Dobrovský & Šídlo & Kořen: Proč se lidé chtějí stát starostou?

Ve svých 37 letech vyměnil Vladimír Kořen úspěšnou kariéru novináře a moderátora za politiku. Třikrát suverénně vyhrál komunální volby. O desetileté zkušenosti na místě starosty Říčan u Prahy hovoří v další epizodě podcastu Dobrovský&Šídlo.

Když v létě roku 2010 Vladimír Kořen oznámil svým nadřízeným rozhodnutí kandidovat v komunálních volbách, dostal od jednoho z nich otázku: „A víš, že to tam vyhraješ a budeš se muset stát starostou?“

Kořen tomu nevěřil: „Mysleli jsme si, že jako úplně nové hnutí uděláme tak 3-4 mandáty a budeme se učit v opozici,“ vzpomíná dvaapadesátiletý muž známý především díky moderování zábavně-naučného pořadu ČT „Zázraky přírody“, k němuž již 18 let usedá o sobotních večerech průměrně kolem milionu Čechů.

A tahle popularita možná Kořenovi v jeho prvních volbách dost pomohla. Jeho hnutí „Klidné město“ získalo skoro 40 procent hlasů obyvatel Říčan, šestnáctitisícového města na východní hranici Prahy.

Vladimír Kořen se stal starostou a poté suverénně vyhrál s více než padesátiprocentním ziskem i volby v letech 2014 a 2018. O dva roky později post starosty plánovaně opustil - poprvé to oznámil už v červnu 2020 v pořadu TV Seznam Šťastné pondělí.

Hlavním motivem Kořenova vstupu do místní politiky se stal tehdejší stavební boom v žádané lokalitě.

„Řádily tam skupiny investorů z celého světa: například čečenský naftařský oligarcha Mavlit Bažajev, ale i další developerské skupiny s rusko-britským pozadím,“ vzpomíná Kořen, dnes ředitel jedné z říčanských základních škol. „Říčany se dynamicky rozvíjely, ale také se tu vytvářel vnitřní dluh. Město jsem přebral s dluhem 270 až 280 milionů Kč při rozpočtu 350 milionů. Radnice byla v zástavě, všechny pozemky v zástavě. Každý den jsme spláceli 100–120 tisíc korun, takže jsme každý den museli obětovat jedno dětské hřiště.“

Stát v čele atraktivního města typu Říčan s sebou nese samozřejmě jistá rizika. V době prvního Kořenova mandátu v Česku vrcholila takzvaná „protikorupční revoluce“, kdy byla celá zastupitelstva měst a obcí trestně stíhána za jejich hlasování v případech údajně „nevýhodných“ prodejů či pronájmů městského majetku.

„V té době ještě platilo, že starosta ručil veškerým svým majetkem,“ říká Kořen. „Takže když jsem podepisoval jakékoliv rozhodnutí, připojil jsem k tomu podpisu rovnou i svůj barák.“

Jak se dá v roli starosty odolávat korupčnímu pokušení a jaké jsou metody těch, kteří jsou ochotni je nabízet? Jak se povedlo udělat z Říčan město pravidelně obsazující nejvyšší příčky žebříčků kvality života v celé zemi? A proč Vladimír Kořen nekývnul na žádnou z mnoha nabídek vstoupit do nejvyšší politiky, a zabránit tak třeba vzestupu benešovského senátora Zdeňka Hraby, s nímž v politice společně začínali?

Poslechněte se další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo.