

Úlevu obráncům přineslo i to, že ubylo ruských útoků: Na Slovjansk jich ještě v srpnu vedlo kolem 15 denně, začátkem října zhruba tři, ukazují počty, které sestavuje obvykle důvěryhodný bloger Narretz.

Na Kosťantynivku jich přitom dál míří kolem dvou desítek denně. Přesto tam Rusové za poslední týden potvrzený zisk nemají. I proruský kanál Rybar od začátku října hlásí ukrajinské protiútoky směrem na Rusyn Jar.

Další úsek, kolem Dobropillji, je nadále hlavním cílem ruských snah. Minulý týden jsme popsali, jak se ruské jednotky dostaly za první ukrajinskou linii zátarasů, a to nadále platí – ruský postup se nepodařilo zvrátit, byť se zatím nezdá, že by se „průlom“ podařilo okupantům výrazně rozšiřovat.

Mašovec 8. října popsal „téměř nepřetržitý proud“ infiltrátorů, v některé dny 30 až 40 mužů ve skupinách po pěti šesti. Pokus vtrhnout do města „z chodu“ se ale Rusům podle něj nepovedl.

Ukrajinská obrana oblasti byla v poslední době opakovaně posilována a nezůstává jen v defenzivě. Pluk Skelja a jednotky Azovu tvrdí, že severovýchodně od města vyčistily desítky ruských pozic; a byť lokalita sedí, záběry nemáme nezávisle datované.

Na jihu pokračuje pomalý ukrajinský postup směrem na Komar. Projekt AMK Mapping hlásí osvobození dvou vesnic, v jednom případě souhlasí i ruští blogeři. U Huljajpole naopak DeepState zaznamenal drobné ruské zisky a u Orichivu se nic rozhodujícího nestalo.

Polský analytik Muzyka ovšem sám upozorňuje, že jeho čísla „nedokládají trvalé oslabení ruské útočné síly“ a rozhodne teprve to, zda Ukrajinci získané pozice udrží.

„Toto zpomalení postupu nemůžeme označit za ruský neúspěch,“ souhlasila skupina CIT. Podle ní by neúspěchem bylo, kdyby se ruské sily musely soustavně stahovat z důležitých pozic, a to se (alespoň zatím) neděje.

Finský analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group je k Moskvě kritičtější: Rusko podle něj nedokázalo najít nový způsob, jak zvrátit situaci, která trvá skoro celý rok.

Ale ať už jde o krátkodobý projev, nebo příznak nějaké slabosti v ruské armádě, je stále nutné říci, že rovnováha sil se zatím zásadně nezměnila. Rusko útočit nepřestalo, jen na několika místech fronty ztratilo tempo i iniciativu.

Proč úspěšné ukrajinské protiútoky přicházejí právě teď, jednoznačně říct nejde. Roli nejspíš hraje podzim, protože v řídnoucím listí se ruští pěšáci před ukrajinskými „dronaři“ hůř skrývají. A s velkou pravděpodobností i to, že Rusko soustředilo síly u Dobropillji a jinde mu chybějí.

Možná pomohla i výměna ve vedení ukrajinské armády, o které jsme psali v srpnu, kdy vrchního velitele Oleksandra Syrského nahradil Mychajlo Drapatyj. Co od té doby změnil, popsala 5. října Olha Kyrylenková v listu Ukrajinska pravda po rozhovorech zhruba se dvěma desítkami důstojníků.

Drapatyj podle ní odsunul do zálohy několik desítek vyšších důstojníků, přestal každý den hodiny poslouchat hlášení všech velitelů a velí více než šesti uskupením vojsk. Dvě nová, pod velením Andrije Bileckého a Denyse Prokopenka, mají vést boje o kramatorskou aglomeraci a o Dobropillju.

Velitelé brigád a sborů prý změnu popisují jedním slovem: „svoboda“. Text – který vyznívá až nepravděpodobně příznivě – je ovšem celkem pochopitelně postavený na anonymních zdrojích a těžko říci, do jaké míry je skutečně odrazem skutečnosti.

Se silnějším hodnocením bude nutné počkat ještě na další vývoj událostí. Navíc – jak poznamenává i sama Ukrajinska pravda – Syrskyj předal Drapatému frontu v mnohem lepším stavu, než v jakém ji v roce 2024 převzal.

Ve vzduchu Rusko mezitím útoky stupňuje a jen za týden od 27. září do 4. října podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustilo na Ukrajinu přes 1900 útočných dronů, z toho přes 800 proudových, zhruba 1700 leteckých pum a 25 balistických střel.

Za celé září dopadlo na frontu rekordních 9021 leteckých pum, tedy asi 300 denně, napočítal telegramový kanál Oko Gora. (Dodejme, že v prvním říjnovém týdnu jejich počet mírně klesl, asi o sedm procent.)

Stále také platí, že proudové drony Geran, které jsme podrobně popsali začátkem září, ukrajinská obrana zachycuje mnohem hůř než starší, pístové. Zelenskyj uvádí úspěšnost 50 až 60 procent oproti 85 až 92 procentům u starší generace dronů.

Rusko přitom útočí na nové cíle. Od 1. do 4. října zasáhly jeho drony sedmkrát kyjevské mosty přes Dněpr, napočítala skupina CIT. Jižní most se zavřel pro auta i metro, lidé přecházeli pěšky a město chystá pontony. Rusové 6. října zasáhli i most přes Dněpr v Záporoží.

Zbořit takový most náloží o 50 kilogramech je ale „prakticky nemožné“, řekl deníku The Kyiv Independent letecký expert Kosťantyn Kryvolap, bývalý zkušební inženýr firmy Antonov. Údery jsou pro něj „spíš štípnutí komára“ a mají hlavně narušit dopravu a morálku obyvatel.

Co Rusko chystá na zimu, naznačuje dokument, který 2. října zveřejnil deník The New York Times. Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal ho evropským partnerům ukázal jako zachycený ruský plán ze srpna.

Plán počítá s až tisícem raket, dronů a pum, které mají postupně vyřadit rozvodny dovážející elektřinu z EU, pak vodní elektrárny a nakonec rozvodny, jimiž jsou k síti připojeny tři fungující jaderné elektrárny. Nově se v něm objevují i čerpací stanice a čističky odpadních vod.

Deník pravost dokumentu ověřit nemohl a Kyjev má samozřejmě zájem na tom, aby se o něm mluvilo. S tím, co se v posledních dnech děje, ale plán sedí: Při útoku v noci na 7. října zůstala část pravobřežního Kyjeva načas bez vody.

Při stejném útoku, v den Putinových 74. narozenin, zničila střela s plochou dráhou letu Ch-101 dva vchody pětipatrového domu v Prylukách v Černihivské oblasti. Zemřelo 22 lidí, z toho pět dětí, a dalších 54 utrpělo zranění, uvedla ve čtvrtek ráno záchranná služba.

Alespoň prozatím stále roste intenzita i ukrajinské kampaně proti cílům v Rusku. Podle dat projektu ACLED, která zpracoval list Financial Times, letos Ukrajina podniká 2900 až 3400 útoků raketami a drony měsíčně, což je zhruba dvakrát více než loni (Rusko se v nejsilnějších měsících dostalo přes hranici 4500 útoků).

Jen v posledním týdnu ukrajinské drony zapálily čerpací stanici ropovodu, který zásobuje moskevská letiště, zasáhly zařízení v Samaře a Astrachani a podle tajné služby SBU poškodily dva letouny na letišti Chanskaja, což podporují i stopy požáru na satelitních snímcích.

Do boje mezitím vstoupila i první ukrajinská balistická raketa FP-7. Zelenskyj 1. října ohlásil její bojový debut, cíl ale neprozradil. „To vám neřekneme,“ odpověděl jeho poradce pro komunikaci na dotaz The Kyiv Independent, na co byla střela odpálena.

Hlavní konstruktér a spoluzakladatel výrobce Fire Point Denys Štilerman přitom už v březnu řekl, že vyrábět dvě nebo tři balistické rakety měsíčně „nemá smysl“, protože to frontu neovlivní.

Na hladině Černého moře zatím následky bojů pociťují v určité míře i členské země NATO. Nákladní loď Royad Mammadov v tureckém vlastnictví, která vezla ukrajinské obilí z Izmajilu, se 5. října potopila asi 20 námořních mil (37 kilometrů) od rumunského pobřeží a dva členové posádky zahynuli.

O den později zasáhly námořní a vzdušné drony dvě další lodě zhruba 70 námořních mil (130 kilometrů) od bulharského pobřeží. Jedna se potopila a o její posádce zatím nejsou zprávy. Rumunsko ani Bulharsko útočníka nejmenovaly, Zelenskyj viní Rusko.

Útoky nejspíše mají za cíl zastavit dopravu do ukrajinských přístavů na Dunaji. Turecko a OSN chystají jednání o příměří na Černém moři, Moskva ale podobné návrhy odmítá od srpna a Putin námořní příměří spojuje s ukrajinskými údery na ruské rafinerie.

Na námořní válku přitom doplácí i Rusko. Ukrajinský vývoz obilí v září meziročně klesl o 37 procent, ruský vývoz pšenice dokonce asi o 75 procent. Část nákladu ale Rusové mohou přesouvat do baltských přístavů, zatímco Ukrajina tuto možnost nemá. Ruský postoj tedy nejspíše odráží přesvědčení Moskvy, že Ukrajina z této partie vychází hůře.

Proč tedy Rusko přitvrzuje ve vzduchu, zatímco na zemi tempo ztrácí? Pozemní válka spotřebovává hlavně lidi. Zoe Neimanová z britského institutu RUSI 29. září shrnula západní odhady, podle nichž Rusko měsíčně ztrácí přes 30 tisíc zabitých a raněných, zatímco naverbuje zhruba 27 tisíc mužů.

Nábor v prvním čtvrtletí byl asi o pětinu nižší než loni, přestože se náborové odměny vyšplhaly na rekordních zhruba 1,47 milionu rublů (cca 380 tisíc korun). „Rusko nenaráží na nedostatek mužů, ale na rostoucí cenu za to, aby je přesvědčilo,“ píše Neimanová.

Mašovec upozorňuje, že ze 13 nových divizí, které Rusko plánovalo na roky 2026 až 2030, letos vznikla jediná – a to přeměnou existující brigády, takže má hodně pěchoty a málo obrněné techniky.

Válka ve vzduchu naopak spotřebovává stroje a ty Rusko dnes vyrábí ve velkém – na válečnou výrobu přeřadilo v tempu, kterému se evropští podporovatelé Ukrajiny nemohou rovnat. Proudových geranů podle odhadů skupiny CIT a ukrajinské vojenské rozvědky vyrobí 2000 až 3000 měsíčně, balistických raket má podle Zelenského v zásobě asi 700 a měsíčně jich přidává 130 až 140.

Vzdušnou válku proto Rusko může stupňovat technikou z továren, kdežto na zemi by ji muselo stupňovat lidmi. Ti mu nedocházejí, jen je nedokáže doplňovat rychleji, než o ně přichází.

Co by na tom mohla změnit zima? Opadávající listí, které teď pomáhá obráncům, podle ukrajinských důstojníků zároveň otevře cestu ruským útokům s obrněnou technikou. Ukrajinský analytik Mašovec si pro hodnocení ruského postupu stanovil test: Pokud Dobropillja a Družkivka vydrží do poloviny až konce prosince, bude Rusko muset plán na dobytí aglomerace „přepsat“.

Na zemi Ukrajina získala trochu času. Co to bude znamenat, se ovšem ukáže, až přijde zima a údery na města zesílí.