Zprávy z bojiště: Začaly boje na nové obranné linii, ztráty zřejmě rostou

Září skončilo na frontě zhruba tam, kde začalo. Ruskem okupovaná území se za celý měsíc (do 29. září) podle ukrajinského projektu DeepState rozrostla asi o 36 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha Kladna. V posledním týdnu dokonce o něco víc ztratilo, než získalo.

Zatím tedy platí to, co finský analytik Emil Kastehelmi napsal začátkem září: že letní ruskou kampaň „lze považovat za neúspěch“ a zrychlení na začátku podzimu nečeká.

Popis fronty začneme jako obvykle od severu, byť podrobně se zastavíme jen u dvou míst. Na velké části linie totiž nedošlo k zásadním potvrzeným změnám, i když boje pokračují často velmi intenzivně. To je případ i oblastí kolem Sum, Charkova a Kupjansku.

Ze severní fronty ovšem pocházejí zajímavé záběry útoků dvou tanků ukrajinského 475. útočného pluku. Dvě vozidla důsledně chráněná protidronovými konstrukcemi vjela pod přímým dohledem dronů letících nad nimi do jedné z vesnic na území nikoho a přímou palbou z malé vzdálenosti zničila pozice, kde se drželi a shromažďovali ruští pěšáci.

Tanky se vrátily na základnu i po zásazích minou a FPV drony. Pluk v komentáři k videu tvrdí, že těžká technika je „znovu účinná“. To je tedy velmi silné tvrzení, ovšem je zjevné, že obě strany se učí těžkou techniku i v současném prostředí nasazovat efektivněji než dosud.

Severně od Lymanu dál pokračuje dlouho utajovaná ukrajinská operace Vivaldi. Třetí armádní sbor, který má tuto část fronty na starosti, dne 28. září ohlásil její třetí fázi.

Měl při ní osvobodit 51 kilometrů čtverečních (za celou operaci 176). Ukrajinská armáda prý získala více než 250 zajatců, „včetně důstojníků, pilotů a dělostřelců“, a přes dva tisíce zabitých a raněných Rusů – ovšem jde o údaje nepodložené, byť třeba jen přesvědčivými záběry zajatých.

K úspěchu operace prý přispělo úspěšné odvedení pozornosti: klamný útok nejdřív vytáhl do boje ruské zálohy, pak teprve přišel hlavní útok. „Nepřítel skutečný úder prospal,“ řekl velitel sboru Andrij Bileckyj.

Mimochodem, Ukrajinci využili ke zničení ruských opevněných pozic minimálně v jednom případě taktiku, kterou v jisté podobě známe z bojů v Afghánistánu či Iráku: naložili staré vozidlo výbušninami a poslali je proti cíli.

Rozdíl byl v tom, že v daném případě nešlo o upravený nákladní vůz řízený sebevražedným útočníkem, nýbrž o starý sovětský obrněný transportér BTR-60 ovládaný na dálku. V bojích o jednotlivé pozice byly také nasazeny pozemní roboty s granátomety.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době dál zveřejňovalo záběry, které měly dokládat, že zdejší vesnice drží Rusové. Ruští blogeři si ale všimli, že telefonní sloup, který na ministerském videu stojí, je na ukrajinských záběrech už sražený, takže ruské video bylo starší.

Bývalý proruský politik z Ukrajiny Oleg Carjov označil za „pobuřující“, že Moskva zajatce neuznává a jejich „matky a manželky“ je musejí hledat na ukrajinských videích (příspěvky blogerů shromáždil ISW).

Se zajímavým pokusem rekonstruovat operaci krok za krokem přišel bývalý indický vojenský pilot a autor Sameer Joshi. Ukrajinci nejprve v hloubce zasáhli ruský dronový systém (sklady jednotky Rubikon, palivo, operátory) a pak postupovali krátkými skoky pod ochrannou „bublinou“ rušiček a stíhacích dronů, kterou posouvali s sebou.

Operace Vivaldi podle něj „neprokazuje, že by se vrátil rozsáhlý manévr“, jen že lze na určitém místě a na omezenou dobu vytvořit takové podmínky, aby se manévry v určitém měřítku daly provést.

Nyní v podstatě „přeskočíme“ další části fronty a zastavíme se v oblasti východně od Pokrovsku, který se označuje běžně jako dobropilljský. Tady se ruské síly v poslední době poprvé dokázaly uchytit za „novou“ obrannou linií Donbasu.

Ukrajina od začátku roku budovala a buduje za frontovými liniemi (na nich to kvůli dronům nejde) pásy překážek: protitankové příkopy, ostnatý drát, betonové „dračí zuby“ a prstencová opevnění kolem měst. Překážky mají především zpomalit pěchotu a navést ji tam, kde si pěšáky snáze najdou drony.

Severně od Pokrovsku, který Rusové obsadili loni v prosinci, vede první takový pás před Bilycke, malým městem na silnici do Dobropillji. DeepState zaznamenal ruský postup 27. září u Bilycke a 1. října tamtéž a u Ševčenka, pokaždé bez podrobností o rozsahu.

Analytik, vystupující jako Playfra, který zakresluje ukrajinská opevnění do mapy DeepState, 30. září napsal, že Rusové „dál upevňují průnik první linií zátarasů za Pokrovskem, zejména u Ševčenka a Bilycke“.

Nasazují prý „opravdu rozsáhlé prostředky“ a „katastrofální ztráty je příliš netrápí“. Slovo průnik je ovšem jeho, DeepState píše jen o postupu. Jak hluboko a na jak širokém úseku Rusové za linií jsou, zatím zcela jasné není.

S děním kolem donbaské obranné linie zřejmě souvisí i to, že ukrajinský generální štáb za jediný den (28. září) vykázal 2 090 zabitých a raněných ruských vojáků. To je více než 1 960 ze 16. září, které předtím označil za letošní maximum, 1. října hlásil 1 900.

Britská vojenská rozvědka číslo 2 090 převzala s tím, že „velmi pravděpodobně“ souvisí s boji v pásu opevnění, „zejména v okolí“ Dobropillji. Přes dva tisíce se ukrajinská denní hlášení dostala dosud jen třikrát, pokaždé v roce 2024. Britové ale ukrajinská data jen přebírají, nezávisle je neověřují.

Projekt UA Control Map doplnil, že jen ukrajinské dronové jednotky (tj. specializované dronové síly, které tvoří jen jednu ze složek armády a nemají na drony zdaleka monopol) zasáhly pět dní po sobě přes 500 ruských vojáků denně. Velitel bezpilotních sil Robert Brovdi (Maďar) už 9. září vysvětloval, že Rusové tu soustředili tolik pěchoty, že jejich ztráty „rychle rostou“.

Obsazení linie zátarasů přitom ruské problémy samo o sobě nevyřeší. Nefungují jako zeď, kterou je třeba prorazit, spíš jako síto, které má zpomalit a zkomplikovat pohyb pěchoty i techniky.

Dokud ruské síly překážky neodstraní či nepřeklenou, budou průchody v linii stále vděčným lovištěm pro ukrajinské drony. Teprve až se dronařské týmy obránců podaří vytlačit dále od místa průniku, stane se situace pro invazní síly bezpečnější.

Dodejme, že téměř totéž se prakticky na stejném místě stalo v srpnu 2025. Rusové tehdy našli mezeru a prošli hluboko do obrany, Ukrajinci jim pak odřízli cesty zpět a výběžek vyčistili. Z „průchodu“ se tehdy průlom nestal. Letošní tlak je širší a pomalejší, a tak půjde odříznout hůře.

V Dobropillji samotné je obraz ještě méně přehledný. Vojáci brigád z tohoto úseku webu Včasno popsali, že Rusové do města vcházejí od východu a severovýchodu přes Hannivku na silnici do Kramatorsku. Chodí po dvojicích v nepřetržitých vlnách a rozptylují se do severní, východní i jižní části města. Naráz jich tam je „ne víc než 20“, jiní vojáci odhadují kolem padesáti.

Takové počty obranu města zatím neohrožují, jejich další růst by ale mohl být kritický, varují vojáci. Infiltrátoři mají v týlu dělat zmatek a útočit na obsluhy dronů, které jsou hlavní ukrajinskou výhodou. Azov přitom 26. září trval na tom, že Dobropillja je ukrajinská a obklíčení existuje „jen v plánech“ ruského velení.

Nejpravděpodobnější se v danou chvíli jeví, že ukrajinská obrana zatím sice město má v podstatě ve svých rukou, do některých jeho částí však pronikají ruské skupiny.

Další vývoj je nejasný: podobná situace trvá například v Kupjansku přes rok, Dobropillja je ovšem pro Rusy důležitější a bude nepochybně cílem výrazně většího počtu bomb i pěchoty.

Rusko útočí na různé cíle v rámci ukrajinské energetiky celé léto, v noci na 30. září však podniklo první rozsáhlý kombinovaný úder od konce minulé topné sezony. Vypustilo 188 dronů (z toho 86 proudových) a střely typu Zirkon, Oniks1 a Iskander. Ukrajinské letectvo hlásí, že zneškodnilo 155 dronů a pět střel. Přes den přiletělo dalších 285 dronů, z toho 174 proudových.

Hlavním cílem byl Kyjev a okolí. Rusové poškodili výrobní zařízení Trypilské tepelné elektrárny, v Kyjevě a v Kyjevské, Černihivské a Žytomyrské oblasti museli energetici zavést nouzové odstávky a v hlavním městě stály tramvaje i trolejbusy. Útoky v celé zemi zabily nejméně sedm lidí, mezi nimi dítě ve Vyšhorodu.

Poradce prezidenta pro rádiové technologie Serhij Beskrestnov, známý jako Flash, popsal technickou novinku. Rusko podle něj poprvé použilo proudový dron s „řezací“ hlavicí. Hlavní nálož má 40 kilogramů, doplňují ji čtyři další moduly a hlavice má přeřezat stožáry vysokého napětí nebo ocelové konstrukce mostů.

Stožár se opraví rychleji a levněji než transformátor. Když ale útočník přeruší vedení na mnoha místech najednou, může soustavu rozdělit na ostrovy rychleji, než je opraváři stihnou znovu spojit. Během prvních říjnových nocí přitom noční teploty budou klesat až k nule.

Další nevítanou novinkou proti předchozím letům je, že rychle přibývá ruských zásahů v Kyjevě. Francouzský analytik Clément Molin napočítal v září 155 zásahů ve městě, v srpnu 113 a v březnu 21. Skupina CIT očekává, že Kyjev s okolím bude v jejím měsíčním přehledu civilních obětí poprvé na prvním místě, před oblastmi v blízkosti fronty.

Například 28. září zasáhl budovu Národní akademie věd v centru Kyjeva proudový dron a zabil dva lidi. Zaměstnanci byli ještě v práci, protože platil jen „žlutý“ poplach. Ten Ukrajina zavedla pro chvíle, kdy hrozí jen drony, aby lidé nemuseli opouštět pracoviště.

Každá hodina, kdy kvůli poplachu stojí práce, přijde ukrajinskou ekonomiku asi na 45 milionů dolarů (asi 970 milionů korun), řekl deníku The Guardian ministr hospodářství Oleksandr Kravčenko.

Ukrajina v září sestřelila zhruba 1 500 z přibližně 2 730 proudových Geranů, tedy asi 55 procent, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. U starších dronů s pístovým motorem to bývalo přes 90 procent. Ukrajinská vojenská rozvědka odhaduje, že Rusko proudových Geranů-4 a 5 vyrábí asi 3 tisíce měsíčně, víc než pístových Geranů-2.

Levná ukrajinská obrana, tedy kulometné týmy a malé stíhací drony, vznikla proti pomalým strojům, jak jsme psali v srpnu. Proudový dron letí až kolem 600 kilometrů za hodinu, na většinu stíhacích dronů příliš rychle. Zbývají drahé protiletadlové střely a stíhačky.

Proudový dron je ovšem vhodným cílem pro proudové stíhačky, například letouny F-16, kterých má ukrajinské letectvo na papíře zhruba čtyři desítky. Jejich piloti obvykle sestřelí dron řízenou raketou nebo kanonem, a cena za sestřel tak je poměrně nízká. Web The War Zone tvrdí, že piloti šetří střely AIM-9 a AIM-120 a více spoléhají na kanon.

Ukrajinské F-16 mají na svém kontě kolem 2 500 dronů všech typů a asi 650 střel s plochou dráhou letu a podle webu The Aviationist dnes obstarávají zhruba 80 procent bojových letů ukrajinského letectva.

S jejich údržbou jsou ovšem potíže. Redakční rada deníku The Wall Street Journal, od níž pocházejí i čísla o sestřelech, 29. září popsala, že F-16 po 300 letových hodinách potřebuje takzvanou fázovou prohlídku. Technici při ní projdou motor, avioniku, hydrauliku i palivové potrubí. V USA to trvá dva až šest týdnů. U belgické firmy Sabena Aerospace Engineering, která prohlídky pro Ukrajinu dělá na základě americké zakázky, to trvá „až 40 týdnů“, řekl listu penzionovaný kontradmirál Mark Montgomery.

Nejmenovaný západní zdroj listu sdělil, že více než polovina ukrajinských F-16 je kvůli údržbě mimo provoz a při dnešním tempu by do konce roku mohly z provozu vypadnout i zbývající letouny. Generálporučík ve výslužbě David Deptula to označil za „selhání údržby, které se mění v krizi protivzdušné obrany“.

Berte to s rezervou. Jde o komentář redakční rady a údaj o polovině letadel má jediný anonymní zdroj. Ukrajinské letectvo se nevyjádřilo, Sabena se odvolala na „operační bezpečnost“ a samotný list WSJ připouští, že letadla v boji potřebují více údržby a mohou chybět díly.