Čím ještě může Trump oslabit Ukrajinu a pomoci Rusku? Má tři možnosti

Americký prezident Donald Trump o víkendu vyzval Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské ropné rafinerie, které podle něj můžou za drahou naftu.

Šéf Bílého domu má nástroje, jak na Kyjev zatlačit a zkomplikovat mu obranu proti ruské agresi, pokud jeho apel nevyslyší.

Washington podle informací deníku Financial Times Kyjevu pohrozil, že přestane se sdílením klíčových zpravodajských informací o ruské armádě.

V ohrožení by mohly být i dodávky amerických zbraní, za které prostřednictvím mechanismu PURL (viz infobox) zaplatí evropské země.

Americká firma SpaceX pak dala Ukrajině k dispozici satelitní systém poskytující vysokorychlostní internet Starlink. O možnosti jí ho odebrat zatím zmínka podle FT nepadla. Majitel firmy, miliardář Elon Musk, se ale přidal na Trumpovu stranu a napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zašel příliš daleko.

Nakolik by první dvě hrozby ovlivnily obranu Ukrajiny? Americké satelity a zařízení dávají ukrajinské armádě možnost zaznamenat například místa, kde stojí ruské systémy protivzdušné obrany. Poskytují také informace o přesunech ruských vojsk a techniky. V tomto směru je americká role nezastupitelná.

Na východě Ukrajiny jsou na tajných místech malé základny a pozorovatelny, kde američtí a ukrajinští specialisté spolupracují na sledování ruských ozbrojených sil. Tato spolupráce funguje už od začátku války na Donbase v roce 2014.

Podle serveru The Atlantic dosud Spojené státy tento servis – na rozdíl od zbraní – poskytují zadarmo, přičemž velkým zastáncem této spolupráce je ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe.

„Američané jsou v tomto směru do značné míry nenahraditelní. Vývoj jde ale dopředu a je otázkou, nakolik jsou schopni je zastoupit Francouzi. O tom přesné informace nemáme, zatím to ovšem bez Američanů úplně nejde. V rychlosti komplexní reakce jsou nejlepší,“ přiblížil pro Seznam Zprávy vojenský analytik Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany.

Narážel na to, že Francie pomáhá Ukrajině s útoky v ruském týlu, například na rafinerie, datová centra, letiště nebo sklady munice.

Francouzi se Američany snažili zastoupit už loni v březnu, když USA po hádce Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa v Oválné pracovně Bílého domu poskytování informací Ukrajině na několik týdnů zrušily.

„Dodáváme Ukrajině zhruba dvě třetiny zpravodajských informací, které dostává ze zahraničí,“ prohlásil letos v lednu francouzský prezident Emmanuel Macron, podrobnosti ale nesdělil.

Kyrylo Budanov, bývalý šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR a nyní Zelenského poradce, jen o několik dní dříve řekl, že Kyjev je závislý na amerických satelitních snímcích a na systémech upozorňujících na odpálené ruské rakety.

Co se týče amerických zbraní, Ukrajina nemůže nahradit rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot.

Američany musí o povolení žádat i země, které je mají a teoreticky by je mohly Kyjevu dodat.

Například Řecko a Španělsko mají zásoby několika desítek raket, jejichž záruční doba expiruje; výzvy k jejich poskytnutí Ukrajině ale odmítají. Řecko poukazuje na svého nepřátelského souseda Turecko, Španělsko na dlouhé dodací lhůty amerického výrobce raket Raytheon. Novou zásilku dostane Madrid až v roce 2031.

Nahradit z jiných zdrojů nelze ani americké raketomety HIMARS a balistické střely ATACMS, i když podle Tomáše Řepy to už úplně neplatí.

„Americké systémy Patriot ve své kvalitě nemají konkurenci, ale nevylučuji, že Ukrajinci ve spolupráci se svými partnery dříve či později uvedou do provozu nějaký levnější, ale srovnatelný systém,“ řekl Seznam Zprávám.

„Co se týká přesných raketometů, tam myslím, že je sami Ukrajinci postupně dokážou nahradit. Tím, jaké vyrábějí drony, nebo něco, co je napůl střela a napůl dron,“ dodal.