Děckař radí s cholesterolem: Nebojte se statinů. Mohou prodloužit život o mnoho let

Vysoký cholesterol nebolí. Jen se dlouhé roky, či dokonce desetiletí usazuje v cévách, aby ve stáří způsobil problémy, nebo ještě hůře: předčasný odchod ze světa. Stala se z něj civilizační nemoc. Pediatr a moderátor podcastu Marodi Cyril Matějka, který na sociálních sítích vystupuje jako Děckař, si tentokrát do studia pozval profesora Michala Vrablíka z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Hovořili například o tom, proč cholesterol v těle potřebujeme, jak měřit jeho hladinu a číst správně výsledky. Věnovali se samozřejmě účinné prevenci, již by bylo možné shrnout do hesla: zdravě jíst, nekouřit a hýbat se. Došlo rovněž na léčbu vysokých hodnot cholesterolu statiny, což jsou léky, které mají dlouhodobě špatnou pověst, již si však nezaslouží. Co dalšího v podcastu zaznělo?

Naměřil vám praktický lékař při preventivní prohlídce vyšší hodnoty „zlého“ LDL cholesterolu? Nepanikařte, ale zpozorněte. Nechte si od odborníka vysvětlit, co to znamená konkrétně pro vaše srdce a cévy a jak velké riziko to představuje. Ono totiž nejde jen o to průměrné černé nebo zvýšené červené číslo na lékařské zprávě, ale záleží i na dalších okolnostech: kolik je člověku let, zda je to muž, či žena, jestli kouří, nebo ne, a jaký má systolický krevní tlak.

„Smyslem vyšetření není nikoho strašit, ale odhalit pacienty, kteří potřebují největší míru pomoci, a naopak ty, již si mohou dovolit chodit na preventivní prohlídku v současném dvouletém intervalu,“ vysvětluje Michal Vrablík s tím, že člověk pod čtyřicet, nekuřák, s krevním tlakem v normě by měl mít hodnoty LDL cholesterolu pod tři milimoly na litr.

„To je nejkonzervativnější doporučení. Ale vůbec by nevadilo, kdyby tu hladinu měl třeba poloviční, protože čím nižší celý život je, tím nižší je cévní riziko,“ popisuje internista jednoduché pravidlo. Měření doporučuje odborník absolvovat nejlépe u praktického lékaře (jednou za dva roky na ně má nárok každý), platit za ně jinde je podle něj zbytečné.

Jenže jak těch ukázkových hodnot, které člověku zaručí dlouhý život bez chronických onemocnění, dosáhnout? Nemusí se z něj ze dne na den stát vegan, ani nemusí začít držet striktní dietu, na niž stejně po měsíci rezignuje.

„Výrazná dietní manipulace se projeví na hladině cholesterolu prakticky u každého a docela významně. Ale dietou tu myslíme soubor stravovacích návyků. A ten je nutné změnit napořád,“ upozorňuje v podcastu Michal Vrablík s tím, že ze stravy člověk vstřebává třetinu cholesterolu, který má v krvi, dvě třetiny jsou tvořeny buňkami v játrech.

Doporučuje zdravou stravu podobnou té, již tradičně jedí národy ve Středomoří: hodně čerstvé zeleniny a ovoce, rostlinné oleje, hlavně olivový, bílkovinu v podobě ryby. Teď se jistě všichni masožravci a fanoušci smaženého jídla zamračí. To je jakýsi ideál, ke kterému se má každý svými stravovacími preferencemi co nejvíce přiblížit, ale přitom to pro něj musí být dlouhodobě přijatelné. Takže řízek jednou za čas nevadí.

„Člověk, který jí zdravě, má velkou šanci, že nebude obézní. Říkám velkou šanci, protože ono to nefunguje stoprocentně. Jsou prostě lidé, jejichž metabolické pochody jsou nastaveny tak, že i když mají celkem malý příjem kalorií, dokážou nadváhu rozvinout,“ dodává odborník v rozhovoru.

Co se týče dalších neřestí, kvůli nimž hodnoty cholesterolu v krvi nemilosrdně stoupají, ty by Michal Vrablík zakázal úplně: „Nekouřit vůbec. Kdo bez nikotinu nemůže nebo nechce být, ať místo klasické cigarety volí elektronickou či nikotinové sáčky. Jsou relativně méně škodlivé, ale rozhodně nejsou zdravou alternativou.“ A alkohol podle něj škodí v jakémkoliv množství, nejlepší je abstinence. „Konzumace alkoholu zvyšuje cévní riziko a nebezpečí dalších onemocnění. Nepijeme na zdraví, ale na vlastní riziko,“ dodává lékař.

Jestli cvičení zlepšuje hladinu cholesterolu, to je podle něj otázka. Pravděpodobně ano, protože často souvisí právě s úpravou jídelníčku a zdravějším životním stylem.

„Udržování fyzické zdatnosti a dostatek svalové hmoty jsou extrémně důležité prvky nejen cévního zdraví, ale i dlouhověkosti. U aktivních pacientů, i když hodnoty cholesterolu zůstanou úplně stejné, klesnou další tukové parametry v krvi - konkrétně hladina triglyceridů. A to změní kvalitu tukových částic, které se stanou méně agresivními vůči cévním stěnám,“ vysvětluje odborník, jak může cvičení pomoci.

Lidem, kteří mají vysoké cévní riziko, však úprava režimu stačit nebude, neobejdou se bez léků. Totiž takzvaných statinů, které nemění množství cholesterolu v těle, ale přesouvají ho z krve do buněk, kde jej potřebujeme, neb tam se z něj tvoří hormony nebo vitamin D.

„Jako každé účinné medikamenty mají i tyto řadu nežádoucích účinků, ale zažije je maximálně deset procent uživatelů. Statiny mají mnohem méně komplikací při užívání než aspirin,“ konstatuje Michal Vrablík s tím, že nejběžnější z nich je svalová citlivost, slabost, bolest až svalová křeč. Z šesti možných typů statinů by proto pacient měl vyzkoušet minimálně dva, spíše tři.

„My je nasazujeme stále častěji a časněji také proto, že chceme, aby lidé žili v dobré kvalitě života až do konce. Češi se dožívají podobně jako Švýcaři, jenže na rozdíl od nich žijí dvacet let s chronickou chorobou. Včasná prevence by měla zabránit tomu, aby se rozvinula skutečná nemoc. Myslíme tím na budoucnost,“ popisuje odborník.

Vyšší hladiny cholesterolu se tradičně řešily až u lidí kolem padesátky, u mladých se cévní problematika dlouho přehlížela. „Velmi účelné je začít s cévní prevencí od dětského věku, naučit se, že zdravé stravování a pohybová aktivita jsou běžnou součástí našeho režimu. Protože když mám na konzultaci čtyřicetiletého člověka, který dosud žil velice nezdravě, je pro něj velmi obtížné životní režim změnit. V padesáti je to ještě těžší a v šedesáti je to nemožné,“ nabádá Michal Vrablík.

„Snad bude brzy zaveden už v dětském věku screening těch nejzávažnějších geneticky podmíněných forem vysokých hladin cholesterolu - familiární hypercholesterolémie. Zatím se provádí pouze v postižených rodinách, ale tím uniká velká část pacientů. Chtěli bychom, aby všechny děti měly vyloučenu tuhle chorobu už v dětství. Na tom teď pracujeme,“ dodává.